Eva Urbanová - operní diva s duší rockerky

Slaný - Na pražskou konzervatoř byla v sedmnácti „přestárlá“. Tehdy jí řekli, že kvůli „velkému hlasu“ ji prý stejně nikdo nikdy zpívat nenaučí. O pár let později se sopranistka Eva Urbanová (* 20. 4. 1961), která byla v 80. letech členkou rockové kapely RH+, nosila číro a chodila v kožených kalhotách, stala hvězdou předních světových operních scén. Pohybuje se na nich už čtvrt století. Málokterému „operákovi“ se podařilo to, co jí, aby jako rockerka, jen po soukromém pěveckém školení, dobyla Národní divadlo, milánskou La Scalu či Metropolitní operu v New Yorku.

„Božská Eva“

Opera by podle Urbanové měla být pojímána klasicky, ale s moderními prvky herectví. „Zpívání je vždy o práci a pokoře k autorovi a dílu,“ přiznává. Na velké role se připravuje tak rok a půl až dva před premiérou. „Naučit se jen noty nestačí,“ říká. S rolí se sžívá, snaží se ji pochopit, proto to trvá tak dlouho.

„Když s Toskou nebo s Libuší přivedu na jeviště také kus Urbanové, je to špatně. Měla by přijít jen postava,“ domnívá se pěvkyně, která se netají obdivem k Emě Destinnové. Těší ji, když zpívá „její“ roli nebo na místě, kde vystupovala. Někdy bývá i označením „božská Eva“ s Destinnovou lichotivě srovnávána.

Z Českých drah do La Scaly

Eva Urbanová se narodila 20. dubna 1961 ve Slaném. Zpěv milovala od dětství, inklinovala ale tehdy k populární hudbě. Chtěla na konzervatoř, což rodiče poprvé neschválili, šla tedy do učení. Poté, co se rodina přestěhovala do Vrčeně na Plzeňsku, pracovala ve výpočetním středisku Českých drah v Plzni. Když nakonec otec s konzervatoří souhlasil, přišlo odmítnutí s tím, ať si zpívá doma. Budoucí diva přesto naštěstí na operu nezanevřela.

Ve dvaceti, kdy snad všichni říkali, že už je pozdě, se jí v Plzni ujala profesorka Ludmila Kotnauerová. Její pedagogické umění, které se odrazilo v „italském“ zpěvu žačky, později ocenila i slavná sopranistka Renata Scottová. Začala proto s Urbanovou pracovat a dovedla ji k pravému italskému bel cantu.

Urbanová debutovala v roce 1987, a to v Plzni jako Cizí kněžna v Rusalce. V roce 1990 už po ní sáhlo pražské Národní divadlo, kde již zůstala. Zahajovala tu rolí Milady z Dalibora, o kterou si „troufale“ řekla. Sedm let nato debutovala v La Scale a rok poté v MET, kde od té doby také pravidelně účinkuje.

Domingo: S těmi tvými emocemi bys nás všechny zabila 

Z českého repertoáru její soprán s rozsahem tří oktáv vyzní nejlépe v oblíbené Miladě, Rusalce anebo v Libuši. Kostelnička z Janáčkovy Její pastorkyně jí už dvakrát vynesla Thálii. Za tuto její srdeční roli, kterou zpívala v Los Angeles, jí složil poklonu Plácido Domingo, když řekl: „S těmi tvými emocemi, s tím tvým velkým srdcem bys nás bývala všechny zabila.“

Před lety zazářila také v melodramatické opeře Adriana Lecouvreur. Jak hlas vyzrává, přechází k dramatičtějším rolím - k italským veristickým hrdinkám Tosce, Turandot, Santuzze, Giocondě, Amneris. Na řadu přichází už i těžký Wagner či Strauss.

„Proč bych si nazařádila“

Do opery vstoupila s ježkem na hlavě, práci s dirigentem, gesta, jevištní pohyb, různé pěvecké „fígle“ se učila „za pochodu“. Z „děvčete z vesnice“ se stala uznávanou osobností. Souvisela s tím také nová image a radikální zhubnutí.

„V koutku duše ten rock mám pořád v sobě,“ přiznává ale Urbanová, ostatně v autě relaxuje jedině s heavy metalem. Křížení žánrů se vůbec nebrání, vždycky záviděla Montserrat Caballéové desku s Freddiem Mercurym. Ráda proto zpívá s Karlem Gottem, který je podle ní v popu absolutní špička. „Proč bych si nezařádila,“ říká Urbanová, která se zpěvem baví. 

  • Parsifal v Národním divadle: Eva Urbanová (Kundry) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2406/240523.jpg
  • Eva Urbanová jako Cizí kněžna (Rusalka, Národní divadlo Praha 1998) autor: Hana Smejkalová, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248340.jpg
  • Eva Urbanová jako Kostelnička (L. Janáček / Její pastorkyňa, Toronto, 2003) autor: Michael Cooper , zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248342.jpg
  • Eva Urbanová na turné s Karlem Gottem (2010) autor: František Jirásek, zdroj: Stránky Evy Urbanové http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2484/248341.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 2 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 10 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...