Hrál s Clintonem a na svátky vyvěšuje plavky. Jan Konopásek žije svou Jazzovou odysseu

Nahrávám video

„Kdyby se mně někdo zeptal, co je moje vlast, tak je to jazz.“ Tak zní úvodní slova knihy Jazzová odyssea, která přináší ucelený životní příběh hudební legendy Jana Konopáska, dnes sedmaosmdesátiletého saxofonisty. Významná osobnost moderního československého jazzu byla také inspirací pro díla Josefa Škvoreckého.

Jan Konopásek se už v šedesátých letech prosazoval po boku slavného Karla Velebného. Kromě vyhlášeného orchestru Karla Krautgartnera hrál také v Reduta kvintetu, Studiu 5 nebo skupině S+HQ. Poprvé vzal přitom saxofon do ruky až na vojně, noty prý moc neuměl.

Jazzová odyssea: Od Karla Krautgartnera k Woodymu Hermanovi
Zdroj: Galén

„V třiapadesátém mi konečně půjčili tu altku ze skladiště a já jsem cvičil osm hodin denně. Každý den, pořád. Já jsem ani nechtěl chodit na vycházky v neděli, protože mě to nezajímalo,“ vypráví, jak se zcela ponořil do jazzového světa.

Vlajka a plavky

V roce 1965 ale emigroval. Nejprve přes Itálii do Německa, pak do USA. „Přeplaval jsem takovou zátoku z Jugoslávie do Itálie. Co jsem měl na sobě? No nic. Akorát ty plavečky. Tatínek těm plavkám říkal havajský vánek. Já je vždycky při různých příležitostech vyvěsím doma, třeba na Thanksgiving Day nebo Fourth of July, tak vyvěsím americkou vlajku a tyhle plavky. To jsou dva nejcennější kusy textilie mého života,“ vypráví.

V Americe prožil skoro 25 let. Po studiu na proslulé jazzové konzervatoři Berklee v Bostonu ho na absolventském koncertě uslyšel Woody Herman a vzal ho k sobě do big bandu. Potom už šel z angažmá do angažmá. 

Hrál v big bandech u Buddyho Riche, Boba Crosbyho nebo Guy Lombarda. Neustále byl na cestách. V Torontu se opět potkal s kamarádem z mládí, kterým byl Josef Škvorecký. Slavný spisovatel se Konopáskovou hrou i osobností rád inspiroval při psaní svých románů.

Sledoval jsem směr bakelitového pohledu, až jsem spočinul zrakem na muži, který (měl jsem dojem) se jmenoval Konopásek a dul do toho barytonu.
Josef Škvorecký

Po revoluci začal Konopásek pravidelně létat zpět do Česka. V roce 1994 si zahrál třeba s tehdejším americkým prezidentem Billem Clinton na známém večeru v Redutě. A saxofon z ruku ještě nedal. „To je to neštěstí, že mne to pořád strašně baví,“ směje se.

Životní příběh hudební legendy nyní představuje knižní Jazzová odyssea s podtitulem Od Karla Krautgartnera k Woodymu Hermanovi. Konopáskovy vzpomínky malují nejen obraz muzikantského života, ale předkládají také svébytnou kronikou doby. Spoluautorem knihy, která vyšla v nakladatelství Galén, je hudebník a publicista Jiří Plocek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 20 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled