Praha - Po dvaceti letech zazní v Praze ve středu opera Fidelio od Ludwiga van Beethovena, v koncertním provedení ji uvede ve Dvořákově síni Rudolfina festival Pražské jaro. Podle dirigenta Jakuba Hrůši je Fidelio pro hudebníka jednou z největších výzev, co existují. „Téma opery je velice hluboké, těžko vstřebatelné na první poslech,“ uvažuje Hrůša, který byl hostem pořadu Události, komentáře. „Není to opera vpravdě populární.“
„Na druhou stranu je motiv, to znamená manželská láska a svoboda, podobně jako u Ódy na radost Deváté symfonie, něco, co by se mělo neustále hrát a připomínat,“ dodává. V tuzemsku málo uváděném díle se představí zahraniční i čeští pěvci, Pražský filharmonický sbor (PFS) a Pražská komorní filharmonie (PKF), kde Hrůša působí jako šéfdirigent. Beethovenova opera Fidelio nebyla na českých jevištích uvedena po dvacet let.
Beethoven nekomponoval jako ostatní
Jakub Hrůša ji nastudoval v koncertní podobě a diváci v Rudolfinu se tak budou moci soustředit jenom na hudbu a zpěv. „Orchestr není v popředí, ale hlas také ne. Obě složky mají rovnocenný význam,“ zdůrazňuje. Hrůša však odmítá názor, že Beethoven neuměl opery skládat. „Nekomponoval je ve stylu, ve kterém tehdy ostatní skladatelé postupovali, včetně slavného Mozarta.“ Beethoven podle něj vnímal lidský hlas spíše jako instrument. „Svěřoval mu úlohy virtuózní, obtížné a možná ne tak zpěvné.“
„Pro Pražskou komorní filharmonii je to úžasná příležitost. Hrajeme vlastně hudbu, která je nám blízká v tom dobrém slova smyslu. Náš tradiční repertoár spadá přesně do této oblasti. Fidelia jsme jako celek nikdy předtím nehráli. Tím pádem je to situace, kdy orchestr cítí stylově velmi dobře, ale zároveň poznává novou hudbu, takže je to velká zábava,“ uvedl Hrůša.
V hlavních rolích se představí americká sopranistka Carol Wilsonová jako Leonora, rakouský tenorista Nikolai Schukoff jako Florestan a německý basbarytonista Jan-Hendrik Rootering v roli Rocca. V dalších rolích vystoupí zástupci mladé české operní generace Adam Plachetka, Kateřina Kněžíková a Richard Samek.
„Fidelio je to taková zvláštní opera, vlastně je to spíš oratorium s operním kontextem. Hudba je spíš symfonická než operní,“ říká Jan-Hendrik Rootering. Adam Plachetka doplňuje: „Je to trošku nebezpečná muzika na interpretaci. Člověk si musí dávat pozor, jestli zpívá akurátně, jestli si nesnaží něčím si vypomáhat.“
Fidelio je podle Hrůši vzhledem k době, ve které byl napsán, dílo velice symfonické. Opera o dvou dějstvích měla premiéru měla v roce 1805. Beethoven ji tvořil 12 let, na žádném jiném díle nepracoval tak dlouho. Dokonce pro každé přepracování vytvořil nové předehry. Hrůša se vývojem opery zabýval prý dlouho, nejraději má první verzi. Pomůže podle něj pochopit otázky, které ve Fideliovi právě kvůli mnoha verzím vznikají.
Tenhle kus potřebuje dramatickou intenzitu
V Rudolfinu podle Hrůši zazní Fidelio v poslední verzi z roku 1814. V pražském Národním divadle byla tato opera provedena naposledy v roce 1992. Větší pozornosti se těší více na německých scénách, kde bývá uváděna při slavnostních příležitostech.
Pěvci Wilsonová a Rootering již v zahraničí provedli Fidelia několikrát, Schukoff bude debutovat. „Těším se na koncert, hrajeme se skvělým orchestrem, který do Fidelia přináší nové barvy. Tenhle kus, myslím, potřebuje dramatickou intenzitu,“ uvedla Wilsonová. Podle Rooteringa této opeře koncertní provedení „sluší“. „Měli bychom si uvědomit, že hudba sama o sobě je v opeře cenná,“ dodal.
Počínaje sezonou 2013/2014 se Jakub Hrůša stane generálním hudebním ředitelem Královské dánské opery. Tuto pozici získal v mezinárodním výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo téměř 150 zájemců. Hrůša je považován za jednoho z nejvýraznějších dirigentů mladé české generace. Britský časopis Gramophone ho označil jako jednoho z deseti nejtalentovanějších světových dirigentů mladé generace. Je odchovancem Jiřího Bělohlávka, který se letos ujme šéfdirigentské funkce v České filharmonii.
