Slavnou Verdiho operu La Traviata uvádí ve zcela originální podobě českobudějovické divadlo. Operní soubor totiž tentokrát vedla Veronika Poldauf Riedlbauchová, režisérka, která má blízko k novému cirkusu a fyzickému divadlu.
Režie Veroniky Poldauf Riedlbauchové se v této inscenaci soustředila na řeč těla. Každá z rolí si nese tvůj gestický leitmotiv, který ji provází celou operou. „Pohybuji se především ve fyzickém divadle, pracuju hodně s tělem, s novým cirkusem, mám ráda site specific projekty. V opeře máte všechno: tanec, literaturu, divadlo, a proto jsem se snažila v této inscenaci schopnost práce s tělem využít,“ vysvětlila režisérka.
Hudebního nastudování se ujal verdiovský dirigent Mario de Rose, vedle stálých členů budějovické opery v inscenaci účinkují i zahraniční sólisté. V roli kurtizány Violetty Valéry, jejíž reálný předobraz inspiroval i Alexandra Dumase k Dámě s kaméliemi, se představuje španělsko-argentinská sopranistka Maria Bisso.
Jejího osudového nápadníka ztvárnil italský tenorista Paolo Lardizzone. „Veroničino režírování je skutečně metafyzické. Nejdůležitější pro ni je pohyb a jeho koordinace,“ uvedl pěvec k nastudování.
Oblíbeným prvkem v režisérském přístupu Veroniky Poldauf Riedlbauchové je také voda. Chápe ji v astrologickém výkladu jako symbol citu. „Láska je pro mě prostě voda. Ale v tomto případě je to především očista, kdy hrdinka se potřebuje očistit od své minulosti,“ doplnila tvůrkyně.
Vedle vody využívá nastudování také hry světel, jak ji umožňuje scéna, již tvoří pouze jeden větší objekt. La Traviatu podle Jihočeského divadla může publikum do konce roku zhlédnout ještě dvakrát.
