Kapela Kiss po půlstoletí došla na konec cesty, jak hlásal název rozlučkového turné The End of the Road. Poslední vystoupení odehrála v sobotu v newyorské Madison Square Garden – a rovnou představila své pokračovatele: digitální avatary, díky nimž prý může existovat na věky. Čtveřice rockerů, proslulá stylizovaným líčením a posedlostí scénickými efekty, je první americkou kapelou, která kompletně přechází do virtuálního prostoru. V „angažování“ digitálních náhradníků ale průkopníky nejsou, že může jít o komerčně úspěšné těžení fanouškovského sentimentu, potvrdila už zkušenost někdejších popových miláčků ABBA. Virtuální comeback, dokonce posmrtně, za sebou má i Michael Jackson nebo rapper Tupac Shakur.
Hudební byznys obhlíží svou budoucnost. ABBA už má abbatary a digitální dvojníci nahradí i Kiss
„Kiss se zrodili v New Yorku. Na 23. ulici. Před půlstoletím. Bude nám ctí a výsadou zakončit turné v Madison Square Garden, deset bloků a padesát let od místa, kde jsme poprvé začali,“ uvedla kapela v oznámení o svém opravdu posledním turné.
„B. B. King hrál až do svých osmdesáti let. Seděl na pódiu. To my nemůžeme. My si nesedáme,“ vysvětlil v rozhovoru pro časopis Rolling Stone baskytarista Gene Simmons důvody, proč bylo na čase opustit stage. Zakládající členové patří už k sedmdesátníkům, i když jejich rockerští kolegové z Rolling Stones jsou ještě o dekádu starší.
Fanoušci Kissáků odhadovali, že Kiss možná nahradí jejich mladší pokračovatelé. Simmons v rozhovoru z konce listopadu ještě takovou možnost připouštěl. „Této myšlence jsem naprosto otevřený. Proč nepředat štafetu, nepředat korunu čtyřem novým, mladým lidem, kteří si to zaslouží?“ ptal se.
Avataři těší Kiss, méně už fanoušky
Novou krev ale Kiss na závěr posledního koncertu nepředstavili, nedošlo ani na cameo bývalých členů, jak si mnozí fanoušci také přáli. Místo toho, když dozněla tradiční závěrečná koncertní skladba Rock And Roll All Nite a ze stropu se snesla tsunami konfet a stuh, kytarista a zpěvák Paul Stanley rozbil svou kytaru, pódium zahalila mlha – z níž bliklo video a odhalilo avatary.
Digitální dvojníci současného složení kapely – tedy kromě zakladatelů Stanleyho a Simmonse také kytaristy Tommyho Thayera a bubeníka Erica Singera – slibovali, že „začíná nová éra“. „Nikam nejdeme, uvidíte nás ve všech různých podobách a pořád,“ dodal skutečný Stanley. A virtuální Kiss se hned předvedli, když zahráli píseň God Gave Rock and Roll to You.
Oznámení digitální nesmrtelnosti vzbudilo do značné míry rozpaky. Podle agentury AP na sociálních sítích v neděli výrazně převažovaly negativní komentáře. Odmítavé postoje shrnulo vyjádření moderátora rockových pořadů Eddieho Trunka: „Nemám příliš velký zájem vidět koncert avatara skupiny Kiss nebo kohokoli jiného. Je to jako jít na film. V žádném případě to nenahradí zážitek z živého koncertu.“
Samotní Kiss mají na svou virtuální budoucnost ale jiný názor. „To, čeho jsme dosáhli, je úžasné, ale nestačí to. Kapela si zaslouží žít dál, protože je větší než my,“ vysvětlil frontman Stanley. Věří, že nejen pro něj a jeho spoluhráče je vzrušující možnost, že je možné Kiss zvěčnit.
Osmadvacetiletí abbataři
Avataři kapely navíc vznikají v tomto ohledu zkušených rukách. Vytvořila je společnost Industrial Light & Magic, zaměřující se na speciální efekty a dohlížená filmařem Georgem Lucasem, ve spolupráci s Pophouse Entertainment Group, kterou zase spoluzaložil Björn Ulvaeus ze skupiny ABBA.
Právě ABBA už se na pódiu avatary nechala vystřídat. Od roku 2022 takzvaní abbataři vystupují ve speciální koncertní aréně, postavené v Londýně. Pojme tři tisíce lidí, téměř tři sta reproduktorů zajišťuje prostorový zvuk a ABBA, aniž by některý z jejích členů byl fyzicky na pódiu, tu koncertuje většinu týdne podle společnosti Bloomberg před vyprodaným hledištěm. Koncerty jsou momentálně plánovány do podzimu příštího roku, pravděpodobně se ale angažmá digitální čtveřice prodlouží.
„Vypadají na osmadvacet, znějí na osmadvacet a pohybují se… jako by jim bylo o něco víc než osmadvacet,“ shrnul show Bloomerg. Díky technologiím se skupina i fanoušci mohou vrátit v čase do roku 1979. „Kouzlo“ zajistila technologie motion capture, speciální obleky senzory na snímání pohybu na sebe vzali členové ABBA osobně. Stejným způsobem vznikali i avataři pro Kiss.
Koncertní hala pro ABBA Voayge
Je to „jen“ Pepperův duch
Virtuální zhmotnění hudebních ikon není nic nového, dělo se tak i dříve. Hvězdy oživené jinak než technologií motion capture (a někdy i ty) bývají označovány za hologramy (v podstatě jde o záznam trojrozměrného světa na dvourozměrné médium), což není technicky zcela přesné, nicméně poměrně vžité.
Základem „kouzel“, které na scénu přivedly třeba Michaela Jacksona nebo Elvise Presleyho, je většinou trik používaný ještě před stoletím páry. Zpopularizoval ho nicméně v devatenáctém století anglický vědec John Henry Pepper, díky němuž se pro tuto optickou iluzi ujal výraz Pepperův duch.
Senzací se stalo vánoční představení, v němž Pepper trik použil. Publikum mělo dojem, že v Dickensově hře o učiteli chemie, jemuž přízrak nabídne, že mu pomůže zapomenout na smutek, vidí skutečného ducha.
„Technicky není Pepperův duch nic složitého. Pod pódiem je ukrytá místnost. V ní je silně nasvícený duch. Před ním je umístěná soustava nakloněných skel, která jeho výrazný obraz odráží na pódium. Trik zůstal dodneška v principu stejný, jen se zlepšila technologie,“ popsal princip časopis ABC.
Pomocí iluzivního efektu, využívaného k ohromení diváků nejen na divadle, ale i v dalších produkcích, mohla třeba (skutečná) Madonna vystoupit na předávání cen Grammy v roce 2006 s virtuální animovanou kapelou Gorillaz a holografický boyband Tokio Hotel odjel o dva roky později turné, jež hostil řetězec obchodníka s elektronikou.
Pepperův duch
Presley po smrti zpíval s Dionovou, Jackson na hudebních cenách
Wow efekt poměrně jednoduchého principu zafungoval především při „oživení“ už zesnulých hudebníků. V roce 2012 se mezi vystupujícími na kalifornském festivalu Coachella objevil zástupce gangsta rapu Tupac. Šestnáct let poté, co ho někdo zastřelil, stál na pódiu vedle stále žijících rapperů Dr. Dre a Snopp Doga. „What the fuck is up, Coachella!“ pozdravil diváky, kteří si nejspíše mysleli to samé.
„Bylo tam také mnohem víc znepokojených pohledů než nadšených superfanoušků. Na Twitteru se několik hodin poté zdálo, že všeobecný konsenzus ohledně tohoto kousku zní: Tupacův hologram mi byl nepříjemný, a nejsem si jistý proč,“ popsal určité rozpaky ze stran diváků hudební týdeník Billboard.
Za iluzí stála společnost vytvářející vizuální efekty Digital Domain, mezi jejíž zakladatele patří pro změnu režisér James Cameron. Stejná společnost by měla resuscitovat i Elvise Presleyho, a to ne jednoho, ale v různých fázích zpěvákovy kariéry. Že král rock'n'rollu není mrtvý, se snažila přesvědčit už v roce 2007 pěvecká soutěž American Idol, kde Elvis předvedl duet se Céline Dionovou.
„(Zpěvačka) strávila na jevišti hodiny a několikrát zazpívala svou část písně bez publika. Poté si celou sestavu zopakovala s Presleyho dvojníkem, který písničku synchronizoval s pohybem rtů a napodobil jeho pohyby z vystoupení v roce 1968. Nakonec byly všechny tři prvky spojeny pomocí střihu a techniky zvané rotoskopie, která Presleyho vystřihla z původního záznamu,“ popsaly zákulisí Elvisovo zmrtvýchvstání ABC News.
Předávání cen časopisu Billboard v roce 2014 ozvláštnil Michael Jackson, jemuž dal hudební svět sbohem pět let před tímto vystoupením. Na scéně, která jako by vypadla z přebalu desky Dangerous, s kapelou a tanečníky z masa a kostí zazpíval Jacksonův přelud skladbu Slave to the Rhythm. Nechyběl ani moonwalk.
Zlatý důl pro živé i mrtvé?
Všechny tyto pokusy vedou k otázce, jestli tak nevypadá budoucnost hudebního byznysu. Daří se totiž i čistě virtuálním hvězdám, třeba zpěvačce Miku Hatsune, která je kombinací softwaru a virtuální animace. Jméno šestnáctileté dívky s dlouhými modrými copy prý v překladu z japonštiny znamená „první zvuk budoucnosti“. Původně sloužila jako takzvaný Vocaloid, ten byl schopen „zpívat“ podle instrukcí od uživatele. Pak se ale stala popovým idolem, předskakovala Lady Gaga a zpívala s Pharrellem Williamsem.
I digitální „náhradníci“ skutečně existujících hudebních legend můžou být zlatý důl, jak ukazuje show ABBA Voyage. Podle Bloombergu jde o jednu z nejdražších produkcí v historii hudby, cena před prvním uvedením v květnu 2022 dosáhla zhruba 175 milionů dolarů. A vydělává dva miliony dolarů týdně.
Bloomberg proto vznáší otázku, zda jedno z nejdražších turné v historii hudby vytvořilo nový výdělečný podnik pro stárnoucí hvězdy. „Když se Tupac mohl objevit na pódiu s Dr. Dre a Snoopem, proč by se teď nemohl John Lennon zjevit na koncertě Paula McCartneyho nebo Kurt Cobain zahrát se zbylými členy Nirvany,“ komentoval zmíněný rapperův hologram v roce 2012 časopis Billboard.
O dekádu později se přání magazínu částečně vyplnilo, když McCartney nejprve nazpíval virtuální duet s Lennonem a následně se Lennonův hlas objevil na nové nahrávce Beatles. Zatím bez avatara či jiného „ducha“, každopádně nástup umělé inteligence rozšiřuje možnosti digitálních zmrtvýchvstání k ještě větší přesvědčivosti.
A i pro živé celebrity představuje lákavou možnost, jak koncertovat, a přitom se nezvednout z gauče. Příkladem experimentů v této oblasti je k-popová hvězda Mark Tuan, který nechal vytvořit pomocí umělé inteligence své samostatně fungující digitální dvojče. Digital Mark, jak ho nazval, si místo něj povídá s fanoušky.