Hvězda z MET Sondra Radvanovská okouzlila Čechy

Praha - Americká operní hvězda, sólistka prestižní newyorské Metropolitní opery (Met) Sondra Radvanovská dnes večer poprvé zazpívala v pražském Obecním domě. Jedna z nejuznávanějších verdiovských sopranistek vystoupila se svým stěžejním italským repertoárem. Přednesla árie z Verdiho Dona Carlose, Trubadúra či Sicilských nešporů i z opery Adriana Lecouvreur od Franceska Ciley. Hudební kritici odhadují, že dnešní recitál se může zařadit mezi významné události této koncertní sezony.

V duetu z Belliniho opery Norma ji doplnila mezzosopranistka Barbora Polášková, která patří k nejvýraznějším českým talentům nově nastupující pěvecké generace. Pěvce doprovodil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který dirigoval Ital Francesco La Vecchia.

Vystoupení v České republice je pro pěvkyni osobně mimořádné vzhledem k tomu, že se vrátila do země, z níž pocházejí její otec a babička, kteří emigrovali do Ameriky z bývalého Československa. Dvaačtyřicetiletá Radvanovská se proto chce příští rok ještě vrátit a pátrat po své rodině.

Rodačka z Chicaga začínala v Met v polovině 90. let, kdy se dostala po konkurzu do Lindemannova programu pro mladé zpěváky. Po úspěšném debutu v Rigolettovi jako hraběnka Ceprano, následovaly další nabídky na zajímavé role. K jejím nejznámějším patří Verdiho Leonora, kterou ztvárnila více než stopadesátkrát na mnoha operních scénách. Jejím vzorem je sopranistka Maria Callasová, s níž cítí spřízněnost v repertoáru a obdivuje odvahu podřídit krásu tónu potřebným emocím, dramatu i textu. Letos v dubnu ji mohli fanoušci v této roli vidět v přímém přenosu Trubadúra z Met do kinosálů po celém světě.

Radvanovská byla původně školena jako mezzosopranistka, pak přešla do oboru koloraturní soprán, dnes svůj hlas označuje jako lyrický soprán spinto i jako dramatický koloraturní soprán, podle toho, jaký repertoár zpívá.

Ze všech rolí nejvíc miluje Rusalku od Antonína Dvořáka, kterou měla příležitost zpívat ve Španělsku pod vedením českého dirigenta Jiřího Kouta. Ztvárnila ale také na své domovské scéně roli Cizí kněžny. „Sním o Čajkovského Pikové dámě, to je vysněná role, kterou jsem dosud nedělala, Její pastorkyni, která brzy přijde, a Kátě Kabanové,“ řekla v pondělním rozhovoru ČTK. Po pražském koncertě ji čeká ve Španělsku pěvecky náročná titulní role Normy. Velmi ji těší i role Aidy, a to díky její výraznosti. Vybírá si totiž ráda silné charakterové role, které se vyvíjejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...