„Marnost nad marnost, všechno je marnost“ nebo také „všichni jsou z prachu, všichni se do prachu zase vracejí“. Tyto Věty z knihy Kazatel otevírají věčnou otázku po smyslu lidské existence. Na výstavě Vanitas čili marnost v pražském Centru DOX s nimi polemizuje šestašedesát současných umělců.
Díla šestašedesáti současných umělců jsou marnost nad marnost
Více než dvě stě šedesát výtvarných děl se věnuje tématům jako smutek, pomíjivost i smrt. Přestože v moderní společnosti se smrt a umírání stávají téměř tabuizovanými.
„Uvědomění si marnosti může být vnímáno jako pozitivní zkušenost. Obecně se dá říct, že strach ze smrti je uměle vytvořený, strach ze smrti znamená svým způsobem strach ze života,“ poznamenává kurátor Otto M. Urban.
V evropském výtvarném umění se téma marnosti objevuje už od rané renesance. Nejčastějším symbolem je lidská lebka a zátiší, tedy smrt a život v těsném sousedství. Květiny jsou častým symbolem pomíjivosti krásy života.
Že nic netrvá věčně, návštěvníkům připomínají v DOXU nejen umělecká díla. Orchideje u pokladny byly při zahájení rozkvetlé, až bude DOX výstavu v říjnu zavírat, změní se v uvadající vzpomínku.
V pražském centru DOX vystavují marnost (zdroj: ČT24)