Když se zvíře povede, je to čistá radost

Galerie La Femme tentokrát upustila od svého ústředního tématu ženy a dala svůj prostor k dispozici ladnosti v podobě zvířat. Zvířecí motivy ve výtvarném umění bývají nezřídka spojovány s kýčem nebo líbivostí, v dílech tří autorů podílejících se na výstavě Volání divočiny nic kýčovitého nenajdete. Přesto jsou díla Mony Lipi (keramika), Richarda Augustina (obrazy) a Vladimíra Bruntona (fotografie) v tom nejlepším smyslu slova líbivá a opravdu vzbuzují dobrou náladu.

Výstavě vévodí keramická, vesměs exotická zvířata Mony Lipi, která jsou většinou vyvedena v šamotu v kombinaci s jiným materiálem (kov, plast apod.) jako dekorativním prvkem. Výtvarnice ctí materiál, nijak ho neznásilňuje, nedává mu jinou výmluvnější nebo estetičtější podobu. Jakási hrubost šamotu v jejím díle nádherně kontrastuje s křehkostí a něhou zvířat, které z něj vytvořila.

Autorka si hraje s kompaktností formy, často pracuje jakoby s uzavřeným kruhem, aby z jednolité hmoty náhle vystřelil výmluvný detail. Její outloňové, chvostani, pásovci, urzoni, surikaty a další v nenásilné stylizaci vyvolávají příjemné emoce, dojímají, baví a kladně působí, ačkoli v některých momentech se lidem jakoby posmívají. Lipi jejich prostřednictvím vypráví odvěké bajky o lidech a zvířatech, které obohacuje o ironii, humor i o špetku provokace.

Vladimír Brunton ve vyprávění bajek pokračuje. Fotografie zpracované osobitou technikou působí především grafickým výrazem, který dociluje i dokonalým použitím různých tiskařských technik. Sama forma působí velice osobitě a zajímavě. Brunton si našel velice výrazný rukopis, kterým pak sděluje jakési minipříběhy, kterými často probleskuje až jízlivý ironický úšklebek, někdy i cílená kritika lidského chování vůči přírodě. Jeho obrazy však nejsou ploché agitky, vypovídají spíše citlivým náznakem nebo kontrastním spojením nesourodých věcí.

Oproti komplikované formě Bruntona jsou vystavená díla dalšího umělce Richarda Augustina z větší části provedena v čitelném pop artu. Rovněž Augustin doplňuje zvířecí motivy o výmluvné detaily přesahující z lidské říše, aby tak v lehkém nadhledu a jednoduché anekdotické zkratce pobavil. Zde již nejde tolik o vyprávění příběhu, jako spíš o krátký vtip a zábavnou asociaci.

Volání divočiny v galerii La Femme ve svém celku není ani tak o zvířatech jako o lidech. Naštěstí o nich výtvarníci vyprávějí s něhou a humorem, byť i tak trochu kritickým, a to do konce května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 9 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...