Filmová upoutávka týdne: Will Smith proti Willovi Smithovi. Herec se střetne se svým mladým klonem

Herec Will Smith se letos bude dál pokoušet o kariérní comeback. Vedle účinkování v hrané verzi Aladina od studia Disney se ho diváci dočkají na podzim v akčním thrilleru Blíženec, ve kterém zvládl hned dvě role. Hraje elitního zabijáka i jeho mladý klon. Místo obsazení mladšího herce tak tvůrci využili nejmodernější počítačové triky.

Námět futuristického thrilleru o nájemném vrahovi a jeho klonu, který dokáže předjímat každý jeho tah, se v Hollywoodu objevil už koncem devadesátých let, kdy ho měl zrežírovat dnes už zesnulý Tony Scott, známý díky filmům Top Gun nebo Poslední skaut. Od té doby byla s přípravou filmu spojována řada jmen režisérů i herců. Ústřední roli mohli ztvárnit i Harrison Ford, Mel Gibson, Clint Eastwood, Nicolas Cage nebo Sean Connery.

Zabijáka si nakonec zahrál Will Smith. Herec začínal v devadesátých letech v seriálu Fresh Prince, ale už záhy se z něj stala velká hvězda. Krátce po sobě se objevil ve filmech Mizerové, Den nezávislosti, Muži v černém nebo Nepřítel státu. V roce 2002 to korunoval nominací na Oscara za tvárnění boxera Muhammada Aliho.

Před několika lety si dal krátkou kariérní pauzu, poslední dobou se už ale zase snaží svůj hvězdný status oživit. Letos namluvil postavu v animované komedii Špióni v převleku, ztvárnil džina v nové verzi pohádkového Aladina a v akční poloze se předvede právě ve snímku Blíženci, a to hned dvojnásobné.

„Blíženec není jen akční film. Je to také příběh o tom, co se starší já může naučit od toho mladšího. Mně je teď padesát a je to tak trochu ironie, že mi je v tomhle filmu chvílemi dvacet tři. Mé třiadvacetileté já by totiž na takovou roli rozhodně nebylo připravené,“ prohlásil Smith.

Ang Lee testuje možnosti digitálních technologií

Režíruje Ang Lee, který ve své tvorbě projevil zápal v oblasti technologických inovací. To v případě snímku Blíženec, který zásadním způsobem stojí na počítačových tricích (digitálně omlazená hlavní postava), představuje klíčovou věc.

Lee, jehož proslavil film Tygr a drak, například získal v roce 2013 režijního Oscara za film Pí a jeho život, který zároveň zvítězil i v kategorii vizuálních efektů. Svůj zatím poslední kus, Ulička slávy, zase natočil ve formátu 120 snímků za sekundu. Běžně mají filmy 24 snímků za sekundu, větší snímkovací frekvence napomáhá hyperrealistickému dojmu.

Z natáčení filmu Blíženec
Zdroj: CinemArt

Blížence pak Lee natáčel nejen ve 120 snímcích za sekundu, ale také v rozlišení 4K a ve 3D. „Mám velké štěstí, že jsem jedním z těch, kdo můžou takhle experimentovat a testovat limity digitálních technologií,“ prohlásil Lee. „Tenhle příběh by ještě před pár lety nebylo možné natočit. Naštěstí, díky neuvěřitelnému vývoji digitálních technologií, můžeme vidět zároveň na plátně mladšího i staršího Willa Smithe, ztvárněného tím samým hercem, a přitom si užívat příběh v celé jeho hloubce,“ dodal.

Do kin Blíženec dorazí v říjnu. Většina diváků však zřejmě ani nebude moci zamýšlenou podobu filmu vidět, protože kinosály na ni nebudou technicky připravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 1 hhodinou

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 3 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 7 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 9 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...