Co když máma umře? Inscenace mezi nebem a peklem nabízí rodinnou terapii

Nahrávám video

Mezi zemí, nebem a peklem se odehrává rodinná inscenace, kterou jako novinku uvádí pražské Divadlo v Dlouhé. Hra Nebe–peklo je svérázně humorným příběhem o tom, jak se děti vyrovnávají se smrtí svých rodičů. Při premiérovém uvedení v Polsku si získala liberální i konzervativní diváky.

Polská autorka Maria Wojtyszková hru napsala pro svého syna poté, kdy ji jednoho rána zaskočil dotazem, co by se stalo, kdyby zemřela. „Měla jsem plnou pusu pasty a neuměla jsem mu rychle odpovědět, ale první, co mě napadlo, bylo: ‚Neboj se, já nikdy neumřu.‘ Jenže nemohla jsme mu takhle odpovědět, musela jsem se na chvíli zamyslet a potom jsem řekla: ‚Ok, chápu, že se toho bojíš.‘ A on mi na to řekl: ‚Děkuji.‘“

Strach ze smrti blízkého člověka je u dítěte silný a přirozený. Věřím, že divadlo má zvláštní moc, že je možné si některé věci vyzkoušet nanečisto, a projít tak určitou terapií, což může pomoct.
Jakub Krofta
režisér

Režisér pražské inscenace Jakub Krofta hru nejprve nastudoval v Polsku, kde podle něho publikum téma vnímá trochu odlišně. „Polsko je tradičně konzervativní. Církevně-společenská linka tady v Čechách zřejmě nebude mít takovou odezvu, ale na druhou stranu o to víc možná vynikne jiné poselství. Donedávna byli silní hrdinové vyhrazeni pro mužskou část populace, tady je silným hrdinou žena,“ naznačuje režisér.

Hlavní postavou je mladá matka, na alternativní klubové scéně známá jako DJka Raketa, která zemře při autonehodě. S osudem se ale smířit nehodlá a rozhodne se utéct z nebe i pekla, aby se mohla vrátit na zem k sedmiletému synovi Táďovi. 

„Je to bojovnice. Holka, která dítě ani nechtěla, těhotenství byla nehoda. Myslím, že v mateřství není moc dobrá, pořád se snaží žít single život. Ale své dítě miluje, a proto se taky snaží dostat mermomocí zpátky, protože má pocit, že její syn to sám nezvládne,“ podotýká představitelka matky Eva Hacurová.

Nebe–peklo (Divadlo v Dlouhé)
Zdroj: Martin Špelda/Divadlo v Dlouhé

Onen svět je ve hře vyobrazen podle představ malého kluka, jehož máma je alternativní muzikantka. Inscenace tak nabourává jisté vizuální stereotypy. „Nebe a peklo podle představ Tádi nevypadá jako na obrazech Josefa Lady nebo v barokních kostelech. On si prostě představuje postavy tak, jak je zažil na koncertech své mámy,“ vysvětluje Jakub Krofta. V nebi tak působí androgynní andělé a laxní bůh si věčnost krátí hraním scrabblu.

Prostořeká matka na svém útěku převrátí pořádky v nebi i v pekle, ani jedno z míst po její návštěvě už nikdy nebude jako dřív. Tvůrci inscenace doufají, že po zhlédnutí hry nebudou stejní ani diváci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...