Jak se z Klementina stala knihovna

Klementinum je po Pražském hradě druhý největší stavební komplex v Praze. Přesto není nafukovací - od dob svého vzniku se neustále mění. Meziválečnou přestavbu pro potřeby Národní knihovny, která v Klementinu sídlí už přes dvě stě let, mapuje aktuální výstava.

Barokní areál vybudoval jezuitský řád mezi lety 1560 až 1726, původně jako kolej. V průběhu následujících dvou století neprošel žádnými výraznějšími stavebními úpravami. K velkým změnám došlo až po vzniku samostatného Československa. V roce 1924 byla zahájena přestavba celého komplexu pro potřeby vědeckých knihoven, které v něm měly být nadále umístěny.

C. k. univerzitní knihovna byla v Klementinu vytvořena už na konci 18. století, měla ale vyhrazený poměrně malý prostor. Ve 20. letech minulého století bylo rozhodnuto, že další instituce sídlící v Klementinu budou vystěhovány a celý komplex projde rekonstrukcí, která by skloubila potřeby moderní knihovny s požadavky památkové péče. Přestavbou byl pověřen architekt Ladislav Machoň. 

Jak se mění Klementinum? (zdroj: ČT24)

„Navrhoval jako řešení například zabrat klášter křižovníků, který je přes ulici,“ prozradila jednu z tehdejších variant kurátorka výstavy Kateřina Hekrdlová. Nakonec byla v prvních dvou etapách, spadajících do let 1924–29, postavena nová budova čítárny, Machoň zasáhl i do jedné z největších chloub Klementina – jezuitského letního refektáře neboli jídelny, z něhož se stala studovna. Zcela samostatnou etapu (1931–32) zabrala přestavba východního křídla pro technickou knihovnu. 

Přestavbu dokumentoval fotografiemi Jaroslav Bruner-Dvořák. I jeho snímky jsou součástí výstavy, která v Klementinu, jehož areál v posledních letech prochází revitalizací, potrvá do 10. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
20. 1. 2025

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
20. 1. 2025

Nový ředitel Studia Ypsilon plánuje zrušit stávající podobu souboru

Ředitelem Studia Ypsilon bude od 1. března děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek, jehož koncepce počítá se zrušením stávající podoby souboru. Výsledky výběrového řízení v pondělí schválili radní hlavního města, jehož příspěvkovou organizací divadlo je. Tománek plánuje divadlo transformovat na výukové a umělecké pracoviště Divadelní fakulty AMU. To podle serveru iRozhlas.cz kritizují členové souboru, divadlo situaci odmítlo komentovat.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Putina ve filmu hraje umělá inteligence i Jude Law

V lednu se shodou okolností dostalo pozornosti dvěma novým hraným filmům o Vladimiru Putinovi. Oba sledují jeho cestu k moci, každý ale jiným způsobem. V Polsku měl premiéru snímek s jednoduchým názvem Putin, který příběh ruského vůdce vypráví stylizovanou satirou i pomocí AI. Ve francouzské produkci se zase chystá politický thriller Mág z Kremlu, v němž byl pro roli Putina potvrzen Jude Law.
17. 1. 2025

Na Berlinale budou soutěžit dva české animované filmy

Česká kinematografie bude mít na letošním festivalu Berlinale zastoupení díky dvěma animovaným filmům. Světovou premiéru čekají loutkové Pohádky po babičce, natočené podle knihy Arntošta Goldflama čtyřmi režiséry. Do soutěže krátkometrážních snímků se po deseti letech od poslední české účasti dostal Kámen osudu od studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Julie Černé.
17. 1. 2025

Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.
16. 1. 2025Aktualizováno16. 1. 2025

Celebrity kvůli požárům v Los Angeles pomáhají i kritizují

Devastující požáry v okolí Los Angeles zničily domov mnohým celebritám. Řada osobností se rozhodla pomoci finančně, třeba Leonardo DiCaprio nebo Beyoncé, některé také vyjádřily svůj názor na zvládnutí požáru. Ke kritikům patří například Mel Gibson. Negativní reakce schytávají influenceři, pokud sdíleli fotografie s ohněm za zády.
16. 1. 2025

Jsme zpátky a je nám jedno, jak se jmenujeme, hlásí The Prostitutes

Kapela The Prostitutes loni ohlásila překvapivý comeback a teď se ve zkušebně připravuje na koncerty a dokončuje nové album. Představila z něj už první singl.
16. 1. 2025
Načítání...