Krištof Kintera znovu postavil a pak poničil obchodní dům Kotva či Emauzský klášter

Nahrávám video
Kintera vytvořil miniatury brutalistních staveb
Zdroj: ČT24

Výtvarník Kryštof Kintera postavil na pražském Klárově obchodní dům, kostel, banku i hotel. Všechno ale ve zmenšeném měřítku. Modely brutalistních staveb odlil z betonu, i s podstavci váží pět tun. V parku Holubička zůstanou dočasně jako projekt galerie Kunsthalle Praha.

Kintera si v Praze vytipoval přes třicet brutalistních staveb. Miniatury vytvořil sedmi z nich. „Bylo důležité vybrat zásadní výrazné domy, příliš neopakovat jednoho architekta, ale zároveň, aby každá budova reprezentovala sociálně-urbanistickou funkci ve městě,“ vysvětlil.

Spolu tak sousedí Obchodní dům Kotva třeba s Ústřední telekomunikační budovou. Z betonu odlil stále funkční banku postavenou Karlem Pragerem na Smíchově i už neexistující Hotel Praha. Nejvíce se zabýval tím, co je v útrobách jednotlivých staveb. „Jde mi o vnitřky, aby člověk mohl nahlédnout do struktur těch budov. Proto jsme je stavěli, stejně jako reálný dům, patro po patru,“ dodal.

Křehkost architektury

A po stavbě následovalo boření. Záměrným ničením svých děl upozorňuje na křehkost architektury. Třeba Emauzský klášter má kvůli válečnému bombardování destrukci ve své historii. Do Kinterova výběru se dostal, přestože jeho základy sahají do čtrnáctého století. Zrušen byl jako součást proticírkevní Akce K v padesátých letech minulého století a následně připadl Československé akademii věd.

Tehdy byla také rekonstruována pobořená kostelní věž podle projektu architekta Františka Marii Černého. „V době opravdu krutého komunistického režimu se daří dostavovat křesťanský kostel geniální brutalistní kompozicí,“ upozorňuje Kintera.

Všechny nasvícené a každý jinak velký

Betonové objekty zmenšil vůči reálné stavbě pokaždé v jiném měřítku. „Nebylo třeba, aby bylo všechno stejně velké. Možná aby došlo k znervóznění diváka, jestli je to takto správně,“ dodává Kintera. Například obdivovaný i proklínaný žižkovský vysílač měří v jeho pojetí pět metrů. Stejně jako ostatní miniatury bude v noci nasvícený.

Miniaturu vytvořil i domu, který se realizace v Praze nikdy nedočkal. Utopický projekt Karla Pragera měl strukturu jakéhosi domu nad domem. Podle podobného konceptu byla v Gruzii postavena budova jednoho z tamních ministerstev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...