Faust v podání baletu ND zavede diváky i do plynových komor

Praha - Faust jako oběť 20. století, zaprodanec totalitních systémů, hrubosti a nízkosti, se představuje ve stejnojmenné novince baletu Národního divadla Praha, která bude mít dnes premiéru ve Stavovském divadle. Autoři Libor Vaculík a Zdeněk Prokeš zasadili známý příběh pokušení a podlehnutí do doby od roku 1933 do 50. let. Režijně precizně připravená inscenace, která je více výpravným tanečním dramatem než baletem, sugestivně připomíná hrůznost nacismu i komunismu a chování davů, které společně dokáží zahubit i hlubokou, čistou lásku.

"Náš Faust přesahuje svou dobu a stává se postavou posledního století - století plného totalitních zkušeností, konzumní štvanice, sobeckého individualismu, hrubé zábavy, mělkých názorů, nabubřelých ambic po světovládě a ponížené, do stáda zkřivené pozice společnosti,„ říká dramaturg ND Václav Janeček. “Lákala mě politická sága od roku 1933. Mohli jsme v ní bourat Berlínskou zeď, ale to bychom v divadle byli o dvě hodiny déle," dodává choreograf a režisér Libor Vaculík o více než dvouhodinovém představení.

Hlavní hrdina Feustel je stárnoucím kabaretním umělcem, smutným klaunem, o kterého už nikdo nejeví zájem. Mefistoteles, který vystupuje jako Mentes, mu nabízí dohodu a Feustel s ním v období nastupujícího fašismu podepisuje smlouvu, která mu zaručuje mládí, úspěch a s ním spojené rozkoše. Mentes pak vystupuje jako Hitler, Stalin, důstojník SS i židovský krejčí. Feustel přijde o to nejcennější, co kdy měl - milovanou Gretchen.

Choreograf Libor Vaculík zvolil stejně jako ve svých předchozích inscenacích pro ND (Isadora, Mauglí, Někdo to rád… aj.) srozumitelný pohybový jazyk, který má schopnost vyprávět realisticky příběh se všemi podrobnostmi širokému publiku a vyvolat v něm intenzivní zážitek. Důležitou roli hraje hudba, která je tvořena výběrem děl Igora Stravinského, Dmitrije Šostakoviče, Johna Williamse (Schindlerův seznam), Petra Maláska a tradičních řidovských písní. Za pozornost stojí rovněž kostýmy z ruky Romana Šolce, u nichž překvapuje vynalézavost autora (jsou jedním z mála prvků, které představení občas odlehčí).

Hlavní role byly ve třech obsazeních svěřeny Adéle Pollertové, Zuzaně Susové, Editě Raušerové, Alexandru Katsapovovi, Jiřímu Kodymovi, Petru Strnadovi, Richardu Kročilovi a Viktoru Konvalinkovi. V roli Mentese se objeví i šéf souboru Petr Zuska.

Libor Vaculík se s faustovským tématem setkal již před 22 lety při choreografii Valpuržiny noci (opera Faust a Markéta) v ND Brno a ve Slovenském národním divadle v roce 1989. V roce 1992 vytvořil na Berliozovu hudbu choreografii, režii a libreto k inscenaci Mr. Faust pro maďarský Ballet Györ. Ve Stavovském divadle bude Faust k vidění po dnešní a nedělní premiéře 8. a 9. prosince a dále v únoru, březnu, dubnu a červnu 2010.

  • Faust autor: Hana Smejkalová, zdroj: ND http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1282/128166.jpg
  • Faust autor: Hana Smejkalová, zdroj: ND http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1282/128163.jpg
  • Faust autor: Pavel Hejný, zdroj: ND http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1282/128159.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
před 4 hhodinami

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
před 18 hhodinami

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
22. 3. 2026

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026
Načítání...