Karamazovi měli premiéru

Praha - Film režiséra Petra Zelenky Karamazovi vstoupil do distribuce 24. dubna. Snímek je adaptací inscenace Dostojevského hry uváděné v Dejvickém divadle. Převést román na filmové plátno nebylo podle režiséra nijak jednoduché. Od natáčení ho odrazovali nejen jeho blízcí, ale také všichni herci a nakonec i samotný producent. Zelenka ale pojal celý film jako výzvu a kvůli nízkému rozpočtu ho natočil za necelých dvacet dnů.

Zelenka v pořadu České televize Události, komentáře připustil, že filmová produkce bojovala s penězi. To se prý projevilo i na krátké výrobě. „Bylo to rychlé a těžké natáčení. Vše se muselo urychlovat. U filmu je bohužel nejdražší vždycky čas.“

Ve filmu se objevují téměř všichni herci, kteří hrají i ve hře Bratři Karamazovi v představení Dejvického divadla. Tento fakt vnesl do filmových scén větší přirozenost. Aktéři měli navíc jednotlivé scény i nazkoušené. Naopak velký problém přineslo okleštění scénáře. Některým umělcům, kteří byli zvyklí hrát hru na jevišti už několik let, to prý činilo problémy.

„Bylo těžké měnit dobu scénáře. Musel jsem pokrátit dialogy. Hlavně jsem měnil rytmus jednotlivých scén, a pro herce je rytmus něco posvátného. Oni jsou zvyklí odehrát tu scénu v celé délce. Začnou s nějakým nábojem, protože vědí, jak ta scéna bude končit. Když jsem jim ale tu scénu zkrátil na polovinu, tak oni vlastně nevěděli s jakým nábojem do ní vstoupit,“ posteskl si režisér.

Diváci se mohou těšit například na Ivan Trojana, ten si ve filmu ztvárnil roli samotného otce Karamazova. Roli intelektuála Ivana si zahrál herec Igor Chmela, pokorného Aljošu Martin Myšička a nevlastního potomka, zakomplexovaného Smerďakova Radek Holub. Hvězdné obsazení ale není jen mezi herci. Autorem filmové hudby je nositel oscarové ceny Jan Kačmarek.

Legendární Dostojevského román je podle Zelenky platný i dnes. „Je aktuální v tématu odpovědnosti intelektuála za svět kolem sebe, ale těch námětů je tam mnoho. Jsou to taková archtetypální témata, která přetrvávají věky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 10 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 14 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...