Ludvík XIV. ukazuje ve Versailles svou image Krále Slunce

Versailles – Bohatou výstavu o svém zakladateli Ludvíku XIV. pořádá Královský palác ve Versailles. Dosud se podobné projekty týkaly pouze vybrané části z více než půlstoletí vlády jedné z nejvýznamnějších postav francouzských dějin, expozice Ludvík XIV. jako člověk a král je ale první celkovou výstavou v Královském paláci. Nezabývá se politickými činy absolutistického vládce, ale má ukázat Ludvíkův vliv na kulturu a na pečlivě pěstovaný kult osobnosti. Tři stovky uměleckých děl mohou návštěvníci vidět až do 7. února.

„Ludvík XIV. se hodně věnoval své image a komunikaci. V tom byl naprosto moderní,“ prozradil jeden z kurátorů výstavy Alexandre Maral. Ludvík miloval novinky. Zbořil, co zrovna postavil, aby to mohl obnovit podle nejnovější módy. Potrpěl si i na oslnivé oblečení z černého hedvábí a vyzdobeného diamanty.

Ludvíkovo budování image jako Krále Slunce se odráželo i v tom, že byl často zpodobňován jako starořecký bůh Apollón. Výstavu proto uvozuje sousoší Apollóna-Ludvíka obklopeného nymfami, na němž skupina sochařů pracovala osm let. Velmi rád měl Ludvík bustu z roku 1665, která jej představuje poměrně idealisticky, a také obraz (1702), na němž je už jako stárnoucí muž namalován se svým honosným korunovačním pláštěm  a mečem po Karlovi Velikém.

Realisticky působí profilový portrét z vosku, který výtvarník pravděpodobně vytvářel obtiskem Ludvíkovy tváře. Vznikl odlitek pětašedesátiletého monarchy, špatně oholeného a s jizvami po neštovicích na kůži. Představu o Ludvíkově výšce (měřil 170 centimetrů) si mohou návštěvníci udělat podle panovníkova krunýře vyrobeného v Benátkách.

Výstava zahrnuje na tři sta nejrůznějších uměleckých děl, osmdesát z nich pochází přímo z prostor zámku. Další zapůjčila Francouzská národní knihovna, muzeum Louvre anebo britská královna Alžběta II. Některé z předmětů dovezených ze zahraničí nebyly ve Francii vystaveny od revoluce v roce 1789.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 23 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 23 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...