Praha - Jedenáct českých odborníků na film se vrací do jednoho z nejtěžších období českého filmu v knize Naplánovaná kinematografie. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu ovlivněné normami socialistického plánování: analyzují produkční kulturu barrandovského studia, zavádění koprodukčního modelu výroby v kontextu východního bloku, specifika „účelové“ produkce Krátkého filmu a Československého armádního filmu a institucionální formování filmové produkce pro děti.
„Kinematografie prošla v poválečném Československu dvěma významnými změnami – nejprve byla v srpnu 1945 jako první průmyslové odvětví zestátněna, poté po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 podřízena ideologickým cílům nového režimu a podrobena sovětizaci. Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50,“ upozorňuje editor knihy Pavel Skopal.
„Bylo nutné zlepšit infrastrukturu kin, která po válce byla obecně velmi špatná, a dále pak vymýšlet i další alternativy. To znamenalo vymýšlet akce typu festivalů jako třeba filmové festivaly pracujících,“ uvedla spoluautorka knihy Lucie Česálková. Svou kariéru tak začaly i mnohé budoucí hvězdy jako např. Vlasta Chramostová nebo Květa Fialová.
„To jsem byla na brněnské JAMU, v posledním ročníku. Byli jsme rádi, že jsme dostali vůbec nějaký kšeft, to byla veliká příležitost. Věděla jsem, že je to špatně, ale co se dalo dělat,“ komentovala situaci Květa Fialová.
Kniha Naplánovaná kinematografie ale nelíčí 50. léta pouze jako dobu propagandistických filmů, tehdy na Barrandově vznikaly kupodivu i filmy v koprodukci se západními zeměmi. S Francouzi vznikl třeba legendární Dědeček automobil nebo kreslené Stvoření světa. A ze západu vozili Češi i ceny - film Siréna získal Zlatého Benátského lva, což se od té doby žádnému českému filmu už nepovedlo.
Sborník záměrně opomíjí problém estetických norem socialistického realismu, který bývá nejčastěji s kinematografií 50. let spojován – namísto toho se soustředí na instituční podmínky, kulturně-politický kontext či konkrétní realizační problémy, které doprovázely vznik a distribuci mnohem širší škály filmové produkce, než jsou kanonická díla socialistického realismu.
Naplánovaná kinematografie – nakladatelství Academia, editor Pavel Skopal.
