Izraelské dějiny v jednom foťáku. David Rubinger vystavuje v Praze

Praha - Snad nejslavnější izraelský fotograf David Rubinger vystavuje své snímky na pražské Staroměstské radnici. Devadesátiletý fotoreportér zachytil klíčové momenty dějin Židovského státu, proslul nejen válečnými záběry, ale také intimními portréty vůdců a umělců. Přes svůj vysoký věk si Rubinger nenechal pražskou vernisáž utéct. Podívejte se:

Své první snímky pořídil v době, kdy do vzniku Státu Izrael zbývalo ještě pár let. Fotil, když se Židovský stát rodil uprostřed války s arabskými sousedy. Byl u toho, když armáda odrazila egyptský útok na Sinajském poloostrově, i o pár let později, když spolu vůdci obou zemí podepsali historický mír. Čerstvý devadesátník, který za holocaustu přišel o matku a v britské uniformě prošel válečnou Evropou, dodnes vzpomíná na svůj první foťák.

„To bylo v Paříži v roce 1945. Potkal jsem dívku jménem Claudette. Po pár měsících se přišla se mnou na nádraží rozloučit a dala mi malý fotoaparát,“ vzpomíná Rubinger. „Až do svých 22 let jsem nikdy nedržel foťák ve svých rukách.“

„Davidovi věřím, i když mě nevolí“

Každý velký fotograf má svůj ikonický snímek. Rubingerova fotografie Tři parašutisté stojící v němém úžasu před znovudobytou Zdí nářků z Šestidenní války v roce 1967 je dodnes symbolem jednoho z historických milníků Izraele. Přestože patří k jeho nejznámějším fotografiím, autor sám s ní příliš spokojen není: „Jako fotka za moc nestojí.“

David Rubinger a jeho nejslavnější snímek
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Snímek mu přesto otevřel exkluzivní dveře. Železnou lady Izraele, premiérku Goldu Meirovou, fotil v kabinetu i v kuchyni. Premiér Ariel Šaron ho nechal mačkat spoušť i během tajných jednání. „Ariel jednou povídá: 'Davidovi věřím, nechte ho tady, i když vím, že mě nevolí.' Věděl, že jeho důvěry nezneužiji,“ vypráví fotograf. Pražská výstava pod názvem Izrael mým objektivem je výběrem snímků, které má Rubinger nejraději. Je rozdělena do tří sekcí: Jeruzalém - město tří náboženství, Osobnosti a Konflikt/migrace.

„Alespoň některé z fotografií by měly obecenstvu sdělit, že fotografovat znamená vcítit se. To, čeho jste při focení svědkem, vás přitom někdy naplňuje pýchou, jindy bolestí,“ dodává k expozici. Pětinásobný dědeček a dvojnásobný pradědeček stále žije ve svém milovaném Jeruzalémě. Svědectví o palestinském konfliktu přináší z obou stran už šedesát let. Dnes s hořkostí tvrdí, že řešení je vzdálenější než kdykoliv předtím.

David Rubinger se narodil roku 1924 ve Vídni. Do tehdejší Palestiny přišel v roce 1939. Kariéru profesního fotografa započal po druhé světové válce, po návratu z britské armády. V roce 1949, po izraelské válce za nezávislost, začal externě pracovat pro místní deníky. Usadil se v redakci časopisu Ha'Olam Haze (Tento svět). Příležitostně fotil na zakázku zahraničních médií Picture Post nebo pro týdeník Time.

David Rubinger
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Partnerství s časopisy Time a Life se rozvíjelo natolik, že se v sedmdesátých letech stal stálým externím fotografem a zůstal jím až do roku 2007. V roce 1988 vyšla jeho první samostatná monografie provázená výstavou pod názvem Svědek doby a o dvacet let později publikovala newyorská společnost Abbeville Press Rubingerovu fotobiografii nazvanou Izrael mým objektivem - šedesát let fotoreportérem. Stejnojmenná výstava se v posledních dvou letech představila v Evropě, Spojených státech a v Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 16 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 19 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...