Magna charta byla po 700 letech vystavena v Oxfordu

Oxford - V Oxfordu dnes byly poprvé za 710 let vystaveny čtyři kopie středověkého anglického dokumentu Magna charta libertatum neboli Velké listiny práv a svobod. Výstava trvala pouhých šest hodin a byla pořádána pod záštitou knihovny Bodleian na zdejší teologické fakultě.

Vystavené kopie představují zhruba čtvrtinu všech zachovaných rukopisů Magny charty na světě. Tři z listin pochází z roku 1217 a jedna je o 8 let mladší, společně jsou pak majetkem univerzitní knihovny. V roce 1297 byla Magna charta ustavena jako zákon parlamentem a podepsána králem Edwardem I. Dokument je dodnes základem anglického a amerického práva.

Jedna ze 17 kopií bude za týden vydražena v aukční síni Sotheby's v New Yorku. Listinu nabízí nadace amerického miliardáře Rosse Perota, přičemž její hodnota se odhaduje až na 30 milionů dolarů. Nadace Rosse Perota, jenž je známý i díky neúspěšné kandidatuře na prezidenta USA, poskytuje filantropické dary. Výtěžek dražby by měl být využit k dobročinným účelům.

Listinu vydal v červnu 1215 anglický král Jan Bezzemek na nátlak šlechty, která po panovníkovi žádala zaručení feudálních práv. Společně s měšťanstvem a církví získala větší práva a svobody, dále byly přesně vymezeny povinnosti vazalů a současně i limity krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
29. 3. 2026
Načítání...