Dominik Lang probouzí spící

Praha - Letošní rok může konceptuální umělec Dominik Lang považovat za úspěšný. Je nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého a jeho dílo, v němž pracoval s dílem svého otce - sochaře, právě reprezentuje Českou a Slovenskou republiku na prestižním bienále v Benátkách.

Zvolení Langa jako reprezentanta současné české a slovenské výtvarné scény v Itálii ale provázely komplikace. Jeho projekt sice pro benátské bienále doporučila odborná komise ustavená Národní galerií její tehdejší ředitel Milan Knížák ale toto rozhodnutí nerespektoval a dal přednost projektu jiných výtvarníků. Proti tomu se tehdy postavila řada umělců i historiků umění. Ministr kultury Jiří Besser pak rozhodl o tom, že na bienále přece jen pojede Lang.

Pro Benátky připravil instalaci, v níž představuje sochy svého otce Jiřího Langa, které různě zdeformoval a zasadil do nových souvislostí. „Musel jsem překonat bariéru pocitu, že - na první pohled - ničím věci, které pro mě mají velkou hodnotu,“ uvedl k práci na projektu nazvaném Spící město umělec.

„Bylo v tom ale napětí, jiskření snahy nejen mé, ale celkově mé generace dozvědět se něco víc o tom, co bylo, aniž bychom to zažili,“ tvrdí Lang, jenž vycházel i ze vzpomínek na své dětství, kdy byl přitahován „spícími“ sochami svého otce v ateliéru, který ale prý sloužil spíše jako depozitář.

Spící město má podle Langa evokovat nedávnou historii Československa a zejména pak „uměleckou šeď 50. a 60. let“. „Otcovy sochy pro mě fungovaly jako stavební materiál, který je spjatý s onou dobou i se mnou samotným,“ dodává. „Necítil jsem potřebu vyrovnat se jen se sochami svého táty. Fascinovala mě i ta doba. Pro mě to dílo, které 'spalo' v ateliéru, reprezentovalo celé období 50. a 60. let, kdy sice bylo spoustu oficiálních umělců a také umělců v undergroundů, ale největší procento - tak, jak to subjektivně vnímám - bylo v takové šedé zóně. Pracovali svědomitě, skončili školu, nijak zvlášť se nešpinili s režimem, ale zároveň ani neuspěli.“

Nahrávám video

Při práci na fiktivním mezigeneračním dialogu měl Lang na paměti i to, jak a zda mu porozumí návštěvníci bienále. Jeho projekt sice stojí na osobní zkušenosti, dotýká se ale obecných otázek. „Snažil jsem se najít rovnováhu - aby to nebylo na první pohled srozumitelné, aby tam bylo napětí mezi zaprášenou šedí starého umění a zároveň tím, že se pohybujeme na bienále současného umění,“ popisuje.

Jeho Spící město nezůstalo v Benátkách stranou zájmu, dostal už několik nabídek na instalaci díla ze zahraničí. Není si ale jistý, jestli by projekt, který vznikl pro určité místo, šlo přenést i do jiného kontextu.

V současné době se jednatřicetiletý sochař věnuje dalším výtvarným projektům a přípravám expozice pro udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Letos se o ocenění pro umělce do 35 let vedle Langa uchází i Filip Cenk, Pavel Sterec, Marek Ther a Jiří Thýn. Všech pět nominovaných na cenu představuje během pěti měsíců na pěti místech netradiční projekt. Langovu uměleckou prezentaci by měl na podzim hostit jihočeský Tábor. V pořadí už 22. laureát ceny bude oznámen 25. listopadu v pražském Centru současného umění DOX, kde budou i vystaveny individuální projekty nominovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...