Jak přežít normalizační „pasťák“? Na Jatkách odpovídá Amerikánka

Nahrávám video

Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a jste ještě dítě? Na tuhle otázku se snaží odpovědět divadelní inscenace Amerikánka. Za scénářem a režií stojí Viktor Tauš. Spolu s herečkami Terezou Voříškovou a Eliškou Křenkovou vypráví příběh těch, kteří si prošli drsným dětstvím bez mámy a táty, navíc v reálných kulisách normalizace.

Nová premiéra pražské scény Jatka 78 je inspirována skutečným osudem. Ema Černá na své cestě musí překonat dětský domov, pěstounskou péči i „pasťák“. A to v době, kdy proti ní nestojí pouze lidé a instituce, ale celý státní režim. Amerikánka je osobním příběhem, ale také sondou do Československa sedmdesátých a osmdesátých let.

Skutečné rozhovory

Výchozí text pro Taušův projekt jsou skutečné rozhovory s dívkou, kterou potkal na ulici. Hodně času s nimi tehdy prožila také scenáristka Evita Naušová, která jejich rozpravy přepsala do formy monologu. Ten se stal základem pro práci na filmovém scénáři, s nímž jako první čeští autoři vyhráli v roce 2014 v Cannes Krzysztof Kieslowski ScriptEast Award pro nejlepší nerealizovaný východoevropský scénář.

Tereza Voříšková a Eliška Křenková v představení Amerikánka
Zdroj: Jatka 78

Později se Tauš k monologu vrátil a oslovil Davida Jařaba, který text upravil do podoby jevištního dialogu. „Je to velmi volně inspirováno příběhem dívky, kterou jsem poznal, když jsem točil film Kanárek. Její příběh ve mně pořád vyvolává řadu otázek, s nimiž se konfrontuji dvacet let a hledám k nim cestu skrz několik médií. Divadlo je první krok, připravujeme ještě film, minisérii a knížku,“ říká režisér.

Nezničitelná

Hra vypráví o jediné osobě, kterou ale ztvární dvě herečky, Tereza Voříšková a Eliška Křenková. „Emma Černá je velmi osobitá, statečná, pozitivní žena. Nezničitelná. Pere se s životem a každý neúspěch jí udělá ještě silnější. Mám se od tohoto charakteru co učit,“ podotýká Voříšková. 

Také podle Křenkové je v příběhu Emy hodně míst, která se jí silně dotýkají nebo v ní rezonují. „Myslím, že divák si může vzít opravdu hodně. V první řadě to, jak to tady také fungovalo za komunismu nebo že je dobré neházet flintu do žita,“ uvažuje herečka.

Multifunkční prostor Jatka 78, kde se Amerikánka představuje, byl otevřen před čtyřmi lety. Stojí za ním především principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák. Jméno scény odkazuje na haly číslo 7 a 8 v tržnici, které divadlu poskytlo město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 1 mminutou

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...