Laskavé ilustrace Heleny Zmatlíkové zaplnily muzeum

Její veselé a laskavé ilustrace doprovázejí řadu knih a oslovily čtenáře několika generací. Jsou neodmyslitelně spjaty s pohádkami a dětskými knihami z české i světové pokladnice. Helena Zmatlíková patří mezi desítku nejčastěji vydávaných českých ilustrátorů 20. století. Galerie Slováckého muzea její dílo představuje do 3. ledna na velké výstavě.

„Máme tady na čtyři stovky originálů, které Helena Zmatlíková vytvářela pro desítky nakladatelství a vydavatelství. Uvádí se, že ilustrovala kolem 270 knížek, my jich tady máme téměř 250. I tak je to jenom zlomek, protože zmíněná čísla zahrnují jen první vydání,“ řekla kurátorka výstavy Marie Martykánová.

Galerie Slováckého muzea vystavuje i cizojazyčná vydání s ilustracemi Zmatlíkové, jejíž svět okatých dětí byl populární až v dalekém Japonsku.

Nahrávám video

Výstava v Uherském Hradišti se koná díky synovi malířky Ivanu Zmatlíkovi, jehož nakladatelství Artur knihy s ilustracemi Zmatlíkové vydává. „Tvorba Heleny Zmatlíkové je osobitá a velice lehce rozpoznatelná. Uměla kreslit radost a potěšení. Citovost je v jejích obrázcích znatelná,“ uvedla Martykánová.

Zná je téměř každý…

Ilustrace Zmatlíkové provázejí děti od prvního leporela, jako je třeba Hrubínův Paleček nebo Vařila myšička kašičku. S jejími obrázky se učí i číst. Slabikář, který vytvořila s básníkem Jiřím Žáčkem, patří mezi nejzdařilejší, stejně jako učebnice Moje první čítanka. Z obrázků Zmatlíkové se na čtenáře několika generací díval kocourek Modroočko a jeho dvojnožec, trpaslík Pitrýsek a nezbedný Pinocchio.

„Mám ráda všechny knížky. Vždy, když je dodělám, tak se mi nezdají, ale časem si na ně zvyknu,“ tvrdila autorka, která tužku a štětec neodložila ani v posledních letech života. Mezi své nejmilejší knížky počítala Putování za švestkovou vůní od Ludvíka Aškenazyho. Ráda ilustrovala Malého prince od Saint-Exupéryho a její ilustrace jsou neodmyslitelně spjaty třeba s knížkou švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové Děti z Bullerbynu.

Helena Zmatlíková se narodila 19. listopadu 1923 v Praze. V začátcích nabízela po redakcích kreslené vtipy, kreslila do módních žurnálů, navrhovala kabelky, hračky, dělala plakáty, propagaci. Zkoušela keramiku a věnovala se volné a užité grafice. Nakonec zvítězila knižní ilustrace, která se stala její doménou na více než padesát let. Stala se kmenovou ilustrátorkou nakladatelství Albatros a za knížky posbírala řadu významných ocenění. Zemřela 4. dubna 2005.

Helena Zmatlíková
Zdroj: Zuzana Humpálová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 8 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 13 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 17 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...