Čtvrtstoletí demokracie očima historika

Dvacet pět let, které letos v listopadu uplynuly od sametové revoluce, připomíná Univerzita Karlova přednáškovým cyklem. Ve třetím příspěvku 24. listopadu se Jiří Pešek podíval na Čtvrtstoletí demokracie očima historika. Jeho příspěvek jste mohli sledovat v přímém přenosu na webu ČT24. V tomto článku je možné přehrát záznam.

Nahrávám video

Anotace: Dějinný vývoj nebývá lineární. Historik vidí v minulosti období dramatických změn, katastrof, epoch zdánlivě zastaveného času i modernizačních skoků, hlubokých strukturálních a dramatických mentálních proměn. Tyto změny rychlosti, kolísání šíře a hloubky proudu společenského dění, zesílení růstu či úpadku kreativity přitom nejsou identické či přímo odvozené z – dejme tomu televizním zpravodajstvím – zaznamenatelných událostí. A přece jsou tyto proměny pro společnost, a ovšem i pro její dějepisnou interpretaci, extrémně důležité. Česká společnost, český národ či jinak ona skupina Evropanů, kteří dnes obývají území České republiky, prodělala za 25 let demokracie ohromné změny: otevřela se světu a ulekla se ho, využila dlouho odpíraných výhod stejně, jako si mnohé z nich nedokázala osvojit. Český vývoj se odehrával v dramaticky se proměňující Evropě a zásadně se měnícím světě. Nedoháníme, jsme součástí změn. Více než kdy předtím se přitom měníme i my jako myslící, jednající, sociální lidské bytosti. Historik, který se zatím nemůže opřít o strukturovanou sérii analýz, může jen klást otázky a pokusit se konfrontovat dostupné, mnohdy těžko ověřitelné informace se svou subjektivní zkušeností a reflexí.

O přednášejícím: Prof. PhDr. JIŘÍ PEŠEK, CSc., (*1954) vystudoval dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě UK. Doktoráty i docenturu získal v oboru dějin raného novověku, roku 2000 se stal profesorem moderních dějin. V letech 1978–1994 pracoval v Archivu hl. města Prahy, posléze vedl katedru německých a rakouských studií Insitutu mezinárodních studií FSV UK, který několik let vedl i jako ředitel. Dnes působí na Fakultě humanitních studií UK. V letech 2002–2005 byl předsedou Sdružení historiků ČR, již deset let je i spoluvydavatelem Českého časopisu historického. Průběžně byl hostujícím docentem a profesorem na několika světových univerzitách. V centru jeho zájmu stojí mezioborové problémy středoevropských dějin kultury, umění, vzdělání, měst, vědy a historiografie 16. až 21. století i moderních dějin Německa a Rakouska.

Připomeňte si předchozí přednášky z cyklu Čtvrstoletí demokracie v článcích níže:

Záznamy všech přenosů, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 10 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 11 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...