Slovem a obrazem popisuje skladatel a výtvarník Vladimír Franz v nové knize krajinu a lidi, kteří ho inspirovali. Pro knižní retrospektivu posledního desetiletí zvolil jeden z prezidentských kandidátů historicky první přímé volby hlavy státu titul Má vlast.
Důležité je, co strávím, ne co sním, platí ve vlasti Vladimíra Franze
Na obal knihy se Vladimír Franz nechal vyfotografovat za volantem auta – symbolicky projíždí zemí, která nutně nemusí mít přesně vymezené hranice. „Není to cestopis ani turistický průvodce, to ani namátkou,“ upozorňuje. „Ale člověk má určité zóny, ke kterým se vrací, protože je má uloženy uvnitř. Pro mě není důležité, co sním, ale co strávím.“
Pro knihu shromáždil Franz fejetony, úvahy, grotesky i básně v próze a také několik rozhovorů. Část textů věnuje fiktivním i skutečným setkáním s hudebníky, filmaři nebo výtvarníky, kteří měli vliv na jeho vnímání a definování estetiky.
„Na Třeboňsku jsem se jako dítě potkal s Františkem Hrubínem. To člověk v sobě nějakým způsobem nese. Samozřejmě jsem v šesti letech nemohl vědět, že má zrovna dokončenou Romanci pro křídlovku, a asi mě to ani nezajímalo, ale důležité je to dotknutí,“ vysvětluje Franz.
Proč nejít do politiky
Před šesti lety se stal jedním z devíti prezidentských kandidátů. Popis zákulisí první přímé volby hlavy státu budou ale čtenáři v knize hledat marně. Nejsou tu ani autorovy zkušenosti z jednání s vlivnými politiky.
„Ověřil jsem si jednu věc – z valné většiny jsou to lidé, u kterých cokoliv řeknou, rovnou automaticky neplatí. A nebere se to jako nectnost, bere se to jako status quo. Což je, myslím, jeden z nejpádnějších důvodů, proč nejít do politiky,“ komentuje svou politickou zkušenost.
Kniha Má vlast nese podtitul „slovem a obrazem“. Proto vedle textů obsahuje také reprodukce několika desítek Franzových olejů a akvarelů, převážně z posledních několika let. Do výběru ale zařadil třeba i krajinu, kterou namaloval jako dvanáctiletý.