Jemnou exotiku lidové kultury moravských Chorvatů připomíná nová kniha

2 minuty
Na moravské Chorvaty odkazují v Jevišovce domy s typickou výzdobou
Zdroj: ČT24

Barvy chorvatské Moravy – to je název knihy, která jako vůbec první mapuje dějiny, jazyk a kulturu Chorvatů, kteří v 16. století přišli na jih Moravy. V zemi, která jim připomínala domov, žili až do roku 1948, kdy je odsud komunisté vyhnali. V obcích po nich ale zbyly domy, kostely i zvyky.

Chorvaté žijí na českém území již od doby, kdy utíkali před tureckými válkami. Tehdy se usídlili na jižní Moravě. „Tady byla oblast, která hodně připomínala jejich zemi, tak tady zůstali,“ řekla šestaosmdesátiletá Marie Šalomonová, jejíž předci se s ostatními v 16. století usadili ve třech osadách, nejvíc jich bylo v Jevišovce na Znojemsku.

Dnes v obci žije zhruba šest set lidí, před sto lety jich tu bylo dvakrát tolik a tři ze čtyř obyvatel byli chorvatské národnosti. Jejich obce byly svérázné a barevné. Jenže i proto museli v roce 1948 pryč. Dva tisíce moravských Chorvatů komunisté vyhnali převážně na severní Moravu.

„Jeseníky, to je něco hrozného, to je tak drsné podnebí,“ povzdechla si pamětnice. „Tam to byla divočina, to jsou kozí hory, to se divím, že ti naši rodiče nedostali hned infarkt,“ doplnil ji Jan Marx, další z potomků skupiny, která při sobě držela čtyři stovky let.

Poté, co se rozptýlili po celém Česku, jejich tradice a kultura postupně mizely. I když stát v roce 1956 uznal, že postupoval protiprávně, návrat rodin na jižní Moravu nedovolil. Aby nebyli terčem posměchu, svou národnost raději roky zapírali. Připomenout ji chce teď knížka Lenky Kopřivové.

„Informace pohromadě nebyly, pořádně se nebylo ani o co opřít. Práce na knize samotné trvaly dva roky, ale ten výzkum, co tomu předcházel, trval osm let,“ vysvětlila jedna z editorek publikace ze Sdružení občanů chorvatské národnosti.

Dokument o zrazeném národu

Kromě první souhrnné monografie o moravských Chorvatech mapuje dějiny, jazyk i jejich lidovou kulturu také dokument Ostravského studia České televize Moravští Chorvaté - zrazený národ.

„Oni nepotřebují vrátit majetek nebo peníze, o to jim vůbec nejde. Jen o to, že by třeba aspoň někdo z vlády, kdokoliv, řekl: My víme, my o vás víme, je nám líto, co se stalo,“ uvedla režisérka Petra Všelichová.

58 minut
Dokument ČT Ostrava: Moravští Chorvaté - zrazený národ
Zdroj: ČT24

Dokument mimo jiné ukazuje, jak jihomoravští Chorvati obohatili tamní lidovou kulturu jemnou exotikou. Její prvky lze stále vidět na fasádách domů nebo na dobových krojích. I ty budou součástí expozice připravovaného muzea, které se v Jevišovce v bývalé faře otevře v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...