Jarmila Novotná opět na scéně. Její kostýmy zapůjčila MET

Do Obecního domu v Praze se vrátila operní hvězda Jarmila Novotná. Vůbec poprvé jsou tu k vidění kostýmy z nejslavnějších rolí pěvkyně, v kterých vystupovala v newyorské Metropolitní opeře i na dalších významných operních scénách.

Svou kariéru odstartovala Novotná v předválečném Československu. Vystupovala v kabaretech, operetách, několik měsíců byla žačkou Emy Destinové a také si zahrála ve filmu. Její zřejmě nejúspěšnější filmovou rolí bylo ale až obsazení do poválečného dramatu Poznamenaní režiséra Freda Zinnemanna. Americko-švýcarský snímek, v němž ztvárnila matku hledající svého syna, vynesl Oscara dětskému herci Ivanu Jandlovi. 

Kostým Jarmily Novotné z opery Manon (MET)
Zdroj: Obecní dům / MET

V roce 1939 emigrovala Novotná s rodiči do Spojených států, kde už za sebou měla vystoupení v Metropolitní opeře jako sólistka. Celkem na prestižní scéně působila šestnáct let a americké publikum si ji zamilovalo. I to je důvod, proč jsou všechny její kostýmy uloženy v archivu newyorského operního domu. Ten je také zapůjčil na výstavu do Prahy.

V Obecním domě, kde Jarmila Novotná zakončila své první koncertní turné po návratu do vlasti po druhé světové válce, jsou k vidění kostýmy z Prodané nevěsty nebo Pucciniho Mimo. Pěvkyně si je nechala ušít v zahraničí, kostým Violetty z Verdiho La traviaty ale pochází ze slavného prvorepublikového salonu Hany Podolské.

Operní diva i v knize

Kostýmy budou na výstavě Jarmila Novotná - operní diva k vidění do 4. ledna příštího roku. Se zahájením expozice vyšla také první monografie o Jarmile Novotné. Autorem publikace Baronka v opeře je historik Pavel Kosatík. Českému čtenáři představuje neprávem pozapomenutou hvězdu v širších politických i společenských souvislostech.

Nahrávám video
Výstava kostýmů Jarmily Novotné
Zdroj: ČT24

Výstava i kniha jsou spojeny s Festivalem Jarmily Novotné, který na konci srpna pořádá zámek Liteň. V Litni je pěvkyně pochována, její manžel patřil k tamnímu šlechtickému rodu Daubků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...