Praha - Jak viděl nedávno zesnulý spisovatel, básník, překladatel a diplomat Jiří Gruša evropskou politiku, emigraci či českou povahu, mapuje nejnovější kniha publicisty Karla Hvížďaly - Grušova hlídka na Rýnu. Titul je souborem rozhovorů, které spolu oba literáti vedli v rozmezí od roku 1983 až do letošního října, kdy Gruša ve svých 73 letech zemřel.
Tématem jejich hovorů vedených v české metropoli, Bonnu či Vídni byl například smysl života, vzpomínky na českou domovinu, kterou Gruša nedobrovolně opustil počátkem 80. let, či strasti, které autor prožíval při prvních pokusech psát v němčině. „On se rozhodl do toho jazyka naplno ponořit a všechno tomu podřídil. S jazykem bojoval, ale razil teorii, že si vytvoří 'svou' němčinu. Tak jako si vytvořil 'svou' češtinu. A byl přesvědčený, že když na té parketě bude skákat dostatečně dlouho, tak si ochočí své publikum i v Německu, což se mu víceméně podařilo,“ okomentoval literární začátky svého přítele v cizině Hvížďala.
Více než 200stránková kniha Grušova hlídka na Rýnu vstupuje na pulty českých knihkupců pod hlavičkou nakladatelství Mladá fronta.
Jiří Gruša se narodil 10. listopadu 1938 v Pardubicích. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v 60. letech pracoval jako redaktor v časopisech. Za částečné publikování románu Mimner aneb Hra o smrďocha (1969) byl trestně stíhán kvůli údajnému šíření pornografie.
V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později byl zatčen za román Dotazník (po dvou měsících byl propuštěn). V roce 1980 získal literární stipendium v USA a v roce 1981 byl zbaven československého občanství. Žil v tehdejší Německé spolkové republice (SRN).
Od ledna 1991 do konce roku 1992 byl velvyslancem ČSFR v Německu. Po vzniku samostatné České republiky zde pokračoval ve své velvyslanecké misi. Místa velvyslance se pak v červnu 1997 vzdal kvůli jmenování ministrem školství (jako nestraník byl navržen ODS). Od června 1998 do března 2004 byl poté velvyslancem v Rakousku.
Mezi jeho nejvýznamnější literární práce patří básnické sbírky Cvičení mučení (1969), samizdatová Modlitba k Janince (1972) či prózy Dámský gambit (1973) a Doktor Kokeš Mistr Panny (samizdat, 1982).
Gruša zemřel letos 28. října v Německu.
