Filmová upoutávka týdne: Will Smith proti Willovi Smithovi. Herec se střetne se svým mladým klonem

Herec Will Smith se letos bude dál pokoušet o kariérní comeback. Vedle účinkování v hrané verzi Aladina od studia Disney se ho diváci dočkají na podzim v akčním thrilleru Blíženec, ve kterém zvládl hned dvě role. Hraje elitního zabijáka i jeho mladý klon. Místo obsazení mladšího herce tak tvůrci využili nejmodernější počítačové triky.

Námět futuristického thrilleru o nájemném vrahovi a jeho klonu, který dokáže předjímat každý jeho tah, se v Hollywoodu objevil už koncem devadesátých let, kdy ho měl zrežírovat dnes už zesnulý Tony Scott, známý díky filmům Top Gun nebo Poslední skaut. Od té doby byla s přípravou filmu spojována řada jmen režisérů i herců. Ústřední roli mohli ztvárnit i Harrison Ford, Mel Gibson, Clint Eastwood, Nicolas Cage nebo Sean Connery.

Zabijáka si nakonec zahrál Will Smith. Herec začínal v devadesátých letech v seriálu Fresh Prince, ale už záhy se z něj stala velká hvězda. Krátce po sobě se objevil ve filmech Mizerové, Den nezávislosti, Muži v černém nebo Nepřítel státu. V roce 2002 to korunoval nominací na Oscara za tvárnění boxera Muhammada Aliho.

Před několika lety si dal krátkou kariérní pauzu, poslední dobou se už ale zase snaží svůj hvězdný status oživit. Letos namluvil postavu v animované komedii Špióni v převleku, ztvárnil džina v nové verzi pohádkového Aladina a v akční poloze se předvede právě ve snímku Blíženci, a to hned dvojnásobné.

„Blíženec není jen akční film. Je to také příběh o tom, co se starší já může naučit od toho mladšího. Mně je teď padesát a je to tak trochu ironie, že mi je v tomhle filmu chvílemi dvacet tři. Mé třiadvacetileté já by totiž na takovou roli rozhodně nebylo připravené,“ prohlásil Smith.

Ang Lee testuje možnosti digitálních technologií

Režíruje Ang Lee, který ve své tvorbě projevil zápal v oblasti technologických inovací. To v případě snímku Blíženec, který zásadním způsobem stojí na počítačových tricích (digitálně omlazená hlavní postava), představuje klíčovou věc.

Lee, jehož proslavil film Tygr a drak, například získal v roce 2013 režijního Oscara za film Pí a jeho život, který zároveň zvítězil i v kategorii vizuálních efektů. Svůj zatím poslední kus, Ulička slávy, zase natočil ve formátu 120 snímků za sekundu. Běžně mají filmy 24 snímků za sekundu, větší snímkovací frekvence napomáhá hyperrealistickému dojmu.

Z natáčení filmu Blíženec
Zdroj: CinemArt

Blížence pak Lee natáčel nejen ve 120 snímcích za sekundu, ale také v rozlišení 4K a ve 3D. „Mám velké štěstí, že jsem jedním z těch, kdo můžou takhle experimentovat a testovat limity digitálních technologií,“ prohlásil Lee. „Tenhle příběh by ještě před pár lety nebylo možné natočit. Naštěstí, díky neuvěřitelnému vývoji digitálních technologií, můžeme vidět zároveň na plátně mladšího i staršího Willa Smithe, ztvárněného tím samým hercem, a přitom si užívat příběh v celé jeho hloubce,“ dodal.

Do kin Blíženec dorazí v říjnu. Většina diváků však zřejmě ani nebude moci zamýšlenou podobu filmu vidět, protože kinosály na ni nebudou technicky připravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

NHL stáhla hokejové romance. Fanynky spíš dopálily, než rozpálily

Americko-kanadská Národní hokejová liga (NHL) se rozhodla svézt na vlně zájmu o hokejové romance, kterou před pár měsíci eskaloval kanadský seriál Spalující rivalita. Romantické audiopříběhy z prostředí hokejové profesionální soutěže ale NHL po týdnu smazala. Mnohé svými příběhy sice rozpálila, ale jinak, než si představovala.
před 13 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 16 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 18 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
11. 10. 2026Aktualizováno11. 10. 2026‌‌

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.