Codex gigas podruhé a asi natrvalo opustí české země

Praha - Posledních 420 návštěvníků si v pražském Klementinu prohlédlo jeden z unikátů světa, středověký Codex gigas vzniklý na českém území. Poslední den výstavy byl tak jako většina předcházejících vyprodaný a za téměř půl roku tak slavnou knihu vidělo něco přes 61.000 lidí, řekla  mluvčí pořádající Národní knihovny Kateřina Nováková. Kniha, kterou po třicetileté válce odvezli z Prahy Švédové, za několik dní podruhé a pravděpodobně navždy opustí české země.

Výstava se řadí k nejúspěšnějším v tuzemsku, pravděpodobně by na ni přišlo i více lidí, jejich počet však byl omezen přísnými technickými podmínkami. Téměř 800 let starý rukopis k sobě kvůli své choulostivosti na změny tepla a vlhkosti pustil jen 60 lidí za hodinu, tedy maximálně 420 lidí denně. Každý návštěvník mohl ve speciální klimatizované místnosti s knihou rozevřenou na její nejslavnější stránce s kresbou čerta strávit maximálně deset minut.

Barevný čert vyobrazený v knize dal spisu lidový název Ďáblova bible. Čert podle legendy pomohl neobyčejně rozsáhlý text sepsat mnichovi za jedinou noc. Kniha obsahuje velkou část vědění tehdejší západní civilizace - podle historiků musela vznikat až 20 let. Kromě Starého a Nového zákona zahrnuje i zaklínací formule k zahánění nemocí či k vypátrání zloděje, nejcennější je pak opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším a nejlepším.

I přes legendu nebyl kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit. Vznikl na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi a ve středověku byl přirovnáván k sedmi divům světa.

Manuskript se po více než 300 letech na chvíli vrátil do země svého původu ze Švédska, kam ji jako válečnou kořist za třicetileté války odvezli švédští vojáci. Původně byla výstava naplánovaná na tři měsíce, pro velký zájem návštěvníků byla o dva měsíce prodloužena. Podruhé se už ale prodlužovat nebude a v příštích dnech bude za přísných bezpečnostních podmínek kniha v trezoru převezena armádním leteckým speciálem zpět do Švédska.

Za tři stovky let opustil Codex gigas Švédsko jen třikrát, v roce 1970 byl zapůjčen do USA, před devíti lety cestoval do Berlína a potřetí to bylo právě nyní. Podle švédské Národní knihovny, která má rukopis ve svých sbírkách, to bylo úplně naposledy.

Výstava Ďáblovy bible v Praze nebyla jen kulturní, ale i diplomatickou a politickou událostí. O zapůjčení kodexu požádal v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek během návštěvy Švédského království. Zaručil se, stejně jako při zahájení výstavy jeho nástupce Mirek Topolánek, že jde jen o půjčku, nikoli o snahu o restituce válečné kořisti.

Národní knihovně po výstavě zůstává mimo jiné zmíněná klimatizovaná komora. Stála 2,5 milionu korun, ale NK tím získala prostor, ve kterém bude moci vystavovat vzácné rukopisy. Plánuje Kodex vyšehradský, který byl naposledy vystaven v roce 1964.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...