Dokument na tělo: Fotograf Štreit řekl i to, co by normálně neřekl

Nahrávám video

Obyčejný svět neobyčejného muže přibližuje nový dokument o Jindřichu Štreitovi. Tento podtitul upřesňuje film, který o význačném fotografovi natočila Libuše Rudinská. S kamerou jej sledovala tři roky. Snímek nazvala: Na tělo.

Rudinská  je například autorkou dokumentu o sterilizaci romských žen v Československu (Uloupené mateřství, 2008) nebo nepříliš dobře přijatého snímku o „posledním politickém vězni komunistického režimu“ Pavlu Wonkovi.

Čím si prošel

S protagonistou svého nejnovějšího filmu se zná čtvrtstoletí, byla jeho studentkou na FAMU. Jejím původním záměrem bylo vyprávět Štreitův příběh ve spojení s krajinou bývalých Sudet, kde fotograf strávil téměř celý dosavadní život. 

„Jeho příběh je silný tím, čím si prošel, jakým způsobem žil. Hlavně jak se choval v době normalizace, jaké peripetie měl,“ domnívá se Rudinská. Štreit se na začátku osmdesátých let účastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců. Za hanobení republiky byl odsouzen na deset měsíců, s podmíněným odkladem na dva roky.

Jindřich Štreit a Libuše Rudinská
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Navíc mu StB zakázala dál fotografovat. Štreit začal proto pracovat na státním statku, kde pro své kolegy také organizoval zájezdy a provázel je po výstavách. Záznamy z těchto akcí se dostaly i do dokumentu Libuše Rudinské.

Už se tolik nehlídá

Několikaleté natáčení její přátelství se Štreitem prý ještě upevnilo – paradoxně díky nehodě při filmování, kdy si fotograf přivodil vážné zranění. „V tom momentě došlo k prolomení určité bariéry, která tam vždycky trochu byla,“ pociťuje filmařka. 

Před kamerou se například poprvé objevila fotografova rodina. Štreit přiznává, že se v tomto dokumentu otevřel více než kdykoli předtím. Možná i proto, že za kamerou stála žena. „Žena jde po jiných tématech,“ připouští Rudinská. „A vzniknou situace, kdy člověk na sebe řekne věci, které by normálně neřekl,“ domnívá se Štreit.

Za zády přitom neměl filmaře poprvé. Před lety o něm krátkometrážní dokument natočil Jan Špáta (Mezi světlem a tmou, 1990), v roce 2006 pak Aleš Koudela (Jindra ze Sovince).

V čem bude setkání s fotografem pro diváky tentokrát jiné? „Je uvolněnější, už se tolik nehlídá,“ prozradil Jindřich Štreit na únorové premiéře snímku Na tělo. Na slavnostní příležitost v olomouckém kině se oblékl slavnostně – do svého svatebního obleku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 20 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...