Experience? Profík Timberlake přivezl vražedně dobrou show

Praha - Pamatujete na naondulovaného blonďáčka s náušnicí v uchu, který se ve vytahaných kalhotách proháněl po pódiu vedle kolegů z boybandu 'N Sync? Tak na něj zase rychle zapomeňte, naštěstí už totiž neexistuje. Místo něj přijel do Prahy poprvé (a prý rozhodně ne naposled) Justin Timberlake - skladatel, muzikant, tanečník a zpěvák. V O2 areně představil bezchybnou víc než dvouhodinovou show The 20/20 Experience World Tour, čímž si prozatím uzmul titul nejlepšího koncertu letošního roku, a ukázal, proč by si pro něj jeho fanoušci klidně vyškubali všechny vlasy.

Timberlake? To je ten gay, na kterého pořádní chlapi nechodí? Tohle občas zaznívá od odpůrců, již si ještě nestačili všimnout, že JT tak trochu hudebně „vyrostl“. Na svém posledním dvojalbu The 20/20 Experience nahodil oblek, uhladil vlasy, naladil retro i neo soul a posadil všechny kritiky na zadek. Naštípaná hala na Českomoravské dopadla podobně, rodák z Tennessee jim nedal na vybranou.

Těžko říct, kdo větší by ještě musel do Prahy přijet, aby se mu podařilo rozhýbat české publikum dřív než po polovině koncertu. Ačkoliv se v aréně vyskytovaly hloučky, které „pařily“ už od úvodní Pusher Love Girl, kamenné sfingy bohužel převažovaly. Zpěvák byl k tuzemským fandům až příliš milostivý - chválil je, neúnavně povzbuzoval, z tváře mu nezmizel úsměv a z jeho pohody ho nevykolejilo vůbec nic. Timberlake je zkrátka profík až do posledního knoflíčku na saku.

Suit and tie, black and white. Timberlake sladil svoji show do decentních barev. Tanečníci, kapela i doprovodné vokály se vyhnuli křiklavým cirkusovým kostýmům a vsadili na černou. Stage obklopily obří „vosí úly“, které předvedly světelnou exhibici zejména ve druhé části koncertu s lasery. Třiatřicetiletý sympaťák ale nepotřeboval už nic dalšího než svoje charisma a šarm. Hudba mu proudí všemi žilami, což ventiloval vynikajícími tanečními mini choreografiemi, které vzbuzovaly výbuchy hysterie.

Justin zalovil až na dně své diskografie a celkově přehrál téměř třicet skladeb. Cry Me A River zakončilo úderné kytarové sólo, What Goes Around Comes Around předělal do povedné akustické verze a při Let The Groove Get In se na části pódia přenesl přes polovinu arény, kde si pak potřásal rukou s lidmi v davu, zatímco zbytek nasupěně zelenal závistí. 

Z celého večera byl (v dobrém slova smyslu) cítit perfekcionismus. Ačkoliv má Timberlake určitě spoustu věcí naučených, působil jako bezstarostný a uvolněný chlápek v bílých teniskách, který vše dělá impulzivně a z čiré radosti. Stačil mu jediný odzbrojující úsměv, jediná melodie či pohyb, aby měl Prahu na lopatkách. Nemá problém s covery Elvise Presleyho nebo Michaela Jacksona, hraje na klavír i kytaru a není mu cizí ani improvizace. Jen těžko se věří, že by JTmu něco nešlo.

„I still run this b*tch!“ nadhodil při SexyBack a měl pravdu. Po scéně lítal zběsile jak Mick Jagger, mrknutí očka sem i tam, a dokonce omluva za to, že z něj na první řady stříká pot. „Ale no tak,“ reagoval záměrně komediantsky skromně na hurónský potlesk, čímž si vysloužil o to větší salvu. Pěvecky ani jednou nepochybil, a když zpíval o tom, že není nic špatného se do něj zamilovat, všechny dámy po sobě potutelně pokukovaly.

Po závěrečné Mirrors se tisíce lidí odebraly v deliriu domů. Fandové dostali to, co si zaplatili: bezchybný koncert, strhující show, profi přístup, ale i bezprostřednost a lidskost. Timberlake se na jejich piedestalu drží sebejistě a naprostým právem.

Setlist

Part 1: Pusher Love Girl, (snippet) Gimme What I Don´t Know, Rock Your Body, FutureSex/LoveSound, Like I Love You, My Love, TKO, Summer Love, LoveStoned, Until The End Of Time, Holy Grail (Jay-Z cover), Cry Me A River. Part 2: Only When I Walk Away, Drink You Away, Tunnel Vision, Seňorita, Let The Groove Get In, Heartbreak Hotel (Elvis Presley cover), Not A Bad Thing, Human Nature (Michael Jackson cover), What Goes Around Comes Around, Take Back The Night, Jungle Boogie (Kool And The Gang Cover), Murder, Poison (Bell Biv DeVoe cover), Suit And Tie, Sexy Back, Mirrors

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.