Libor Pešek: Žiji přítomným okamžikem

„Vždy jsem se snažil o to, abych si udržel psychickou vyrovnanost. Čím jsem starší, tím se mi to daří lépe. Strasti bolí méně a radosti si musím hýčkat,“ říká v rozhovoru pro mezinárodní televizní festival Zlatá Praha legendární český dirigent Libor Pešek, jenž v červnu oslavil jednaosmdesáté narozeniny. Jeho životní příběh, elán i noblesu přiblíží dokument Martina Kubaly, který bude mít 5. října premiéru právě na Zlaté Praze.

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha je jediným festivalem, který od roku 1964 přímo organizuje a financuje Československá a později Česká televize. Vybaví se vám, kdy jste o festivalu slyšel poprvé?

Neřeknu vám to přesně, ale festival samotný i dění kolem něj sleduji již léta, i když poměrně okrajově. S povděkem jsem kvitoval především zájem o dílo režiséra Petra Weigla, o němž si myslím, že ho naše televize doposud zanedbávala.

Režisér Martin Kubala o vás v rámci festivalu natočil dokument nazvaný Romantický vesmír Libora Peška. Jak vaše spolupráce probíhala?

Zájem České televize mě potěšil a pevně doufám, že divákovi dokument něco sdělí. Příjemné byly i přípravy, které se odehrávaly dlouhé měsíce a na nejrůznějších místech. Martin Kubala a jeho tým se stali mými přáteli, díky tomu si z pracovních setkávání odnášíme krásné vzpomínky.

V červenci se Smetanova síň Obecního domu proměnila v Labutí jezero, na jevišti se objevila Daria Klimentová a vy jste stál za dirigentským pultem. Jak představení zpětně vnímáte?

Setkání s Dariou Klimentovou pro mě bylo uměleckou hostinou. Je to okouzlující bytost a za to, že jsme se seznámili a společnými silami se na něčem podíleli, jsem osudu nesmírně vděčen. Navíc jsem měl výjimečnou příležitost užít si na podiu její umění ze vzdálenosti několika metrů a doprovodit její pohyb tepem hudby, kterou jsem dirigoval, což byl velmi intenzivní zážitek.

Mezi českými dirigenty jste legendou. Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

Vybudoval jsem v různých zemích několik znamenitých orchestrů a myslím si, že by bylo ku prospěchu orchestrální hudby, kdyby tento ideál převzali i mladší kolegové.

Máte nějaký další sen?

Sny patří budoucnosti. Já žiji přítomným okamžikem.

LIBOR PEŠEK – hudební gentleman a jeden z nejslavnějších českých dirigentů – během své kariéry založil několik komorních těles a jako šéfdirigent působil na významných postech v Čechách, Nizozemsku, Velké Británii či na Slovensku. Vrcholem Peškovy zahraniční kariéry je pak bezesporu jedenáctileté působení v čele Královského liverpoolského filharmonického orchestru. Byl a je stálým hostem České filharmonie, hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a nadále působí jako šéfdirigent Českého národního symfonického orchestru. Jako pravidelný a vážený host se vrací i do Liverpoolské filharmonie. Za svou bohatou uměleckou činnost byl opakovaně oceněn vysokými státními vyznamenáními – Řádem britského impéria a medailí Za zásluhy I. stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...