Filmová upoutávka týdne: Kniha džunglí v další verzi. Mauglí se obejde bez zpívajících zvířat

Knížky Rudyarda Kiplinga vábí filmaře. Letos na podzim do kin zavítá nové zpracování Knihy džunglí v režii Andyho Serkise, které při vyprávění o chlapci vyrůstajícím v indické džungli zapojí nejmodernější digitální triky. Otázkou bude, jestli nedlouho po disneyovské verzi budou mít diváci zájem si příběh Mauglího zopakovat.

Občas se stane, že do kin jdou brzy po sobě filmy velmi podobného ražení. Někdy je to opravdu extrémní – třeba v roce 1998 to potkalo animovaný film s Mravencem Z a Životem brouka a katastrofický žánr s Armageddonem a Drtivým dopadem. Jejich premiéry od sebe dělily týdny, respektive měsíce.

Podobný pocit vyvolává dvojice Kniha džunglí a Mauglí, která má navíc stejný zdrojový materiál. Je mezi nimi nicméně alespoň dvouletá pauza.

Kniha džunglí, kterou v roce 2016 uvedlo do kin studio Disney, se stala velkým kasovním trhákem (páté místo nejvýdělečnějšího filmu roku v Americe i v celém světě, kde se v tržbách dostala na dohled miliardě dolarů). Kritici i diváci byli spokojeni a díky působivým trikům, které oživily zlovolného tygra Šér Chána i přátelského medvěda Balú, byl film dokonce oceněn na Oscarech. Byl to úspěch, který nastavuje laťku vysoko.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Konkurovat mu chce vize Andyho Serkise, kterou natočil pro studio Warner Bros. První upoutávka naznačuje, že se film vydá méně pohádkovou cestou, i když mluvícím zvířatům se nevyhne. Bude temnější a diváci se od zvířecích postav nedočkají chytlavých písniček.
„Tohle je pokus ponořit se do Kiplingovy knihy a Muglího cesty outsidera, který se snaží najít svou identitu,“ uvedl režisér Andy Serkis.

Herec skrytý v digitální masce

Pro Serkise je film Mauglí jedním z prvních režijních pokusů. Už loni stihl do kin uvést drama podle skutečné události Nádech pro lásku. Daleko víc je ale znám jako herec, který skrývá svou tvář. Diváci ho mohli vidět v řadě velkých filmů, ale na fotce by ho možná nepoznali. Je totiž jedním z nejzkušenějších představitelů metody motion capture, díky níž vznikají digitální postavy odrážející mimiku a pohyby skutečného člověka.

Andy Serkis s podobiznou Gluma, kterého ztvárnil v Pánovi Prstenů a Hobitovi
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Krátce po roce 2000 díky této technologii dopomohl stvořit klíčový prvek fantasy série Pán Prstenů – postavu Gluma. Šlo v podstatě o revoluční počin. Ostatně jak Dvě věže, tak Návrat krále získaly ocenění za triky. S režisérem Peterem Jacksonem později pracoval také na King Kongovi, kde jeho výkon oživil titulního veleopa. Přesvědčivé emoce pak zajistil i další opici – Caesarovi v novodobé trilogii o Planetě opic. Ke Glumovi se v roce 2012 vrátil, když Jackson točil adaptaci Hobita. Místo se pak pro Serkise našlo i tehdy, když se opět rozjela sága Star Wars. Zpodobnil tam deformovaného vůdce temné strany Síly jménem Snoke.

Spíše v menších rolích byl Serkis bez digitální masky k zahlédnutí v několika filmech – například Dokonalém triku Christophera Nolana, ale i v komiksovém snímku Black Panther. Právě zkušenost s digitálním herectvím mohl zužitkovat při práci na Mauglím, jelikož kvalitní trikové provedení bude klíčovým prvkem.

Film Mauglí
Zdroj: Warner Bros.

Digitálně oživená zvířata pak promluví zvučnými hlasy. Benedict Cumberbatch, kterého proslavil televizní Sherlock, bude tygrem Šér Chánem, zatímco Christian Bale známý i díky Batmanovi bude panterem Baghírou. Krajta Ká zase bude znít jako Cate Blanchettová. Sám Serkis se pak ujal role medvěda Balú. Titulní Mauglí bude stejně jako v předloňské verzi ztvárněn skutečným chlapcem, a to Rohanem Chandem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...