Do českých kin právě vstoupilo poslední dílo režiséra Ridleyho Scotta Konzultant, které vzniklo na základě původního scénáře Cormaca McCarthyho. Velmi, velmi drsná podívaná se po netrpělivě očekávané premiéře překvapivě nesetkala s nejlepším hodnocením, ačkoli se filmu skoro nic nedá vyčítat. McCarthy napsal výborný scénář, Scott odvedl vynikající režijní práci a hvězdné obsazení – Michael Fassbender, Penélope Cruz, Cameron Diaz, Javier Bardem, Brad Pitt – podává své nejlepší výkony. Nic není odfláknuté, napětí drží diváka od začátku do konce, přesto se z filmu asi nestane záležitost sezony.
Konzultant aneb Nechoď, Vašku, s pány na led
Tvůrci předkládají příběh, kdy vysoce postavený advokát, ve filmu přezdívaný Konzultant (Michael Fassbender), se prostřednictvím majitele nočního klubu Reinera (Javier Bardem) přimotá k pochybnému obchodu s drogovým kartelem. On i Reiner brzy zjistí, že dohoda, kterou uzavřeli, jim nepřináší jen vidinu pohádkových zisků, ale zároveň je přivádí do víru událostí, jež pro ně mají fatální následky.
„KONZULTANT, odvyprávěný s vtipem, ale i násilím a patosem, je varovným příběhem o mylné vidině sladkého života. Jak říká Cormac McCarthy, je to film 'o lidech, kteří se zapletou do něčeho, čemu se měli zdaleka vyhnout',“ píše se v doprovodném textu k filmu. Filmový divák pak sleduje v poněkud nepřehledném řazení scén boj o fekální vůz narvaný drogami. Není příliš jasné, kdo tahá za nitky a kdo se komu snaží zatnout tipec, vypadá to, že jdou všichni (jedinci i drogový kartel) proti všem. Nakonec divák pochopí, že to je vlastně jedno, hraje se o to, že pokud jednou kývneš zlu, musíš počítat s následky, jejichž hrůzy tě ani ve snu nenapadnou.
„Konzultant si myslí, že je chytřejší, než ve skutečnosti je. Dostává dostatek příležitostí, aby se z dohody vyvlékl, ale i přesto opakovaně říká, že je v pohodě a on samozřejmě v pohodě není. Je to jeho slepá arogance, která ho žene vpřed,“ charakterizuje postavu její představitel Michael Fassbender.
Scenárista McCarthy popisuje Konzultanta jako klasickou postavu z tragédie. „Je to slušný člověk, který jednoho rána vstane a rozhodne se udělat něco špatného. A to je celé. Někteří lidé mohou žít ošklivý život, dělat jen to špatné a zemřou pokojně ve svých postelích ve věku 102 let. Konzultant není jedním z nich.“
Ondřej Štindl, filmový publicista upozorňuje na jednu velmi důležitou věc: „Tím, že ta postava Konzultanta je bezejmenná, tedy zobecněná, by se s nadsázkou dalo říct, že s ní je odsouzeno celé lidstvo. Film je duchem strašně apokalyptický.“
Temnosti až apokalyptičnosti celku bych přikládala největší vinu, proč film nezabírá tak, jak si jeho tvůrci představovali. Přitom se v jejich komentářích průběžně objevuje slovíčko humor, černý humor, nadsázka apod., ale z celku tento nezbytný faktor úspěchu leze vskutku jen okrajově na povrch.
„Ve scénáři najdete humor úplně ve všem,“ říká Scott. „Filmové postavy jsou emocionálně narušené; jsou atraktivní, ale všichni se pohroužili do svých profesí, a to vede k nečekaným humorným momentům.“ Producentka Paula Mae Schwartzová zmiňuje: „Cormacovy romány jsou pověstné svým pestrým dialogem. A tento talent má ještě větší sílu ve filmu, kde vidíme a slyšíme postavy, kterak posunují příběh vpřed skrze širokou škálu emocí - od nepopsatelného násilí po 'za břicho se popadající humor'.“
Mně osobně tento vyšinutý svět, kde vše je možné a neexistují žádné hranice, za které se nemůže, příliš úsměvu na tváři nevyvolal. Naopak, celkový obraz a vyznění je tak krutý a bezvýchodný, že jakkoli podivínská úchylka, která dovolí člověku se v tomto světě pohybovat, nemůže tu pachuť zmaru vyvážit. Navíc mě přímo iritovalo, jak všechny postavy představující tento krutý svět bez pravidel o svém postavení filozofovaly.
„Pokud budeš dál pokračovat po cestě, na kterou ses vydal, dřív nebo později narazíš na morální rozhodnutí, která tě zaskočí náhle a nepřipraveného. Taková, která jsi vůbec neviděl přicházet,“ říká například Reiner (Javier Bardem) ke Konzultantovi, když ho láká do společného nebezpečného byznysu. Nad podstatou dobra a zla filozofují skoro všichni, Westray Brada Pitta, o kterém nevíme přesně, co vlastně dělá, kromě skutečnosti, že je napojen na kartel a je sukničkář, až po představitele drogového kartelu, jenž nevyhnutelnost osudu Konzultantovi vylíčí takovými slovy a metaforami, že by se za ně nemusel stydět žádný přední myslitel. Nemohu si pomoct, možná to mělo být vtipné, ale mně to vážně tak nepřišlo.
Bez filozofujících sentencí se obejdou jen obě ženské postavy. Konzultantova snoubenka v podání Penélope Cruz, která je zde představitelkou nevinné oběti, a její opak Malkina, kterou skvěle hraje soustředěná a vyzrálá Cameron Diaz. Její postava představuje zlo v jeho čisté podobě, které bez skrupulí, zbytečného přemýšlení, absence jakéhokoli náznaku soucitu hrábne po všem, co jí přináší prachy a moc, nikdy se neohlíží, ničeho a nikoho nelituje a zbytečných řečí není potřeba, neboť po vítězném boji jí jaksi vyhládlo.
„McCarthy pracuje jakousi metodou po povrchu, on nikdy nejde do postav, vždycky popisuje jenom jejich činy. To je filmové práci velice blízké, ovšem ve svých knihách má vždy ještě něco navíc. Určitou existenciální rovinu, kterou se ne vždy podaří filmově zachytit. McCarthymu se v díle podařilo zachytit přesně to, co se skrývá pod povrchem současného člověka, což odhaluje tím, že své hrdiny staví do mezní situace. Vždy se jedná o to, že se překročí hranice, ať již konkrétně, nebo přeneseně. V jakémsi rozhovoru podotkl, že pokud se literatura nezabývá zabíjením, tak ho nezajímá. A dnes tato témata rezonují po celém světě. On se stal globální celebritou, jako by člověk potřeboval nahlédnout, co je v něm archaického.“
/Spisovatel Martin Šindelka/