Filmová upoutávka týdne: Kniha džunglí v další verzi. Mauglí se obejde bez zpívajících zvířat

Knížky Rudyarda Kiplinga vábí filmaře. Letos na podzim do kin zavítá nové zpracování Knihy džunglí v režii Andyho Serkise, které při vyprávění o chlapci vyrůstajícím v indické džungli zapojí nejmodernější digitální triky. Otázkou bude, jestli nedlouho po disneyovské verzi budou mít diváci zájem si příběh Mauglího zopakovat.

Občas se stane, že do kin jdou brzy po sobě filmy velmi podobného ražení. Někdy je to opravdu extrémní – třeba v roce 1998 to potkalo animovaný film s Mravencem Z a Životem brouka a katastrofický žánr s Armageddonem a Drtivým dopadem. Jejich premiéry od sebe dělily týdny, respektive měsíce.

Podobný pocit vyvolává dvojice Kniha džunglí a Mauglí, která má navíc stejný zdrojový materiál. Je mezi nimi nicméně alespoň dvouletá pauza.

Kniha džunglí, kterou v roce 2016 uvedlo do kin studio Disney, se stala velkým kasovním trhákem (páté místo nejvýdělečnějšího filmu roku v Americe i v celém světě, kde se v tržbách dostala na dohled miliardě dolarů). Kritici i diváci byli spokojeni a díky působivým trikům, které oživily zlovolného tygra Šér Chána i přátelského medvěda Balú, byl film dokonce oceněn na Oscarech. Byl to úspěch, který nastavuje laťku vysoko.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Konkurovat mu chce vize Andyho Serkise, kterou natočil pro studio Warner Bros. První upoutávka naznačuje, že se film vydá méně pohádkovou cestou, i když mluvícím zvířatům se nevyhne. Bude temnější a diváci se od zvířecích postav nedočkají chytlavých písniček.
„Tohle je pokus ponořit se do Kiplingovy knihy a Muglího cesty outsidera, který se snaží najít svou identitu,“ uvedl režisér Andy Serkis.

Herec skrytý v digitální masce

Pro Serkise je film Mauglí jedním z prvních režijních pokusů. Už loni stihl do kin uvést drama podle skutečné události Nádech pro lásku. Daleko víc je ale znám jako herec, který skrývá svou tvář. Diváci ho mohli vidět v řadě velkých filmů, ale na fotce by ho možná nepoznali. Je totiž jedním z nejzkušenějších představitelů metody motion capture, díky níž vznikají digitální postavy odrážející mimiku a pohyby skutečného člověka.

Andy Serkis s podobiznou Gluma, kterého ztvárnil v Pánovi Prstenů a Hobitovi
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Krátce po roce 2000 díky této technologii dopomohl stvořit klíčový prvek fantasy série Pán Prstenů – postavu Gluma. Šlo v podstatě o revoluční počin. Ostatně jak Dvě věže, tak Návrat krále získaly ocenění za triky. S režisérem Peterem Jacksonem později pracoval také na King Kongovi, kde jeho výkon oživil titulního veleopa. Přesvědčivé emoce pak zajistil i další opici – Caesarovi v novodobé trilogii o Planetě opic. Ke Glumovi se v roce 2012 vrátil, když Jackson točil adaptaci Hobita. Místo se pak pro Serkise našlo i tehdy, když se opět rozjela sága Star Wars. Zpodobnil tam deformovaného vůdce temné strany Síly jménem Snoke.

Spíše v menších rolích byl Serkis bez digitální masky k zahlédnutí v několika filmech – například Dokonalém triku Christophera Nolana, ale i v komiksovém snímku Black Panther. Právě zkušenost s digitálním herectvím mohl zužitkovat při práci na Mauglím, jelikož kvalitní trikové provedení bude klíčovým prvkem.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Digitálně oživená zvířata pak promluví zvučnými hlasy. Benedict Cumberbatch, kterého proslavil televizní Sherlock, bude tygrem Šér Chánem, zatímco Christian Bale známý i díky Batmanovi bude panterem Baghírou. Krajta Ká zase bude znít jako Cate Blanchettová. Sám Serkis se pak ujal role medvěda Balú. Titulní Mauglí bude stejně jako v předloňské verzi ztvárněn skutečným chlapcem, a to Rohanem Chandem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...