Výtvarník Kryštof Kintera postavil na pražském Klárově obchodní dům, kostel, banku i hotel. Všechno ale ve zmenšeném měřítku. Modely brutalistních staveb odlil z betonu, i s podstavci váží pět tun. V parku Holubička zůstanou dočasně jako projekt galerie Kunsthalle Praha.
Krištof Kintera znovu postavil a pak poničil obchodní dům Kotva či Emauzský klášter
Kintera si v Praze vytipoval přes třicet brutalistních staveb. Miniatury vytvořil sedmi z nich. „Bylo důležité vybrat zásadní výrazné domy, příliš neopakovat jednoho architekta, ale zároveň, aby každá budova reprezentovala sociálně-urbanistickou funkci ve městě,“ vysvětlil.
Spolu tak sousedí Obchodní dům Kotva třeba s Ústřední telekomunikační budovou. Z betonu odlil stále funkční banku postavenou Karlem Pragerem na Smíchově i už neexistující Hotel Praha. Nejvíce se zabýval tím, co je v útrobách jednotlivých staveb. „Jde mi o vnitřky, aby člověk mohl nahlédnout do struktur těch budov. Proto jsme je stavěli, stejně jako reálný dům, patro po patru,“ dodal.
Křehkost architektury
A po stavbě následovalo boření. Záměrným ničením svých děl upozorňuje na křehkost architektury. Třeba Emauzský klášter má kvůli válečnému bombardování destrukci ve své historii. Do Kinterova výběru se dostal, přestože jeho základy sahají do čtrnáctého století. Zrušen byl jako součást proticírkevní Akce K v padesátých letech minulého století a následně připadl Československé akademii věd.
Tehdy byla také rekonstruována pobořená kostelní věž podle projektu architekta Františka Marii Černého. „V době opravdu krutého komunistického režimu se daří dostavovat křesťanský kostel geniální brutalistní kompozicí,“ upozorňuje Kintera.
Všechny nasvícené a každý jinak velký
Betonové objekty zmenšil vůči reálné stavbě pokaždé v jiném měřítku. „Nebylo třeba, aby bylo všechno stejně velké. Možná aby došlo k znervóznění diváka, jestli je to takto správně,“ dodává Kintera. Například obdivovaný i proklínaný žižkovský vysílač měří v jeho pojetí pět metrů. Stejně jako ostatní miniatury bude v noci nasvícený.
Miniaturu vytvořil i domu, který se realizace v Praze nikdy nedočkal. Utopický projekt Karla Pragera měl strukturu jakéhosi domu nad domem. Podle podobného konceptu byla v Gruzii postavena budova jednoho z tamních ministerstev.