Praha - Historicky významná budova Colloredo-Mansfeldského paláce, v samém srdci hlavního města dlouhá léta chátrala. Palác měl od roku 1994 v pronájmu nadační fond Polyhymnia. Zavázal se, že památku do deseti let opraví, ale nestalo se tak. Město Praha proto před osmi lety smlouvu rozvázalo a následně vyhlásilo soutěž. Vybrat nového nájemce se ale nepodařilo. Budova ve vlastnictví hlavního města Prahy byla od té doby až do roku 2010 ve správě odboru správy majetku MHMP.
V roce 2010 pražští radní převedli Colloredo-Mansfeldský palác do správy Galerie hlavního města Prahy. „Tím se otevřela nová etapa jeho rehabilitace, která by měla vést nejen k důstojné obnově této mimořádně významné památky, ale také k podstatnému rozšíření nabídky galerie pro veřejnost,“ tvrdí nový správce.
Zanedlouho bude otevřena prohlídková trasa, která návštěvníkům zprostředkuje stavební a kulturní historii Colloredo-Mansfeldského paláce a zasvěceně je provede sály v reprezentativních prostorách piano nobile včetně ohromujícího a téměř neznámého barokního tanečního sálu s freskou od Pietra Scottiho a Giovanniho Battisty Zeista.
Ve 3. patře paláce byl vytvořen výstavní prostor pro krátkodobé prezentace současného umění. První přehlídkou bude výstava Jiřího Davida (od 25. 5. 2013). Na podzim letošního roku se sem z Domu U Zlatého prstenu přesune také projekt Start up pro nejmladší generaci umělců.
Galerie hlavního města Prahy počítá rovněž ještě v letošní sezoně s vytvořením společenského zázemí na nádvoří paláce včetně otevření kavárny a s umístěním výtvarného ateliéru, který významně rozšíří a zkvalitní nabídku galerie především v oblasti práce s nejmladšími diváky a návštěvníky.
Colloredo-Mansfeldský palác , Karlova ulice 2/189, Staré Město - Vrcholně barokní čtyřkřídlý palác vystavěný po roce 1735 podle projektu projektu F. I. du Prée pro knížete Vincence Pavla Mansfelda na místě starší zástavby (zachovány zbytky románské a gotické stavby). Plastiky na portálu (erb objednavatele, vázy a andílci) a kašna se sochou Neptuna ve dvoře jsou patrně z dílny A. Brauna. Kolem poloviny 19. století byl k paláci přičleněn sousední dům a vznikl průjezd v pravé části hlavního průčelí, které bylo spolu s částí interiérů upraveno ve stylu neorokoka. V roce 1840 se v paláci konala první výstava obrazů Krasoumné jednoty, až do roku 1914 zde byla stavovská šermírna.
Pozdější úpravy ve 20. století se odehrávaly zejména v partii výkladců a prodejny v přízemí u hlavního průčelí, palác sloužil částečně pro bytové účely a částečně byl využíván jako kanceláře a také knihovna jednoho z pracovišť Akademie věd, později zde působila Lyra Pragensis a pořádaly se zde další kulturní akce.
