Praha – Podle některých názorů je to podřadný žánr, jiní tvrdí, že je to respektuhodná literatura. Řeč je o komiksu, který se však v Česku netěší takové oblibě, jako je tomu například ve Spojených státech amerických nebo třeba Japonsku. To ovšem neznamená, že se zde nenajdou velké talenty, které mají na to, aby udělaly díru do světa. O tom, jak je to se situací českého komiksu, se tento víkend mohli přesvědčit návštěvníci komiksové přehlídky KomiksFEST!. K vidění zde byla díla mnoha kreslířů, mezi nimiž určitě nezanikla tvorba zřejmě nejvýraznější postavy současné tuzemské komiksové scény Jiřího Gruse.
Komiks je pravděpodobně v Česku spojován nejvíce se jménem Káji Saudka. Ten měl podle slov jeho bratra Jana šanci být slavnější než samotný Walt Disney, kdyby nežil v době, kdy moc drželi pevně v roukou komunisté. I tak je Kája Saudek právem považován za krále českého komiksu. Ačkoli má řadu následovníků, jeho styl je tak nezaměnitelný, že si ho lze jen těžko splést: pevná, dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotika a osobitý humor. To jsou prvky, pro něž je stále vyhledáván.
Jiří Grus - nejvýraznější postava současného českého komiksu
Právě jedním z takových pokračovatelů je i Jiří Grus. Tento dvaatřicetiletý rodák ze severních Čech je považován za nejvýraznější postavu současné tuzemské komiksové scény. On sám přiznává, že Kája Saudek je důležitou osobou v jeho životě. „On měl velký potenciál uspět, doba mu ale nepřála. Jeho kresba je nadčasová, ale příběhy pravděpodobně ne,“ komentuje Saudkovo dílo Grus.
Jiří Grus, kreslíř komiksů
„Scénář je slabinou českých komiksů.“
Komunistický režim je podle Gruse jednou z mnoha mezer, která zapříčinila to, že komiks v Česku není tak populární. Další takovou mezerou jsou například chybějící autoři i čtenáři. „Jsme malá země, je zde slabá tradice, malé množství autorů. Komiks má tudíž malou šanci se dostat do podvědomí, ale situace je lepší,“ konstatuje s potěšením kreslíř Grus.
Voleman – stěžejní dílo inspirované životem kolem Gruse
Jiří Grus, kreslíř komiksů
„Můj komiks vzniká z organizovaného chaosu.“
Jiří Grus sám o sobě tvrdí, že je komiksem fascinován již od malička. Zakládá si na kresbě, zkoumá to, co má přímo před očima. Vlastní styl, respektive žánr, ve kterém vznikají jeho komiksy, popisuje slovy „magický realismus všedního dne“. Kouzlo komiksu pak vidí v jeho statičnosti. Poznávací znamení jeho komiksů je velký prostor pro čtenářovu fantazii. Mezi jednotlivými obrazy totiž Grus vynechává „cosi“, co je pro někoho podstatné, a tak si to domyslí. Vzniká tak vizuální hra, která je dalším prvkem, která Gruse tolik přitahuje ke komiksu.
Takovým dílem „magického realismu všedního dne“ je i Grusův komiks Voleman. Při prvním nahlédnutí do komiksu je zde zřetelná inspirace klasickými superhrdinskými příběhy. Grusův Voleman však nenosí nějaký výstřední kostým, nýbrž tričko, trenýrky a kšiltovku. Jako zbraň mu slouží obyčejná palička na maso a místo zápasů s monstry zápasí Voleman s pražským opilcem, tajemným sousedem i vlastní přítelkyní.
Právě takovéto míchání až banálních postřehů z každodenního života se zvláštní fantastikou, je vodou na mlýn mnoha kritikům. Jiní si zas libují v precizní Grusově kresbě, a tak vzniká diskuse, zda je pro komiks důležitá forma nebo obsah. K tomu se Grus staví jednoznačně: „Lepší je, když to prorůstá. Komiks má působit celistvě a tak, aby zážitek byl intenzivní.“ Ať jsou kritiky jakékoliv, Grus s Volemanem, který sám vymyslel, napsal, nakreslil, graficky upravil, vydal a distribuoval, má mnoho fanoušků a slaví velké úspěchy. Mnoho kritiků se tak shodne, že Jiří Grus je opravdu nejvýraznější postavou současné tuzemské komiksové scény.
