Helen Mirrenová: Dejte ženám mužské role

Karlovy Vary - „V roce 2012 je to úplně jinak než před deseti lety a za dalších deset, dvacet let se to ještě více změní a ženy budou daleko víc působit ve veřejném životě,“ předpokládá Helen Mirrenová. Britská herečka, která je hostem 47. ročníku karlovarského festivalu, si přitom jednu ženu ve významné funkci zahrála - britskou královnu Alžbětu II. Oscarové drama připomene dnes Česká televize ve 21:35 na ČT1.

O nedostatku režisérek a scenáristek se Helen Mirrenová zmínila už při zahájení festivalu, na němž převzala Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. „Říkám: Napište postavu pro muže a potom té postavě dejte ženské jméno,“ radí herečka, která si takovou záměnu sama vyzkoušela v roce 2010 ve filmové verzi Shakespearovy Bouře.

„Nestěžuji si na role žen ve filmech. Stěžuji si na role žen ve skutečném životě,“ upřesnila Mirrenová. Připouští ale, že situace se od dob, kdy ve filmové branži začínala, mění, i když to stále není ono. „Když jsou role žen ve skutečném životě výraznější, produktivnější, pozorujete lepší role pro ženy i v dramatickém zpracování,“ domnívá se.

Přestože emancipaci podporuje, řady režisérek nebo scenáristek rozšířit nehodlá. „Ale chtěla bych je povzbuzovat, doufám, že s nimi budu pracovat,“ dodala. Vyzkoušela si sice režisérskou práci v krátkém filmu, který byl součástí povídkového snímku Na hraně, baví ji ale být a zůstat herečkou. Při režijním debutu jí prý radil její manžel, režisér a producent Taylor Hackford. Seznámila se s ním při natáčení filmu Bílé noci v polovině 80. let.

„Je radost s ní pracovat. Helen patří mezi herce, z nichž dostanete opravdu všechno, to je pro režiséra velká radost. Máte-li hvězdu, která na place opravdu je a nesedí pořád v karavanu, má to blahodárný účinek i na ostatní,“ nešetřil Hackford na adresu své ženy chválou. Do Varů přijel spolu s ní. 

Na festival dorazil i maďarský režisér István Szabó, jehož poslední snímek The Door (Za zavřenými dveřmi) společně s Mirrenovou v neděli uvedou. V dramatu odehrávajícím se v Maďarsku v 60. letech minulého století ztvárnila do sebe uzavřenou hospodyni, kterou si najme úspěšná spisovatelka (hraje ji německá herečka Martina Gedecková).

„Jedinou výhodou bylo, že jsem neměla žádný make-up, takže jsem se nemusela pět hodin připravovat. Byla to ale jedna z mých nejtěžších rolí,“ zavzpomínala na natáčení Mirrenová. „Jde o středoevropský příběh a při celé té historii střední Evropy, zkušenostech s druhou světovou válkou, s komunismem, jsem cítila velkou zodpovědnost.“

Nahrávám video
Brífink Helen Mirrenové a Taylora Hackforda na MFF v Kralových Varech
Zdroj: ČT24

Pocitu zodpovědnosti se nevyhnula ani ve filmu Královna, dramatu Stephena Frearse nabízejícím pohled do zákulisí britské moci po tragické smrti princezny Diany. „Byl to náročný úkol. Kromě toho na všechno, co souvisí s královskou rodinou, se v Británii zaměří velká pozornost. A předtím se něco takového nenatočilo. Řekla jsem si, že má role nebude dokonalá replika královny, ale taková moje imprese královny - co si myslím, jaká je. Brala jsem svou práci jako její osobní podobiznu. Když malíř maluje obraz, je v něm i hodně z osobnosti malíře, a já jsem o tom uvažovala stejně, to mě vlastně osvobodilo,“ podotkla k filmu z roku 2005, jenž ji vynesl prvního Oscara, Mirrenová.

Svět filmu Mirrenovou, která je také oceňovanou divadelní hereckou, fascinuje hlavně kvůli své rozmanitosti. Když natáčí film, občas si prý řekne, že by v tu chvíli snad raději účinkovala na jevišti. Když se na divadelní představení chystá, přemýšlí o tom, že snad raději natáčela film. Svět filmu by však vždy zvítězil.

"Je trošku až děsivé, že ve filmovém odvětví jsou násilí a mučení přijatelnější než nahota a sexualita. To mi přijde jako odhalení něčeho velmi nepříjemného v lidské povaze. Protože vinu nemůžete hodit jenom na filmaře, oni koncekonců vědí, co diváci chtějí a podbízejí se. Takže je to v nás všech." /Helen Mirrenová/

Jejím nejnovějším počinem je role ve snímku Alfred Hitchcock and the Making of Psycho (Alfred Hitchcock a vznik Psycha), ve kterém mistra hororu režiséra Alfreda Hitchcocka ztvárňuje britský herec Anthony Hopkins. Herečku Janet Leighovou, která se v Psychu stane obětí vraždy ve sprše, si v novém snímku zahraje Scarlett Johanssonová. Mirrenová hraje Hitchcockovu ženu Almu Revilleovou.

Na festivalu se nezdrží do konce, nepotká se tedy s druhou hvězdou, jež má do Varů zavítat, se svou hereckou kolegyní Susan Sarandonovou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 15 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 15 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...