Eva Urbanová - operní diva s duší rockerky

Slaný - Na pražskou konzervatoř byla v sedmnácti „přestárlá“. Tehdy jí řekli, že kvůli „velkému hlasu“ ji prý stejně nikdo nikdy zpívat nenaučí. O pár let později se sopranistka Eva Urbanová (* 20. 4. 1961), která byla v 80. letech členkou rockové kapely RH+, nosila číro a chodila v kožených kalhotách, stala hvězdou předních světových operních scén. Pohybuje se na nich už čtvrt století. Málokterému „operákovi“ se podařilo to, co jí, aby jako rockerka, jen po soukromém pěveckém školení, dobyla Národní divadlo, milánskou La Scalu či Metropolitní operu v New Yorku.

„Božská Eva“

Opera by podle Urbanové měla být pojímána klasicky, ale s moderními prvky herectví. „Zpívání je vždy o práci a pokoře k autorovi a dílu,“ přiznává. Na velké role se připravuje tak rok a půl až dva před premiérou. „Naučit se jen noty nestačí,“ říká. S rolí se sžívá, snaží se ji pochopit, proto to trvá tak dlouho.

„Když s Toskou nebo s Libuší přivedu na jeviště také kus Urbanové, je to špatně. Měla by přijít jen postava,“ domnívá se pěvkyně, která se netají obdivem k Emě Destinnové. Těší ji, když zpívá „její“ roli nebo na místě, kde vystupovala. Někdy bývá i označením „božská Eva“ s Destinnovou lichotivě srovnávána.

Z Českých drah do La Scaly

Eva Urbanová se narodila 20. dubna 1961 ve Slaném. Zpěv milovala od dětství, inklinovala ale tehdy k populární hudbě. Chtěla na konzervatoř, což rodiče poprvé neschválili, šla tedy do učení. Poté, co se rodina přestěhovala do Vrčeně na Plzeňsku, pracovala ve výpočetním středisku Českých drah v Plzni. Když nakonec otec s konzervatoří souhlasil, přišlo odmítnutí s tím, ať si zpívá doma. Budoucí diva přesto naštěstí na operu nezanevřela.

Ve dvaceti, kdy snad všichni říkali, že už je pozdě, se jí v Plzni ujala profesorka Ludmila Kotnauerová. Její pedagogické umění, které se odrazilo v „italském“ zpěvu žačky, později ocenila i slavná sopranistka Renata Scottová. Začala proto s Urbanovou pracovat a dovedla ji k pravému italskému bel cantu.

Urbanová debutovala v roce 1987, a to v Plzni jako Cizí kněžna v Rusalce. V roce 1990 už po ní sáhlo pražské Národní divadlo, kde již zůstala. Zahajovala tu rolí Milady z Dalibora, o kterou si „troufale“ řekla. Sedm let nato debutovala v La Scale a rok poté v MET, kde od té doby také pravidelně účinkuje.

Domingo: S těmi tvými emocemi bys nás všechny zabila 

Z českého repertoáru její soprán s rozsahem tří oktáv vyzní nejlépe v oblíbené Miladě, Rusalce anebo v Libuši. Kostelnička z Janáčkovy Její pastorkyně jí už dvakrát vynesla Thálii. Za tuto její srdeční roli, kterou zpívala v Los Angeles, jí složil poklonu Plácido Domingo, když řekl: „S těmi tvými emocemi, s tím tvým velkým srdcem bys nás bývala všechny zabila.“

Před lety zazářila také v melodramatické opeře Adriana Lecouvreur. Jak hlas vyzrává, přechází k dramatičtějším rolím - k italským veristickým hrdinkám Tosce, Turandot, Santuzze, Giocondě, Amneris. Na řadu přichází už i těžký Wagner či Strauss.

„Proč bych si nazařádila“

Do opery vstoupila s ježkem na hlavě, práci s dirigentem, gesta, jevištní pohyb, různé pěvecké „fígle“ se učila „za pochodu“. Z „děvčete z vesnice“ se stala uznávanou osobností. Souvisela s tím také nová image a radikální zhubnutí.

„V koutku duše ten rock mám pořád v sobě,“ přiznává ale Urbanová, ostatně v autě relaxuje jedině s heavy metalem. Křížení žánrů se vůbec nebrání, vždycky záviděla Montserrat Caballéové desku s Freddiem Mercurym. Ráda proto zpívá s Karlem Gottem, který je podle ní v popu absolutní špička. „Proč bych si nezařádila,“ říká Urbanová, která se zpěvem baví. 

  • Parsifal v Národním divadle: Eva Urbanová (Kundry) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2406/240523.jpg
  • Eva Urbanová jako Cizí kněžna (Rusalka, Národní divadlo Praha 1998) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248340.jpg
  • Eva Urbanová jako Kostelnička (L. Janáček / Její pastorkyňa, Toronto, 2003) autor: Michael Cooper , zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248342.jpg
  • Eva Urbanová na turné s Karlem Gottem (2010) autor: František Jirásek, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248341.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...