Praha - Snad nejslavnější izraelský fotograf David Rubinger vystavuje své snímky na pražské Staroměstské radnici. Devadesátiletý fotoreportér zachytil klíčové momenty dějin Židovského státu, proslul nejen válečnými záběry, ale také intimními portréty vůdců a umělců. Přes svůj vysoký věk si Rubinger nenechal pražskou vernisáž utéct. Podívejte se:
Své první snímky pořídil v době, kdy do vzniku Státu Izrael zbývalo ještě pár let. Fotil, když se Židovský stát rodil uprostřed války s arabskými sousedy. Byl u toho, když armáda odrazila egyptský útok na Sinajském poloostrově, i o pár let později, když spolu vůdci obou zemí podepsali historický mír. Čerstvý devadesátník, který za holocaustu přišel o matku a v britské uniformě prošel válečnou Evropou, dodnes vzpomíná na svůj první foťák.
„To bylo v Paříži v roce 1945. Potkal jsem dívku jménem Claudette. Po pár měsících se přišla se mnou na nádraží rozloučit a dala mi malý fotoaparát,“ vzpomíná Rubinger. „Až do svých 22 let jsem nikdy nedržel foťák ve svých rukách.“
„Davidovi věřím, i když mě nevolí“
Každý velký fotograf má svůj ikonický snímek. Rubingerova fotografie Tři parašutisté stojící v němém úžasu před znovudobytou Zdí nářků z Šestidenní války v roce 1967 je dodnes symbolem jednoho z historických milníků Izraele. Přestože patří k jeho nejznámějším fotografiím, autor sám s ní příliš spokojen není: „Jako fotka za moc nestojí.“
Snímek mu přesto otevřel exkluzivní dveře. Železnou lady Izraele, premiérku Goldu Meirovou, fotil v kabinetu i v kuchyni. Premiér Ariel Šaron ho nechal mačkat spoušť i během tajných jednání. „Ariel jednou povídá: 'Davidovi věřím, nechte ho tady, i když vím, že mě nevolí.' Věděl, že jeho důvěry nezneužiji,“ vypráví fotograf. Pražská výstava pod názvem Izrael mým objektivem je výběrem snímků, které má Rubinger nejraději. Je rozdělena do tří sekcí: Jeruzalém - město tří náboženství, Osobnosti a Konflikt/migrace.
„Alespoň některé z fotografií by měly obecenstvu sdělit, že fotografovat znamená vcítit se. To, čeho jste při focení svědkem, vás přitom někdy naplňuje pýchou, jindy bolestí,“ dodává k expozici. Pětinásobný dědeček a dvojnásobný pradědeček stále žije ve svém milovaném Jeruzalémě. Svědectví o palestinském konfliktu přináší z obou stran už šedesát let. Dnes s hořkostí tvrdí, že řešení je vzdálenější než kdykoliv předtím.
David Rubinger se narodil roku 1924 ve Vídni. Do tehdejší Palestiny přišel v roce 1939. Kariéru profesního fotografa započal po druhé světové válce, po návratu z britské armády. V roce 1949, po izraelské válce za nezávislost, začal externě pracovat pro místní deníky. Usadil se v redakci časopisu Ha'Olam Haze (Tento svět). Příležitostně fotil na zakázku zahraničních médií Picture Post nebo pro týdeník Time.
Partnerství s časopisy Time a Life se rozvíjelo natolik, že se v sedmdesátých letech stal stálým externím fotografem a zůstal jím až do roku 2007. V roce 1988 vyšla jeho první samostatná monografie provázená výstavou pod názvem Svědek doby a o dvacet let později publikovala newyorská společnost Abbeville Press Rubingerovu fotobiografii nazvanou Izrael mým objektivem - šedesát let fotoreportérem. Stejnojmenná výstava se v posledních dvou letech představila v Evropě, Spojených státech a v Asii.
