Jak přežít normalizační „pasťák“? Na Jatkách odpovídá Amerikánka

Nahrávám video

Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a jste ještě dítě? Na tuhle otázku se snaží odpovědět divadelní inscenace Amerikánka. Za scénářem a režií stojí Viktor Tauš. Spolu s herečkami Terezou Voříškovou a Eliškou Křenkovou vypráví příběh těch, kteří si prošli drsným dětstvím bez mámy a táty, navíc v reálných kulisách normalizace.

Nová premiéra pražské scény Jatka 78 je inspirována skutečným osudem. Ema Černá na své cestě musí překonat dětský domov, pěstounskou péči i „pasťák“. A to v době, kdy proti ní nestojí pouze lidé a instituce, ale celý státní režim. Amerikánka je osobním příběhem, ale také sondou do Československa sedmdesátých a osmdesátých let.

Skutečné rozhovory

Výchozí text pro Taušův projekt jsou skutečné rozhovory s dívkou, kterou potkal na ulici. Hodně času s nimi tehdy prožila také scenáristka Evita Naušová, která jejich rozpravy přepsala do formy monologu. Ten se stal základem pro práci na filmovém scénáři, s nímž jako první čeští autoři vyhráli v roce 2014 v Cannes Krzysztof Kieslowski ScriptEast Award pro nejlepší nerealizovaný východoevropský scénář.

Tereza Voříšková a Eliška Křenková v představení Amerikánka
Zdroj: Jatka 78

Později se Tauš k monologu vrátil a oslovil Davida Jařaba, který text upravil do podoby jevištního dialogu. „Je to velmi volně inspirováno příběhem dívky, kterou jsem poznal, když jsem točil film Kanárek. Její příběh ve mně pořád vyvolává řadu otázek, s nimiž se konfrontuji dvacet let a hledám k nim cestu skrz několik médií. Divadlo je první krok, připravujeme ještě film, minisérii a knížku,“ říká režisér.

Nezničitelná

Hra vypráví o jediné osobě, kterou ale ztvární dvě herečky, Tereza Voříšková a Eliška Křenková. „Emma Černá je velmi osobitá, statečná, pozitivní žena. Nezničitelná. Pere se s životem a každý neúspěch jí udělá ještě silnější. Mám se od tohoto charakteru co učit,“ podotýká Voříšková. 

Také podle Křenkové je v příběhu Emy hodně míst, která se jí silně dotýkají nebo v ní rezonují. „Myslím, že divák si může vzít opravdu hodně. V první řadě to, jak to tady také fungovalo za komunismu nebo že je dobré neházet flintu do žita,“ uvažuje herečka.

Multifunkční prostor Jatka 78, kde se Amerikánka představuje, byl otevřen před čtyřmi lety. Stojí za ním především principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák. Jméno scény odkazuje na haly číslo 7 a 8 v tržnici, které divadlu poskytlo město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...