Režisér Jan Svěrák uvedl do kin nový film. Scénář k Betlémskému světlu napsal sám podle povídek svého otce Zdeňka Svěráka. Ten si navíc zahrál hlavní postavu stárnoucího autora, jemuž komplikují život jeho vlastní literární postavy. Upozorňuje ale, že navzdory určité podobnosti s hlavním hrdinou nehraje sám sebe.
Kina zapnula Betlémské světlo. „Hlavně nehraj,“ radil prý Jan Svěrák při natáčení svému otci
„Spisovatel Šejnoha jsem já, jen trochu komičtější, přehnanější, než jsem ve skutečnosti. V příběhu je hodně autobiografického, ale ne všechno,“ vysvětluje Zdeněk Svěrák. „Vizuálně jsme si podobní hodně, ale jinak se chová jako hypochondr, zatímco já až takový hypochondr nejsem,“ srovnává sám sebe s fiktivní postavou.
Do ní Zdeňka Svěráka obsadil jeho syn Jan. Tomu také Svěrák starší dává číst své literární texty. „Mým prvním čtenářem bývala moje žena, ale teď je to Honza. Proč bývala? Protože ke mně bývala milosrdnější a sem tam i něco pochválila. Ale teď, nevím, jestli jsem se tak zhoršil, pro mě nemá vlídného slova a většinou v těch povídkách nachází jen kazy,“ vysvětlil.
Na základě povídek
Jako scenáristicko-režisérské duo jsou Jan a Zdeněk Svěrákovi podepsáni pod filmy Vratné lahve, Kolja nebo Obecná škola. K předcházejícímu příběhu Po strništi bos napsal už Jan Svěrák scénář sám, i když podle otcových vzpomínek. Základ scénáře k Betlémskému světlu našel pro změnu v jeho povídkách.
„Já jsem tam měl jednu povídku, která se mi moc líbila. Jmenuje se Ruslan a Ludmila. Tak jsem si říkal, že k ní musím najít další. A našel ty, ve kterých postavy něco chtějí a chtějí to tak moc, až je to vychyluje z rovnováhy,“ prozradil Jan Svěrák.
Jeho otec oceňuje, že text „dostal jiné oči“. „Dával mi jednu základní radu. Před každým záběrem mi pošeptal do ucha: Hlavně nehraj. Tak jsem nehrál, jenom jsem tam byl,“ dodal o rodinné spolupráci na place. Ve studiu se do ní zapojila i další generace – jako střihač je v titulcích totiž uveden režisérův syn František Svěrák.
Postavy versus manželka
V hereckém obsazení se objevuje Vojtěch Kotek, Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Jitka Čvančarová či Vladimír Javorský. Coby literární postavy – magistra z lékárny, automechanik či fotograf – vstupují do života spisovatele Šejnohy a svého stvořitele nutí, aby jejich příběh dokončil.
Jenže v reálném světě čeká s jiným požadavkem Šejnohova manželka, která si myslí, že by měl psaní nechat a konečně se věnovat jí. Filmový manželský pár počtvrté (po komediích Na samotě u lesa, Akumulátor 1 a Vratné lahve) se Zdeňkem Svěrákem vytvořila Daniela Kolářová.
Podle autora předlohy je Betlémské světlo filmovou komedií, očekává ale, že u diváků nebude vyvolávat přímo salvy smíchu, jen pousmání.
Do kin vstoupilo Betlémské světlo 10. března. A povídky Zdeňka Svěráka si lze poslechnout i v audio podobě. Svou poslední sbírku Povídky a jedna báseň namluvil jako audioknihu. V příbězích opět vychází z vlastního života a rodinných historek.