Dokument na tělo: Fotograf Štreit řekl i to, co by normálně neřekl

Nahrávám video
Fotografa Jindřicha Štreita představuje nový dokument
Zdroj: ČT24

Obyčejný svět neobyčejného muže přibližuje nový dokument o Jindřichu Štreitovi. Tento podtitul upřesňuje film, který o význačném fotografovi natočila Libuše Rudinská. S kamerou jej sledovala tři roky. Snímek nazvala: Na tělo.

Rudinská  je například autorkou dokumentu o sterilizaci romských žen v Československu (Uloupené mateřství, 2008) nebo nepříliš dobře přijatého snímku o „posledním politickém vězni komunistického režimu“ Pavlu Wonkovi.

Čím si prošel

S protagonistou svého nejnovějšího filmu se zná čtvrtstoletí, byla jeho studentkou na FAMU. Jejím původním záměrem bylo vyprávět Štreitův příběh ve spojení s krajinou bývalých Sudet, kde fotograf strávil téměř celý dosavadní život. 

„Jeho příběh je silný tím, čím si prošel, jakým způsobem žil. Hlavně jak se choval v době normalizace, jaké peripetie měl,“ domnívá se Rudinská. Štreit se na začátku osmdesátých let účastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců. Za hanobení republiky byl odsouzen na deset měsíců, s podmíněným odkladem na dva roky.

Jindřich Štreit a Libuše Rudinská
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Navíc mu StB zakázala dál fotografovat. Štreit začal proto pracovat na státním statku, kde pro své kolegy také organizoval zájezdy a provázel je po výstavách. Záznamy z těchto akcí se dostaly i do dokumentu Libuše Rudinské.

Už se tolik nehlídá

Několikaleté natáčení její přátelství se Štreitem prý ještě upevnilo – paradoxně díky nehodě při filmování, kdy si fotograf přivodil vážné zranění. „V tom momentě došlo k prolomení určité bariéry, která tam vždycky trochu byla,“ pociťuje filmařka. 

Před kamerou se například poprvé objevila fotografova rodina. Štreit přiznává, že se v tomto dokumentu otevřel více než kdykoli předtím. Možná i proto, že za kamerou stála žena. „Žena jde po jiných tématech,“ připouští Rudinská. „A vzniknou situace, kdy člověk na sebe řekne věci, které by normálně neřekl,“ domnívá se Štreit.

Za zády přitom neměl filmaře poprvé. Před lety o něm krátkometrážní dokument natočil Jan Špáta (Mezi světlem a tmou, 1990), v roce 2006 pak Aleš Koudela (Jindra ze Sovince).

V čem bude setkání s fotografem pro diváky tentokrát jiné? „Je uvolněnější, už se tolik nehlídá,“ prozradil Jindřich Štreit na únorové premiéře snímku Na tělo. Na slavnostní příležitost v olomouckém kině se oblékl slavnostně – do svého svatebního obleku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 3 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
před 18 hhodinami

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...