Ve smyšlené moravské vsi Habrůvka přejde rok; čas setby, zrání a sklizně se ovšem netýká jen přírody, ale i lidských osudů. Ty před více než sto lety sledovala románová kronika bratří Mrštíků, nejnověji o Roku na vsi vypráví pražské Divadlo pod Palmovkou. Sáhlo při tom po slavné dramatizaci od Miroslava Krobota z počátku devadesátých let minulého století.
Jak kdo zasel, tak sklízí. V Divadle pod Palmovkou začal Rok na vsi
Rozsáhlý Rok na vsi zdramatizoval Krobot pro Národní divadlo. Jeho pojetí si ale „půjčují“ i další scény. „Je to svébytná divadelní hra, ale pořád jsou to Mrštíci. Kdyby Krobot dramatizaci neudělal, nejspíš Rok na vsi zůstane jen v čítankách,“ domnívá se Michal Lang, který se v Divadle pod Palmovkou ujal režie.
Krobot podle něj v předloze bratří Mrštíků, odehrávající se v devatenáctém století, vystihl nadčasová témata. „Je to hra o nás o Češích. O tom, jak se to za těch sto let nijak nezměnilo,“ upřesnil Lang. Sám si dramatizaci „vesnického románu“ s tématy starými jako lidstvo samo – lásky, pomsty, oběti a bezmoci – vyzkoušel nedávno při zpracování Žítkovských bohyní. Drama podle románu Kateřiny Tučkové pod Palmovkou také sám režíroval.
Rok na vsi na této pražské scéně je pokračováním „visegrádské sezony“. Zahájilo ji Sedmé nebe podle slovenského režiséra Eduarda Kudláče. Pokračovat bude Goethovým Faustem, díky němuž se na jaře vrátí polský režisér Jan Klata. Sezonu uzavře v červnu premiéra dramatu Výnosné místo, jehož nastudování se ujme Vilmose Vajdai z Maďarska.