Codex gigas podruhé a asi natrvalo opustí české země

Praha - Posledních 420 návštěvníků si v pražském Klementinu prohlédlo jeden z unikátů světa, středověký Codex gigas vzniklý na českém území. Poslední den výstavy byl tak jako většina předcházejících vyprodaný a za téměř půl roku tak slavnou knihu vidělo něco přes 61.000 lidí, řekla  mluvčí pořádající Národní knihovny Kateřina Nováková. Kniha, kterou po třicetileté válce odvezli z Prahy Švédové, za několik dní podruhé a pravděpodobně navždy opustí české země.

Výstava se řadí k nejúspěšnějším v tuzemsku, pravděpodobně by na ni přišlo i více lidí, jejich počet však byl omezen přísnými technickými podmínkami. Téměř 800 let starý rukopis k sobě kvůli své choulostivosti na změny tepla a vlhkosti pustil jen 60 lidí za hodinu, tedy maximálně 420 lidí denně. Každý návštěvník mohl ve speciální klimatizované místnosti s knihou rozevřenou na její nejslavnější stránce s kresbou čerta strávit maximálně deset minut.

Barevný čert vyobrazený v knize dal spisu lidový název Ďáblova bible. Čert podle legendy pomohl neobyčejně rozsáhlý text sepsat mnichovi za jedinou noc. Kniha obsahuje velkou část vědění tehdejší západní civilizace - podle historiků musela vznikat až 20 let. Kromě Starého a Nového zákona zahrnuje i zaklínací formule k zahánění nemocí či k vypátrání zloděje, nejcennější je pak opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším a nejlepším.

I přes legendu nebyl kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit. Vznikl na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi a ve středověku byl přirovnáván k sedmi divům světa.

Manuskript se po více než 300 letech na chvíli vrátil do země svého původu ze Švédska, kam ji jako válečnou kořist za třicetileté války odvezli švédští vojáci. Původně byla výstava naplánovaná na tři měsíce, pro velký zájem návštěvníků byla o dva měsíce prodloužena. Podruhé se už ale prodlužovat nebude a v příštích dnech bude za přísných bezpečnostních podmínek kniha v trezoru převezena armádním leteckým speciálem zpět do Švédska.

Za tři stovky let opustil Codex gigas Švédsko jen třikrát, v roce 1970 byl zapůjčen do USA, před devíti lety cestoval do Berlína a potřetí to bylo právě nyní. Podle švédské Národní knihovny, která má rukopis ve svých sbírkách, to bylo úplně naposledy.

Výstava Ďáblovy bible v Praze nebyla jen kulturní, ale i diplomatickou a politickou událostí. O zapůjčení kodexu požádal v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek během návštěvy Švédského království. Zaručil se, stejně jako při zahájení výstavy jeho nástupce Mirek Topolánek, že jde jen o půjčku, nikoli o snahu o restituce válečné kořisti.

Národní knihovně po výstavě zůstává mimo jiné zmíněná klimatizovaná komora. Stála 2,5 milionu korun, ale NK tím získala prostor, ve kterém bude moci vystavovat vzácné rukopisy. Plánuje Kodex vyšehradský, který byl naposledy vystaven v roce 1964.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 16 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 20 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...