Dominik Lang probouzí spící

Praha - Letošní rok může konceptuální umělec Dominik Lang považovat za úspěšný. Je nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a jeho dílo, v němž pracoval s dílem svého otce - sochaře, právě reprezentuje Českou a Slovenskou republiku na prestižním bienále v Benátkách.

Zvolení Langa jako reprezentanta současné české a slovenské výtvarné scény v Itálii ale provázely komplikace. Jeho projekt sice pro benátské bienále doporučila odborná komise ustavená Národní galerií její tehdejší ředitel Milan Knížák ale toto rozhodnutí nerespektoval a dal přednost projektu jiných výtvarníků. Proti tomu se tehdy postavila řada umělců i historiků umění. Ministr kultury Jiří Besser pak rozhodl o tom, že na bienále přece jen pojede Lang.

Pro Benátky připravil instalaci, v níž představuje sochy svého otce Jiřího Langa, které různě zdeformoval a zasadil do nových souvislostí. „Musel jsem překonat bariéru pocitu, že - na první pohled - ničím věci, které pro mě mají velkou hodnotu,“ uvedl k práci na projektu nazvaném Spící město umělec.

„Bylo v tom ale napětí, jiskření snahy nejen mé, ale celkově mé generace dozvědět se něco víc o tom, co bylo, aniž bychom to zažili,“ tvrdí Lang, jenž vycházel i ze vzpomínek na své dětství, kdy byl přitahován „spícími“ sochami svého otce v ateliéru, který ale prý sloužil spíše jako depozitář.

Spící město má podle Langa evokovat nedávnou historii Československa a zejména pak „uměleckou šeď 50. a 60. let“. „Otcovy sochy pro mě fungovaly jako stavební materiál, který je spjatý s onou dobou i se mnou samotným,“ dodává. „Necítil jsem potřebu vyrovnat se jen se sochami svého táty. Fascinovala mě i ta doba. Pro mě to dílo, které 'spalo' v ateliéru, reprezentovalo celé období 50. a 60. let, kdy sice bylo spoustu oficiálních umělců a také umělců v undergroundů, ale největší procento - tak, jak to subjektivně vnímám - bylo v takové šedé zóně. Pracovali svědomitě, skončili školu, nijak zvlášť se nešpinili s režimem, ale zároveň ani neuspěli.“

Nahrávám video
Benátské bienále
Zdroj: ČT24

Při práci na fiktivním mezigeneračním dialogu měl Lang na paměti i to, jak a zda mu porozumí návštěvníci bienále. Jeho projekt sice stojí na osobní zkušenosti, dotýká se ale obecných otázek. „Snažil jsem se najít rovnováhu - aby to nebylo na první pohled srozumitelné, aby tam bylo napětí mezi zaprášenou šedí starého umění a zároveň tím, že se pohybujeme na bienále současného umění,“ popisuje.

Jeho Spící město nezůstalo v Benátkách stranou zájmu, dostal už několik nabídek na instalaci díla ze zahraničí. Není si ale jistý, jestli by projekt, který vznikl pro určité místo, šlo přenést i do jiného kontextu.

V současné době se jednatřicetiletý sochař věnuje dalším výtvarným projektům a přípravám expozice pro udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos se o ocenění pro umělce do 35 let vedle Langa uchází i Filip Cenk, Pavel Sterec, Marek Ther a Jiří Thýn. Všech pět nominovaných na cenu představuje během pěti měsíců na pěti místech netradiční projekt. Langovu uměleckou prezentaci by měl na podzim hostit jihočeský Tábor. V pořadí už 22. laureát ceny bude oznámen 25. listopadu v pražském Centru současného umění DOX, kde budou i vystaveny individuální projekty nominovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...