Když se zvíře povede, je to čistá radost

Galerie La Femme tentokrát upustila od svého ústředního tématu ženy a dala svůj prostor k dispozici ladnosti v podobě zvířat. Zvířecí motivy ve výtvarném umění bývají nezřídka spojovány s kýčem nebo líbivostí, v dílech tří autorů podílejících se na výstavě Volání divočiny nic kýčovitého nenajdete. Přesto jsou díla Mony Lipi (keramika), Richarda Augustina (obrazy) a Vladimíra Bruntona (fotografie) v tom nejlepším smyslu slova líbivá a opravdu vzbuzují dobrou náladu.

Výstavě vévodí keramická, vesměs exotická zvířata Mony Lipi, která jsou většinou vyvedena v šamotu v kombinaci s jiným materiálem (kov, plast apod.) jako dekorativním prvkem. Výtvarnice ctí materiál, nijak ho neznásilňuje, nedává mu jinou výmluvnější nebo estetičtější podobu. Jakási hrubost šamotu v jejím díle nádherně kontrastuje s křehkostí a něhou zvířat, které z něj vytvořila.

Autorka si hraje s kompaktností formy, často pracuje jakoby s uzavřeným kruhem, aby z jednolité hmoty náhle vystřelil výmluvný detail. Její outloňové, chvostani, pásovci, urzoni, surikaty a další v nenásilné stylizaci vyvolávají příjemné emoce, dojímají, baví a kladně působí, ačkoli v některých momentech se lidem jakoby posmívají. Lipi jejich prostřednictvím vypráví odvěké bajky o lidech a zvířatech, které obohacuje o ironii, humor i o špetku provokace.

Vladimír Brunton ve vyprávění bajek pokračuje. Fotografie zpracované osobitou technikou působí především grafickým výrazem, který dociluje i dokonalým použitím různých tiskařských technik. Sama forma působí velice osobitě a zajímavě. Brunton si našel velice výrazný rukopis, kterým pak sděluje jakési minipříběhy, kterými často probleskuje až jízlivý ironický úšklebek, někdy i cílená kritika lidského chování vůči přírodě. Jeho obrazy však nejsou ploché agitky, vypovídají spíše citlivým náznakem nebo kontrastním spojením nesourodých věcí.

Oproti komplikované formě Bruntona jsou vystavená díla dalšího umělce Richarda Augustina z větší části provedena v čitelném pop artu. Rovněž Augustin doplňuje zvířecí motivy o výmluvné detaily přesahující z lidské říše, aby tak v lehkém nadhledu a jednoduché anekdotické zkratce pobavil. Zde již nejde tolik o vyprávění příběhu, jako spíš o krátký vtip a zábavnou asociaci.

Volání divočiny v galerii La Femme ve svém celku není ani tak o zvířatech jako o lidech. Naštěstí o nich výtvarníci vyprávějí s něhou a humorem, byť i tak trochu kritickým, a to do konce května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...