Jak přežít normalizační „pasťák“? Na Jatkách odpovídá Amerikánka

Nahrávám video

Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a jste ještě dítě? Na tuhle otázku se snaží odpovědět divadelní inscenace Amerikánka. Za scénářem a režií stojí Viktor Tauš. Spolu s herečkami Terezou Voříškovou a Eliškou Křenkovou vypráví příběh těch, kteří si prošli drsným dětstvím bez mámy a táty, navíc v reálných kulisách normalizace.

Nová premiéra pražské scény Jatka 78 je inspirována skutečným osudem. Ema Černá na své cestě musí překonat dětský domov, pěstounskou péči i „pasťák“. A to v době, kdy proti ní nestojí pouze lidé a instituce, ale celý státní režim. Amerikánka je osobním příběhem, ale také sondou do Československa sedmdesátých a osmdesátých let.

Skutečné rozhovory

Výchozí text pro Taušův projekt jsou skutečné rozhovory s dívkou, kterou potkal na ulici. Hodně času s nimi tehdy prožila také scenáristka Evita Naušová, která jejich rozpravy přepsala do formy monologu. Ten se stal základem pro práci na filmovém scénáři, s nímž jako první čeští autoři vyhráli v roce 2014 v Cannes Krzysztof Kieslowski ScriptEast Award pro nejlepší nerealizovaný východoevropský scénář.

Tereza Voříšková a Eliška Křenková v představení Amerikánka
Zdroj: Jatka 78

Později se Tauš k monologu vrátil a oslovil Davida Jařaba, který text upravil do podoby jevištního dialogu. „Je to velmi volně inspirováno příběhem dívky, kterou jsem poznal, když jsem točil film Kanárek. Její příběh ve mně pořád vyvolává řadu otázek, s nimiž se konfrontuji dvacet let a hledám k nim cestu skrz několik médií. Divadlo je první krok, připravujeme ještě film, minisérii a knížku,“ říká režisér.

Nezničitelná

Hra vypráví o jediné osobě, kterou ale ztvární dvě herečky, Tereza Voříšková a Eliška Křenková. „Emma Černá je velmi osobitá, statečná, pozitivní žena. Nezničitelná. Pere se s životem a každý neúspěch jí udělá ještě silnější. Mám se od tohoto charakteru co učit,“ podotýká Voříšková. 

Také podle Křenkové je v příběhu Emy hodně míst, která se jí silně dotýkají nebo v ní rezonují. „Myslím, že divák si může vzít opravdu hodně. V první řadě to, jak to tady také fungovalo za komunismu nebo že je dobré neházet flintu do žita,“ uvažuje herečka.

Multifunkční prostor Jatka 78, kde se Amerikánka představuje, byl otevřen před čtyřmi lety. Stojí za ním především principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák. Jméno scény odkazuje na haly číslo 7 a 8 v tržnici, které divadlu poskytlo město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 15 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.