Kytice pro Erbena

Praha – Samozřejmě i baladickou sbírku Kytice, bezesporu jeho nejznámější dílo, připomínají akce k dvoustému výročí narození Karla Jaromíra Erbena. Literát a historik, který byl také uznávaným slavistou a jedním z otců české folkloristiky, se narodil 7. listopadu 1811.

Poměrně rozsáhlou výstavu připravila Národní knihovna, jejímž záměrem je představit Erbena nejen jako autora, ale také jako významnou osobnost české obrozenecké společnosti 19. století. Expozice v přízemí pražského Klementina čítá desítky archiválií, dokumentů, textů a kreseb. Své místo na ní má i ukázka kostýmů z filmu Kytice režiséra Františka Antonína Brabce, které zapůjčily barrandovské ateliéry.

V první části výstavy, věnované básním a pohádkám, jsou prezentována nejen různá vydání knih pohádek a sbírek, ale i rukopisy. Například manuskript Erbenových příležitostných veršů, rukopis pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký, zlomek rukopisu pohádky Pták Ohnivák a liška Ryška a další. „Kromě Kytice patří k jeho nejznámějším dílům pohádky, které měly na rozdíl od Kytice ale tu smůlu, že je Erben pohromadě v jednom díle za svého života nevydal,“ podotýká literární historik Dalibor Dobiáš.

Výstava o K. J. Erbenovi v projektu Literatura ke stažení
Zdroj: ČT24/Ústav pro českou literaturu

Erben byl ale také vášnivým milovníkem historie a archivářem, což dokazuje ukázka z jeho korektur pro knihu Výbor z literatury české. Autorovo zaměření na folklor a sběr lidové slovesnosti dokládají četné záznamy o vánočních zvycích, editorské či překladatelské úspěchy pak připomínají i originální rukopisy. „Folkloristické práce byly velmi ceněny Erbenovými současníky. Díky němu máme zachovaný velmi bohatý písňový, pohádkový materiál,“ připomněl Dobiáš. „Byl jedním z prvních, kteří zaznamenávali také nápěvy, sám byl vynikající hudebník. Když zemřel, objevilo se v nekrologu, tuším, Jana Nerudy: teď budeme čekat sto let na další podobná díla.“

První návštěvníky výstava přivítá dnes večer, potrvá do 14. ledna příštího roku. Vydat se za Erbenem ale nemusí zájemci nutně do Klementina, Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví připravil v rámci projektu „Literatura ke stažení“ výstavu o tomto významném českém spisovateli pro muzea, školy nebo knihovny. "Připravíme panely na výstavu, které podle svých schopností a zájmu doplní. Jedna z nejzajímavějších instalací je v muzeu v Hořicích. Sehnali opravdu krásné exponáty, mimo jiné první vydání Kytice, což je vzácnost," upozornil Dobiáš.

7 minut
Rozhovor s Daliborem Dobiášem
Zdroj: ČT24

Erbena připomíná také pražské kino Ponrepo, přestože stříbrné plátno rozpohybovali bratři Lumièrové před veřejností více než dvacet let po básníkově smrti. Nicméně Erbenovým dílem se inspiroval už český němý film – z adaptace balady Svatební košile, kterou v roce 1925 natočil herec a příležitostný režisér Theodor Pištěk, se zachovalo jen krátké torzo.

Necelý je také film Dlouhý, Široký a Bystrozraký, který za okupace roztočil, ale nedokončil Miroslav Cikán s řadou oblíbených herců – Jindřichem Plachtou, Františkem Černým, Ladislavem Peškem nebo Františkem Smolíkem. Do vedlejší role obsadil Annu Letenskou, popravenou bezprostředně poté (v listopadu 1942) v Mauthausenu. Z natáčení se zachovaly pouze zkoušky kostýmů, které navrhoval Jiří Trnka.

Dvouminutovou ukázku Cikánova snímku a o minutu delší část z Pištěkova počinu budou mít příležitost zhlédnout návštěvníci Ponrepa například ještě spolu s Vodníkem Václava Sklenáře z roku 1955 nebo Holoubkem Ludvíka Kadlečka z roku 1981. Pásmo Kytice pro K. J. E. je na programu 10. listopadu.

Pamětní stříbrná pětisetkoruna s K. J. Erbenem
Zdroj: ČT24/ČNB

Součástí projekce bude i prezentace pamětní mince, již u příležitosti 200. výročí narození K. J. Erbena vydala Česká národní banka. Erben je tématem i letošního ročníku Dne poezie, který se navzdory svému názvu koná až do 23. listopadu. Navíc nakladatelství Mladá fronta v souvislosti s výročím vydává znovu sbírku Kytice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...