Krištof Kintera znovu postavil a pak poničil obchodní dům Kotva či Emauzský klášter

Nahrávám video

Výtvarník Kryštof Kintera postavil na pražském Klárově obchodní dům, kostel, banku i hotel. Všechno ale ve zmenšeném měřítku. Modely brutalistních staveb odlil z betonu, i s podstavci váží pět tun. V parku Holubička zůstanou dočasně jako projekt galerie Kunsthalle Praha.

Kintera si v Praze vytipoval přes třicet brutalistních staveb. Miniatury vytvořil sedmi z nich. „Bylo důležité vybrat zásadní výrazné domy, příliš neopakovat jednoho architekta, ale zároveň, aby každá budova reprezentovala sociálně-urbanistickou funkci ve městě,“ vysvětlil.

Spolu tak sousedí Obchodní dům Kotva třeba s Ústřední telekomunikační budovou. Z betonu odlil stále funkční banku postavenou Karlem Pragerem na Smíchově i už neexistující Hotel Praha. Nejvíce se zabýval tím, co je v útrobách jednotlivých staveb. „Jde mi o vnitřky, aby člověk mohl nahlédnout do struktur těch budov. Proto jsme je stavěli, stejně jako reálný dům, patro po patru,“ dodal.

Křehkost architektury

A po stavbě následovalo boření. Záměrným ničením svých děl upozorňuje na křehkost architektury. Třeba Emauzský klášter má kvůli válečnému bombardování destrukci ve své historii. Do Kinterova výběru se dostal, přestože jeho základy sahají do čtrnáctého století. Zrušen byl jako součást proticírkevní Akce K v padesátých letech minulého století a následně připadl Československé akademii věd.

Tehdy byla také rekonstruována pobořená kostelní věž podle projektu architekta Františka Marii Černého. „V době opravdu krutého komunistického režimu se daří dostavovat křesťanský kostel geniální brutalistní kompozicí,“ upozorňuje Kintera.

Všechny nasvícené a každý jinak velký

Betonové objekty zmenšil vůči reálné stavbě pokaždé v jiném měřítku. „Nebylo třeba, aby bylo všechno stejně velké. Možná aby došlo k znervóznění diváka, jestli je to takto správně,“ dodává Kintera. Například obdivovaný i proklínaný žižkovský vysílač měří v jeho pojetí pět metrů. Stejně jako ostatní miniatury bude v noci nasvícený.

Miniaturu vytvořil i domu, který se realizace v Praze nikdy nedočkal. Utopický projekt Karla Pragera měl strukturu jakéhosi domu nad domem. Podle podobného konceptu byla v Gruzii postavena budova jednoho z tamních ministerstev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 23 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.