Dominik Lang probouzí spící

Praha - Letošní rok může konceptuální umělec Dominik Lang považovat za úspěšný. Je nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a jeho dílo, v němž pracoval s dílem svého otce - sochaře, právě reprezentuje Českou a Slovenskou republiku na prestižním bienále v Benátkách.

Zvolení Langa jako reprezentanta současné české a slovenské výtvarné scény v Itálii ale provázely komplikace. Jeho projekt sice pro benátské bienále doporučila odborná komise ustavená Národní galerií její tehdejší ředitel Milan Knížák ale toto rozhodnutí nerespektoval a dal přednost projektu jiných výtvarníků. Proti tomu se tehdy postavila řada umělců i historiků umění. Ministr kultury Jiří Besser pak rozhodl o tom, že na bienále přece jen pojede Lang.

Pro Benátky připravil instalaci, v níž představuje sochy svého otce Jiřího Langa, které různě zdeformoval a zasadil do nových souvislostí. „Musel jsem překonat bariéru pocitu, že - na první pohled - ničím věci, které pro mě mají velkou hodnotu,“ uvedl k práci na projektu nazvaném Spící město umělec.

„Bylo v tom ale napětí, jiskření snahy nejen mé, ale celkově mé generace dozvědět se něco víc o tom, co bylo, aniž bychom to zažili,“ tvrdí Lang, jenž vycházel i ze vzpomínek na své dětství, kdy byl přitahován „spícími“ sochami svého otce v ateliéru, který ale prý sloužil spíše jako depozitář.

Spící město má podle Langa evokovat nedávnou historii Československa a zejména pak „uměleckou šeď 50. a 60. let“. „Otcovy sochy pro mě fungovaly jako stavební materiál, který je spjatý s onou dobou i se mnou samotným,“ dodává. „Necítil jsem potřebu vyrovnat se jen se sochami svého táty. Fascinovala mě i ta doba. Pro mě to dílo, které 'spalo' v ateliéru, reprezentovalo celé období 50. a 60. let, kdy sice bylo spoustu oficiálních umělců a také umělců v undergroundů, ale největší procento - tak, jak to subjektivně vnímám - bylo v takové šedé zóně. Pracovali svědomitě, skončili školu, nijak zvlášť se nešpinili s režimem, ale zároveň ani neuspěli.“

8 minut
Benátské bienále
Zdroj: ČT24

Při práci na fiktivním mezigeneračním dialogu měl Lang na paměti i to, jak a zda mu porozumí návštěvníci bienále. Jeho projekt sice stojí na osobní zkušenosti, dotýká se ale obecných otázek. „Snažil jsem se najít rovnováhu - aby to nebylo na první pohled srozumitelné, aby tam bylo napětí mezi zaprášenou šedí starého umění a zároveň tím, že se pohybujeme na bienále současného umění,“ popisuje.

Jeho Spící město nezůstalo v Benátkách stranou zájmu, dostal už několik nabídek na instalaci díla ze zahraničí. Není si ale jistý, jestli by projekt, který vznikl pro určité místo, šlo přenést i do jiného kontextu.

V současné době se jednatřicetiletý sochař věnuje dalším výtvarným projektům a přípravám expozice pro udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos se o ocenění pro umělce do 35 let vedle Langa uchází i Filip Cenk, Pavel Sterec, Marek Ther a Jiří Thýn. Všech pět nominovaných na cenu představuje během pěti měsíců na pěti místech netradiční projekt. Langovu uměleckou prezentaci by měl na podzim hostit jihočeský Tábor. V pořadí už 22. laureát ceny bude oznámen 25. listopadu v pražském Centru současného umění DOX, kde budou i vystaveny individuální projekty nominovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 21 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...