Festival Jeden svět už teď nabízí filmy na internetu

Praha - Největší evropský festival dokumentárních filmů s tématikou lidských práv Jeden svět začne letos v Praze 11. března, v průběhu března a dubna se pak bude konat také v dalších 29 městech po celé republice. Festival, který je i oficiální doprovodnou akcí českého předsednictví EU, se letos zaměřuje na globální výzvy současného světa a reflektuje také 20 let středoevropské demokracie. Filmy z této sekce si mohou již teď diváci zdarma prohlížet na on-line speciálu České televize.

„Tento rok mám poprvé pocit, že veřejnost už není potřeba přesvědčovat o tom, že je svět jeden. Téměř každý z nás totiž dennodenně zažívá propojenost světa na vlastní kůži. Najednou se toho hrne na nás přespříliš a my všichni jako bychom stáli v rozpacích a nevěřící, co se to najednou semlelo. Cítíme, jak se světové problémy bezprostředně a velice konkrétně dotýkají našich vlastních životů, ať už jde o drahou naftu či nejistotu ohledně dodávek plynu, o celosvětové zdražovaní potravin nebo o klimatické změny,“ říká zakladatel festivalu Igor Blaževič. 

Nosnými tématy letošního ročníku jsou voda, nafta, plyn, energetika, oteplovaní, ekonomika a finanční krize. „Myslím, že už nám za chvíli začne docházet, že ani voda není, a velmi brzy nebude samozřejmostí. Nemluvě o finanční krizi a recesi, kvůli níž už řada lidí práci ztratila a mnoho dalších žije v obavě, zda to nepostihne také je. A to vše se děje ve chvíli, kdy České republika předsedá v Radě EU, naši politici a státní úředníci řeší mezinárodní krize a naše domácí politika má najednou mezinárodní rozměr - už to není jen ten náš český píseček,“ pokračuje Blaževič.

Festival uvede 123 dokumentů z téměř čtyřiceti zemí celého světa.  Snímky byly vybrány z více než 1500 přihlášených děl. Do Čech přijedou také desítky tvůrců, kteří budou debatovat s diváky. Vedle toho se budou konat besedy s odborníky, v Praze vzniknou tři prostory určené pouze panelovým diskusím.

Na on-line speciálu ČT bude každý týden přibývat jeden tematický blok s několika filmy, které bude možné zdarma zhlédnout v celé délce. Postupně zde bude k dispozici 25 celovečerních filmů z různých zemí reflektujících proměny, kterými prošla střední Evropa za posledních dvacet let.

První tématický blok pod názvem Pohled zpět: Vyrovnání se s minulostí obsahuje například klasické filmy Konec stalinismu v Čechách Jana Švankmajera, Největší přání Jana Špáty  nebo Co jsme si, to jsme si významného německého režiséra Thomase Heiseho. Filmy doprovázejí tématické články o sjednoceném Německu a o útocích na Lecha Walesu.

Druhý blok Lekce z parlamentní demokracie připomíná například krizi v České televizi nebo opoziční smlouvu. Mezi nejzajímavější filmy celého projektu patří snímky Pavla Kouteckého, široké veřejnosti známého především jako autora Občana Havla, které připomenou atmosféru prvních svobodných voleb a rozpadu Československa.

Zahajovacím filmem 11. ročníku festivalu Jeden svět bude snímek Barmský VJ, jehož hlavní postavou je mladý barmský reportér Joshua, který společně s dalšími kolegy z exilové televize Democratic Voice of Burma podrobně zachytil protivládní demonstrace v září roku 2007 a jejich následné brutální potlačení. Záběry dramatických událostí z kamer těchto reportérů se objevily ve zpravodajství všech významných světových médií a byly po určitou dobu jedinou možností, jak se svět mohl dozvědět o skutečné situaci v Barmě. Seznam všech filmů a program regionálních festivalů je uveden na stránkách festivalu.

  • Igor Blaževič autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/114/11376.jpg
  • Záběr z dokumentu uváděného na festivalu Jeden svět 2009 zdroj: Jeden svět http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/690/68932.jpg
  • Jeden dne v lidovědemokratickém Polsku zdroj: Jeden svět http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/690/68930.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...