Praha – Příběh tajné lásky na pozadí drastické mašinérie koncentračního tábora v Osvětimi chce být mementem největší hrůzy minulého století. Nový český film Collete na motivy novely Arnošta Lustiga vznikl v koprodukci České televize a dnes vstoupil do českých kin.
Lustigova Colette jde proti lidskému zapomínání
Scénář k filmu napsali společně režisér Milan Cieslar s Lustigem podle stejnojmenné novely slavného spisovatele. Krásná belgická Židovka jménem Colette (Clémence Tiolyová) přijíždí s celou rodinou do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Zde se zamiluje do mladého, ale houževnatého vězně Viliho (Jiří Mádl).
Nečekaná láska pomáhá mladému páru přežít v nelidském prostředí tábora smrti. Třetí úhel zvráceného milostného trojúhelníku tvoří nacistický důstojník Weissacker (Eric Bouwer), který si Collette vybere jako sexuální otrokyni. „I když se o té době mluví, není mnoho knih ani filmů o nucené prostituci během druhé světové války,“ říká Bouwer.
Je šílené, jak lidé zapomínají
Film připomínající nejtragičtější události dvacátého století a dějin lidstva vůbec má být podle tvůrců zároveň mementem v době trvajícího antisemitismu v Evropě a vzrůstajícího rasismu v Česku i na Slovensku. „Hodně lidí tvrdí, že se to nestalo. Je šílené, jak lidé zapomínají, na knihy, na národy,“ zlobí se představitelka titulní role Thiolyová.
GALERIE
Colette / Eric Bouwer a Jiří Mádl
Film je zároveň poctou všem lidem, kteří přežili peklo holocaustu, a především samotnému Arnoštu Lustigovi, který za války přišel téměř o celou rodinu. „Věřím, že to někde sleduje a je si vědom toho, jak to dopadlo,“ uvedl po premiéře Cieslar. Lustig zemřel roku 2011.
Dokončení Colette se však dočkala Lustigova sestra Hana Hnátová, která také přežila holocaust. „Po válce jsem řekla, že do Osvětimi nikdy nepůjdu. Teď jsem prožila dvě hodiny v Osvětimi. Doufám, že to bude působit i na druhé, aby si uvědomili, co se v těch letech válečných dělo,“ uvedla po novinářské projekci zjevně dojatá Hnátová.
Slovenské herce nedabovat
Film měl téměř stomilionový rozpočet a mohl si tedy dovolit na české podmínky netradičně mohutnou výpravu. Koncentrák Osvětim–Březinka byl ve studiích UPP dokreslen složitými počítačovými triky, aby vynikl monstrózní rozměr tábora. Realistické zpodobnění Osvětimi doplňují věrné kostýmy a přesná kamera Marka Jíchy. Jeden z mála tuzemských velkofilmů vznikal v česko-slovenské koprodukci.
Film Colette (zdroj: ČT24)
Ve filmu se proto objeví i mnoho vynikajících slovenských herců, mezi jinými také Andrej Hryc nebo Zuzana Mauréry. Ačkoliv film byl původně natáčen celý v angličtině, v českých kinech zazní čeština a snad překvapivě i slovenština. „Přišlo mi neslušné slovenského herce předabovat do češtiny,“ říká Cieslar, který tak jde proti převládající tendenci.
Žádný vaudeville
V zahraničí se film bude promítat v originálním anglickém znění s výraznými akcenty národních jazyků. Lingua franca má filmu ulehčit vstup na evropský a americký trh. Colette by se mohla objevit také na zahraničních festivalech, ačkoliv to není jeho ambicí. „Film jsem nedělal pro festivaly, jinak by to byl vaudeville. Festivalové publikum je cynické a chce něco nového,“ vysvětluje Milan Cieslar klasickou podobu snímku.
Film Colette uvedla do kin dvanáctého září společnost Bioscop. Snímek koprodukovala Česká televize. Záštitu filmu poskytl prezident republiky Miloš Zeman.