Vasilij Kandinskij dokázal slyšet barvy. Jakou „hudbou“ pro něj byla červená, žlutá a modrá, si mohou poslechnout i současní obdivovatelé jeho díla. Díky on-line dostupnému projektu platformy Google Arts & Culture ve spolupráci s pařížským Centre Pompidou.
Kandinskij slyšel barvy, on-line teď jeho žlutou, červenou a modrou mohou poslouchat i ostatní
„Barva je síla, která přímo ovlivňuje duši. Barva je klaviaturou, oči kladívky a duše je pianem se strunami. Umělec sám je pak rukou, která hraje, dotýká se té či oné klávesy. Výsledkem jsou vibrace duše,“ poznamenal o vnímání barev Kandinskij.
Byl totiž schopen takzvané synestezie, díky níž dovedl propojit některé smyslové vjemy. „Tato neurologická odchylka mu umožňovala slyšet barvy a tvary. Pro zajímavost, podobným darem dnes oplývá například muzikant Pharrell Williams nebo zpěvačka Billie Eilish,“ upozorňuje mluvčí Googlu v ČR Alžběta Houzarová.
Metoda strojového učení
Nový projekt umožňuje slyšet barvy i těm, kteří tuto schopnost nemají. Tvůrce zajímala interakce mezi tvarem, barvou a také emocí, kterou chtěl Kandinskij prostřednictvím svých maleb sdělit.
„Využili jsme metodu strojového učení, abychom si představili, jak žlutá, červená a modrá zněly umělci při tvorbě v roce 1925,“ vysvětluje skladatel a zvukový mistr Antoine Bertin. „Trénovali jsme neuronovou síť Google Transformer na hudbu z doby Kandinského. Poté jsme síti zadali, aby vygenerovala nové partitury a vytvořila nový pohled na to, jak může obraz v dnešní době znít,“ doplnil.
Kandinskij je slyšet, další malíři vidět
Autoři projektu pracovali konkrétně s malbou Žlutá, červená, modrá z roku 1925, ve virtuální galerii si lze ale prohlížet i další Kandinského díla. „A to včetně unikátních životopisných fotografií zachycujících samotného umělce, které nabízejí dosud neviděný pohled do jeho života,“ podotýká Houzarová.
On-line se lze probírat na této platformě také tvorbou dalších umělců, třeba Picassa nebo Mondriana. Slyšet lze ale jen obraz Kandinského.