Čtenáři si navykli „chodit“ do knihovny i pro elektronické knihy

Nahrávám video
Elektronické výpůjčky jsou stále oblíbenější
Zdroj: ČT24

Půjčování knih on-line je stále oblíbenější službou veřejných knihoven. Do systému eVýpůjčky je aktuálně zapojeno dvě stě třicet z nich. Navíc se do něj zapojují i další nakladatelství, elektronické knihy pro ně a jejich autory představují nový příjem.

Výhodu bezkontaktního přístupu k četbě rozšířila pandemická doba. Vypůjčená kniha se vzápětí objeví ve čtenářově kontě a je možné si ji otevřít na telefonu, tabletu nebo čtečce. Přínos plyne i pro knihovny.

„Když vyjde nějaký bestseller, třeba od Karin Lednické nebo Aleny Mornštajnové, nemusí jich knihovna nakoupit třicet, ale stačí nalákat čtenáře a čtenářky na e-výpůjčku,“ upřesňuje Barbora Votavová z portálu Palmknihy, který elektronické výpůjčky poskytuje.

Je ale potřeba zabezpečit, aby se ve virtuálním prostředí knihy nešířily nelegálně. To zajišťuje aplikace, přes kterou služba funguje. „Soubor skryje a neumožní ho čtenáři zkopírovat nebo sdílet,“ vysvětluje manažer Palmknih Václav Štěch.

Měsíc na přečtení

Po jednatřiceti dnech titul z virtuální knihovny zmizí. Pokud ho nemá čtenář dočtený, musí požádat o zápůjčku znovu. Podle statistiky ale měsíc většinou stačí. Počet e-knih, které si mohou lidé zapůjčit najednou, si nastavují bibliotéky samy.

„Obvykle to je jedna až dvě knihy měsíčně. Ale během lockdownu některé knihovny počet navyšovaly, aby lidé mohli číst, aniž by někam chodili,“ dodává Barbora Votavová.

Omezením počtu výpůjček spravují to, kolik za e-knihy zaplatí. Zatímco u tištěných titulů se účtuje jednorázová cena za svazek, virtuální četba stojí nižší desítky korun za každé vypůjčení. Knihovny ale mohou využít program ministerstva kultury, který pokryje až sedmdesát procent nákladů služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...