Jan Merta se inspiruje U sousedek Pod lípou

Praha – Galerie Laboratorio uspořádala výstavu výtvarníkovi Janu Mertovi, který slaví šedesátiny. Expozici pod názvem U sousedek /Pod lípou/ lze chápat jako pandán k oficiálnější autorově výstavě „Mým Pražanům“, která právě proběhla ve Špálově galerii. Zatímco ve Špálovce se Merta obrací ke svým Pražanům, v Galerii Laboratorio má méně abstraktní publikum. Posun od Pražanů k sousedům naznačuje komornější rozměr vystavených prací i méně formální prostředí. Výstava potrvá do 15. června.

„Název výstavy se zcela přirozeně nabídl sám, protože galeristky Kláru a Jolantu od mého ateliéru odděluje pouze tenká příčka. Podtitul Pod lípou má připomenout prastará sousedská setkávání. Pod lípou byla taková malá 'polis'. Místo, kde začínala politika, ale třeba taky umění. Na rozdíl od hospody se zde scházela společnost vybraná, která se neviděla náhodně a vidět se chtěla,“ řekl výtvarník.

„Situace centrálního obrazu výstavy /Vypínač, 2003 – 2012?/ je, jak už bývá u Jana Merty zvykem, v tuto chvíli nejistá. Svá díla často dokončuje bezprostředně před zahájením výstavy. Malba původně vznikala jako interakce mezi malířem a jeho dvěma tehdy malými syny. V rámci společných her začali malovat obraz. Vznikal pozvolna, organicky. Stal se další platformou rodinného setkávání a zároveň mezigeneračního jiskření. Ač Merta jako téma malby stanovil interiér, junioři se zadání striktně nedrželi. Naopak, kolektivní dílo obohatili motivem kombajnu a pádla,“ prozradily galeristky Jolanta Trojak a Klára Ulrichová.

Merta po letech svinuté plátno našel a rozhodl se společnou práci dokončit. Nenapnuté plátno 190 x220 cm leželo několik týdnů na podlaze. Po několika intervencích na něm nezůstal kámen na kameni. Jako hlavní motiv celku postupně vykrystalizoval vypínač. Po dalších pokusech se Merta odhodlal původní obraz zcela přemalovat. Paralelně začal pracovat na plátnu novém, které řešilo stejné téma.

Protiváhou ústředního obrazu budou v Laboratoriu dosud rovněž veřejně neprezentované práce na papíře. Drobné akryly, podle galeristek, Merta maluje svobodně, „bezohledně“ a podle chuti. Pro sebe. Vznikají živelně, ale od jejich iniciace k finální podobě často uběhne řada let. Jan Merta s nimi zachází stejně pečlivě jako se svými obrazy. Opakovaně se k nim vrací, na jejich rub také vpisuje poznámky, které jsou pro nezasvěcené stejně matoucí jako malířovy záznamy v diáři.

Jan Merta / Podlaha malíře (2005)
Zdroj: ČT24/Jan Merta

„Mé malby si počínají jako živé organismy, svévolně a ne zcela předvídatelně. V mém bytě, v ateliéru i na návštěvě se pak chovají příliš jako doma a není s nimi snadné pořízení. Často se tváří přihlouple, jindy přechytrale, koukají do blba nebo se všelijak pochechtávají. Umělec ani galeristky ani diváci to nemají jednoduché,“ uzavírá Jan Merta. 

Galerie Laboratorio sídlí v kancelářské kóji č. 212 bývalých Elektrických podniků, v jedné z nejvelkorysejších staveb funkcionalistické architektury, jež byla slavnostně zkolaudována v roce 1935. Galerie Laboratorio zde vznikla v dubnu roku 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 14 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...