Konec roku slaví v Divadle Radka Brzobohatého novou muzikálovou hrou Ľubomíra Feldeka Cyrano. Lehká hudební komedie u zábavychtivého publika nepochybně zaboduje. Legendární historický příběh nešťastně zamilovaného nosatého Gaskoňce vyniká nadhledem a obsazením mladých neokoukaných tváří i starých bardů.
Feldekův Cyrano vznikl na motivy Cyrana z Bergeracu Edmonda Rostanda, o texty písní se postaral sám autor - básník, prozaik, dramatik a překladatel, hudbu složil Ondřej Brzobohatý. „Rostandův Cyrano pod Roxaniným balkónem deklamuje - můj zpívá. Zpěv pod balkónem je starý jako poezie, hudba a láska,“ definuje svůj umělecký záměr autor, který se romantickou látkou Cyrana z Bergeracu zabýval už v roce 1997, kdy ho z francouzštiny překládal.
Režie líbivé zpěvohry se ujala principálka divadla Hana Gregorová spolu s filmovou a televizní režisérkou Katarínou Šulajovou. Hlavní roli získal Ernesto Čekan, překvapil příjemným hlasem i osobitou komikou. Sestřenici Roxanu, jeho zbožňovaný idol, ztvárňují s půvabem sobě vlastním herečky a nastupující muzikálové divy Kateřina Velebová či Eva Burešová. Pojetím postavy jde publiku hodně vstříc z televizních seriálů oblíbený švihák Petr Vágner, Roxanin ctitel, vtíravý hrabě De Guiche. Fintivý rádobysvůdce s vadou řeči a naschvál falešným zpěvem funguje v inscenaci jako maskot. Diváctvo mu fandí a každý jeho příchod odmění smíchem.
Mladším hercům hlavních partů poctivě sekundují ostřílení herečtí matadoři Petr Oliva, Karel Hábl a Antonín Hardt, partnersky sehraní v mimice i gestech. Ženské figury v rozličných převlecích patří Pavlíně Mourkové, Dagmar Čárové a Pavle Procházkové. Zaujal mne především pohybově nadaný Přemysl Pálek, který - v alternaci s Davidem Gránským - ztvárňuje hloupého leč krásného Cyranova soka, kadeta Kristiana. Také Žid Raguenau zkušeného glosátora Martina Sochora stojí za pozornost, působí žoviálností i řečí těla.
Určitým hendikepem lidnatějších výjevů je nedostatek prostoru. Cyranovi by slušelo hlubší jeviště, a to zejména ve chvílích, kdy je na pódiu celé osazenstvo v historických kostýmech. Perspektivě iluzivně napomáhají zručně vyvedené malované opony sloupového sálu, francouzské kuchyně nebo klášterní zahrady. Scénu zdobí lustry ala křišťál a jasně modrá saténová opona, ladící s modročerným pláštěm Cyrana. Choreografii hromadných obrazů odlehčuje několik, zejména pánských, výstupů před oponou.
Feldekovy veršované dialogy mají pointy a vtip, hudební texty jsou dost konvenční, hudba jde výše. Vzhledem k celkové náladě a pohlednému aranžmá by se Cyrano mohl klidně vydat také na cesty, dramaturgicky by se skvěle hodil třeba do zahrady Měšťanské besedy na Divadelní léto pod plzeňským nebem nebo do stylových lázeňských sálů. Druhá premiéra pohádkově laděného Cyrana v choreografii Tomáše Slavíčka se v Divadle Radka Brzobohatého uskuteční 27. prosince od 15 hodin, první repríza pak 19. ledna od 19 hodin. Kdo má na Cyrana více spadeno a zajímají ho různé jeho adaptace, může zajít rovněž 29. ledna do Divadla v Celetné na stejnojmenný titul s Martinem Hofmannem a Jitkou Čadek Čvančarovou v titulních úlohách.
