Kina zapnula Betlémské světlo. „Hlavně nehraj,“ radil prý Jan Svěrák při natáčení svému otci

Nahrávám video

Režisér Jan Svěrák uvedl do kin nový film. Scénář k Betlémskému světlu napsal sám podle povídek svého otce Zdeňka Svěráka. Ten si navíc zahrál hlavní postavu stárnoucího autora, jemuž komplikují život jeho vlastní literární postavy. Upozorňuje ale, že navzdory určité podobnosti s hlavním hrdinou nehraje sám sebe.

„Spisovatel Šejnoha jsem já, jen trochu komičtější, přehnanější, než jsem ve skutečnosti. V příběhu je hodně autobiografického, ale ne všechno,“ vysvětluje Zdeněk Svěrák. „Vizuálně jsme si podobní hodně, ale jinak se chová jako hypochondr, zatímco já až takový hypochondr nejsem,“ srovnává sám sebe s fiktivní postavou.

Do ní Zdeňka Svěráka obsadil jeho syn Jan. Tomu také Svěrák starší dává číst své literární texty. „Mým prvním čtenářem bývala moje žena, ale teď je to Honza. Proč bývala? Protože ke mně bývala milosrdnější a sem tam i něco pochválila. Ale teď, nevím, jestli jsem se tak zhoršil, pro mě nemá vlídného slova a většinou v těch povídkách nachází jen kazy,“ vysvětlil.

Na základě povídek

Jako scenáristicko-režisérské duo jsou Jan a Zdeněk Svěrákovi podepsáni pod filmy Vratné lahve, Kolja nebo Obecná škola. K předcházejícímu příběhu Po strništi bos napsal už Jan Svěrák scénář sám, i když podle otcových vzpomínek. Základ scénáře k Betlémskému světlu našel pro změnu v jeho povídkách.

„Já jsem tam měl jednu povídku, která se mi moc líbila. Jmenuje se Ruslan a Ludmila. Tak jsem si říkal, že k ní musím najít další. A našel ty, ve kterých postavy něco chtějí a chtějí to tak moc, až je to vychyluje z rovnováhy,“ prozradil Jan Svěrák.

Jeho otec oceňuje, že text „dostal jiné oči“. „Dával mi jednu základní radu. Před každým záběrem mi pošeptal do ucha: Hlavně nehraj. Tak jsem nehrál, jenom jsem tam byl,“ dodal o rodinné spolupráci na place. Ve studiu se do ní zapojila i další generace – jako střihač je v titulcích totiž uveden režisérův syn František Svěrák.

Postavy versus manželka

V hereckém obsazení se objevuje Vojtěch Kotek, Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Jitka Čvančarová či Vladimír Javorský. Coby literární postavy – magistra z lékárny, automechanik či fotograf – vstupují do života spisovatele Šejnohy a svého stvořitele nutí, aby jejich příběh dokončil.

Jenže v reálném světě čeká s jiným požadavkem Šejnohova manželka, která si myslí, že by měl psaní nechat a konečně se věnovat jí. Filmový manželský pár počtvrté (po komediích Na samotě u lesa, Akumulátor 1 a Vratné lahve) se Zdeňkem Svěrákem vytvořila Daniela Kolářová.

Podle autora předlohy je Betlémské světlo filmovou komedií, očekává ale, že u diváků nebude vyvolávat přímo salvy smíchu, jen pousmání.

Do kin vstoupilo Betlémské světlo 10. března. A povídky Zdeňka Svěráka si lze poslechnout i v audio podobě. Svou poslední sbírku Povídky a jedna báseň namluvil jako audioknihu. V příbězích opět vychází z vlastního života a rodinných historek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...