Filmy k likvidaci skrývaly poklad. ČT znovu odvysílá Zlatého slavíka 1966

Nahrávám video

Šťastná náhoda stála za objevením dvou unikátních pořadů ze šedesátých let, vyhlášení Zlatého slavíka za rok 1966 a záznam části představení divadla Semafor Básníci a sedláci z roku 1970. Oba pořady se dlouhá léta považovaly za smazané. Jako zázrakem byly objeveny na starých, vyřazených pásech. Zlatý slavík 1966 se dočká obnovené premiéry, ČT ho uvede 18. února na ČT art.

Oba pořady se ztratily na počátku normalizace, kdy bývalý režim utahoval šrouby a podobné záznamy mazal. Divadlo Semafor a Marta Kubišová nebyly politicky žádoucí a záznamy jejich vystoupení bylo třeba zničit nebo schovat. Technici v televizi však našli jednoduchý recept na případnou záchranu cenných pořadů. Ukrývali je do podlahy.

Drahé dvoupalce

„Když se otevřela podlaha, tak ten prostor byl plný kabelů a nepořádku a do těchto míst se dávaly pásky, které rozhodně neměly být na očích,“ vypráví pamětník a bývalý televizní technik Vratislav Rýpar. Československá televize tehdy vysílala z pražské Měšťanské besedy, kde v současnosti sídlí hotel. Prostory však prošly minimálně dvojí rekonstrukcí a zapomenuté pásy zřejmě až na výjimky skončily v kontejneru se stavební sutí.

Marta Kubišová na vyhlašování ankety Zlatý slavík 1966
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

V šedesátých a sedmdesátých letech se točilo na takzvané dvoupalce, což byly pět centimetrů široké pásy, které byly poměrně drahé, cenově srovnatelné s tehdejší škodovkou. I proto se některé pravidelné pořady mazaly, aby vzniklo místo pro nové. Ne všechny záznamy ale naštěstí skončily smazány nebo ve stavebním odpadu. Dlouho ztracené pořady byly v roce 2016 nalezeny v soukromé sbírce a zrekonstruovány.

Technologii, která se přestala využívat v devadesátých letech, znovu oživil technik České televize. Od německého sběratele koupil starý dvoupalcový stroj. Vrak opravil do funkčního stavu a na vyřazených pásech našel ztracený poklad. „Myslím si, že jsou v takové technické kvalitě, jako byly v době svého pořízení,“ říká technik ČT Zdeněk Houška.

Zlatý slavík 1966 po padesáti letech znovu na obrazovkách

Tisk v roce 1967 spekuloval, jestli prvenství v anketě Zlatý slavík obhájí Helena Vondráčková. Zlatý slavík za rok 1966 však přiletěl k Martě Kubišové. Zlatý slavík byl tehdy událostí, u slavnostního vyhlášení byli poprvé i televizní diváci. Od února 1970 měla Kubišová pro své občanské postoje zakázánu uměleckou činnost.

Semaforský záznam vznikl po smrti Jiřího Šlitra, kdy Jiří Suchý našel na pianu jeho písničky a otextoval je. Výsledkem byl pořad, jehož první část s Ferdinandem Havlíkem natočila televize. „Já jsem si tehdy hlídal svou druhou půlku, kterou nikdo nenatočil, protože já jsem byl tehdy persona non grata, ale Ferdinand Havlík nikomu nevadil,“ vzpomíná Suchý.

Záznam Zlatého slavíka 1966 se překvapivě dochoval téměř celý a brzy se dočká obnovené premiéry. Přenos se původně vysílal 18. února 1967 a Česká televize ho divákům nabídne od té doby poprvé a na den přesně po padesáti letech na ČT art. Pořad moderuje Darek Vostřel a účinkují v něm Karel Gott, Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Václav Neckář a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...