Filmová upoutávka týdne: Will Smith proti Willovi Smithovi. Herec se střetne se svým mladým klonem

Herec Will Smith se letos bude dál pokoušet o kariérní comeback. Vedle účinkování v hrané verzi Aladina od studia Disney se ho diváci dočkají na podzim v akčním thrilleru Blíženec, ve kterém zvládl hned dvě role. Hraje elitního zabijáka i jeho mladý klon. Místo obsazení mladšího herce tak tvůrci využili nejmodernější počítačové triky.

Námět futuristického thrilleru o nájemném vrahovi a jeho klonu, který dokáže předjímat každý jeho tah, se v Hollywoodu objevil už koncem devadesátých let, kdy ho měl zrežírovat dnes už zesnulý Tony Scott, známý díky filmům Top Gun nebo Poslední skaut. Od té doby byla s přípravou filmu spojována řada jmen režisérů i herců. Ústřední roli mohli ztvárnit i Harrison Ford, Mel Gibson, Clint Eastwood, Nicolas Cage nebo Sean Connery.

Zabijáka si nakonec zahrál Will Smith. Herec začínal v devadesátých letech v seriálu Fresh Prince, ale už záhy se z něj stala velká hvězda. Krátce po sobě se objevil ve filmech Mizerové, Den nezávislosti, Muži v černém nebo Nepřítel státu. V roce 2002 to korunoval nominací na Oscara za tvárnění boxera Muhammada Aliho.

Před několika lety si dal krátkou kariérní pauzu, poslední dobou se už ale zase snaží svůj hvězdný status oživit. Letos namluvil postavu v animované komedii Špióni v převleku, ztvárnil džina v nové verzi pohádkového Aladina a v akční poloze se předvede právě ve snímku Blíženci, a to hned dvojnásobné.

„Blíženec není jen akční film. Je to také příběh o tom, co se starší já může naučit od toho mladšího. Mně je teď padesát a je to tak trochu ironie, že mi je v tomhle filmu chvílemi dvacet tři. Mé třiadvacetileté já by totiž na takovou roli rozhodně nebylo připravené,“ prohlásil Smith.

Ang Lee testuje možnosti digitálních technologií

Režíruje Ang Lee, který ve své tvorbě projevil zápal v oblasti technologických inovací. To v případě snímku Blíženec, který zásadním způsobem stojí na počítačových tricích (digitálně omlazená hlavní postava), představuje klíčovou věc.

Lee, jehož proslavil film Tygr a drak, například získal v roce 2013 režijního Oscara za film Pí a jeho život, který zároveň zvítězil i v kategorii vizuálních efektů. Svůj zatím poslední kus, Ulička slávy, zase natočil ve formátu 120 snímků za sekundu. Běžně mají filmy 24 snímků za sekundu, větší snímkovací frekvence napomáhá hyperrealistickému dojmu.

Z natáčení filmu Blíženec
Zdroj: CinemArt

Blížence pak Lee natáčel nejen ve 120 snímcích za sekundu, ale také v rozlišení 4K a ve 3D. „Mám velké štěstí, že jsem jedním z těch, kdo můžou takhle experimentovat a testovat limity digitálních technologií,“ prohlásil Lee. „Tenhle příběh by ještě před pár lety nebylo možné natočit. Naštěstí, díky neuvěřitelnému vývoji digitálních technologií, můžeme vidět zároveň na plátně mladšího i staršího Willa Smithe, ztvárněného tím samým hercem, a přitom si užívat příběh v celé jeho hloubce,“ dodal.

Do kin Blíženec dorazí v říjnu. Většina diváků však zřejmě ani nebude moci zamýšlenou podobu filmu vidět, protože kinosály na ni nebudou technicky připravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
před 47 mminutami

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
před 14 hhodinami

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
včeraAktualizovánovčera v 21:11

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
včera v 10:02

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026
Načítání...