Kandinskij slyšel barvy, on-line teď jeho žlutou, červenou a modrou mohou poslouchat i ostatní

Nahrávám video
On-line projekt přibližuje, jak Kandinskij slyšel barvy
Zdroj: ČT24

Vasilij Kandinskij dokázal slyšet barvy. Jakou „hudbou“ pro něj byla červená, žlutá a modrá, si mohou poslechnout i současní obdivovatelé jeho díla. Díky on-line dostupnému projektu platformy Google Arts & Culture ve spolupráci s pařížským Centre Pompidou.

„Barva je síla, která přímo ovlivňuje duši. Barva je klaviaturou, oči kladívky a duše je pianem se strunami. Umělec sám je pak rukou, která hraje, dotýká se té či oné klávesy. Výsledkem jsou vibrace duše,“ poznamenal o vnímání barev Kandinskij. 

Byl totiž schopen takzvané synestezie, díky níž dovedl propojit některé smyslové vjemy. „Tato neurologická odchylka mu umožňovala slyšet barvy a tvary. Pro zajímavost, podobným darem dnes oplývá například muzikant Pharrell Williams nebo zpěvačka Billie Eilish,“ upozorňuje mluvčí Googlu v ČR Alžběta Houzarová.

Metoda strojového učení

Nový projekt umožňuje slyšet barvy i těm, kteří tuto schopnost nemají. Tvůrce zajímala interakce mezi tvarem, barvou a také emocí, kterou chtěl Kandinskij prostřednictvím svých maleb sdělit.

„Využili jsme metodu strojového učení, abychom si představili, jak žlutá, červená a modrá zněly umělci při tvorbě v roce 1925,“ vysvětluje skladatel a zvukový mistr Antoine Bertin. „Trénovali jsme neuronovou síť Google Transformer na hudbu z doby Kandinského. Poté jsme síti zadali, aby vygenerovala nové partitury a vytvořila nový pohled na to, jak může obraz v dnešní době znít,“ doplnil.

Kandinskij je slyšet, další malíři vidět

Autoři projektu pracovali konkrétně s malbou Žlutá, červená, modrá z roku 1925, ve virtuální galerii si lze ale prohlížet i další Kandinského díla. „A to včetně unikátních životopisných fotografií zachycujících samotného umělce, které nabízejí dosud neviděný pohled do jeho života,“ podotýká Houzarová. 

On-line se lze probírat na této platformě také tvorbou dalších umělců, třeba Picassa nebo Mondriana. Slyšet lze ale jen obraz Kandinského. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...