Human Flow odnáší lidskost. Aj Wej-wej představil film o uprchlících

5 minut
Rozhovor s Aj Wej-wejem: Film Human Flow slouží jako zrcadlo
Zdroj: ČT24

Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej představil v Praze své další dílo. Ve filmu Human Flow (Lidský proud) zpracoval téma, jemuž se v současné době věnuje nejvíce – migrační krizi a s ní spojené otázce lidskosti.

Šedesátiletý Aj Wej-wej je v současnosti asi nejznámějším čínským umělcem, vystavuje v prestižních světových galeriích i ve veřejném prostoru. Je také politickým aktivistou, zastáncem svobody slova a fungování práva.

Wej-wej patří k ostrým kritikům čínského režimu, v posledních letech se zajímá především o situaci uprchlíků. Navštívil řadu uprchlických táborů a tomuto tématu věnoval i své dosud největší dílo – obří nafukovací člun s lidskými postavami je pod názvem Zákon cesty do 7. ledna vystaven v Národní galerii v Praze.

K doprovodnému programu výstavy patřilo uvedení Wej-wejova dokumentu Human Flow. Pátečního promítání v kině Lucerna se umělec osobně účastnil, při té příležitosti poskytl rozhovor pořadu Kultura +. 

Sledovat film Human Flow není zrovna příjemné…

Není to příjemné, ale zároveň musíme neustále pozorovat, jak jsme na tom s vlastní lidskostí. Je těžké koukat se sám na sebe do zrcadla. Film slouží jako zrcadlo – není  jenom o nich, je i o nás. O naší vnitřní síle, přesvědčení, důvěře v lidskost. O naší důstojnosti. Nechali bychom naše matky, sestry, bratry opuštěné jako nějaké odpadky? 

Bylo tedy záměrem filmu, aby se divák sám sebe ptal: „Jaký jsem člověk?“

Ano, film je o příkladu naší lidskosti, o tom, co lidskost znamená v 21. století.

Mluvil jste s šesti sty lidmi, natočil devět hodin stopáže, jaký je vlastně výsledek? 

Myslím, že výsledek filmu je skutečně ponurý. Musím říct, že i když si myslíme, že se člověk během 21. století velmi snažil, globalizace ve všech jejích podobách je jako studium demokratické společnosti. Ekonomicky prosperující, ale stále velmi křehká etapa lidskosti. Může se ztratit přes noc. Tragédie se nedějí  jenom za hranicemi, ale i ve vaší mysli a srdcích. 

Jak bojujete s tím, že to, co vidíte, vypadá tak beznadějně?

Vypadá to beznadějně. Ptal jsem se mnoha lidí vždy na konci rozhovoru: Co si myslíte o lidskosti? Odpověď je: Žádná lidskost neexistuje. Což je velmi těžké přijmout, když jsme lidé. Všichni si myslíme, že jsme druh, který se vyvinul ve velmi inteligentní. Také si myslíme, že jsme páni vesmíru. Ale v tu samou chvíli vyháníme lidi z jejich domovů. Nepomáháme si. Poškozujeme životní prostředí. Náš globální stav je křehký, dospěli jsme do zlomového bodu. Když nebudeme bránit základní a hluboké myšlenky lidskosti, lidských práv, dostaneme se do velmi kritické situace.

Ve filmu říkáte uprchlíkům: „respektuji váš cestovní pas“. Co tím myslíte?

V té scéně má uprchlík, stejně jako ostatní uprchlíci, pas zabalený v igelitovém sáčku. Je zcela jasné, že stát, který jim pas vydal, je jako občany zradil. Jsou bez domova, nemají důstojnost ani respekt vlastního státu. Nesterá se o vlastní občany. I já jsem ve chvíli, kdy jsem s tím člověkem mluvil, měl svůj vlastní pas jen několik měsíců. Můj vlastní stát mě držel jako zajatce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...