Praha – Čínská terakotová armáda z třetího století před naším letopočtem patří mezi nejslavnější nálezy dějin archeologie. Dva z osmi tisíců hliněných bojovníků nyní dorazili do Prahy, aby se stali největšími lákadly výstavy Poklady staré Číny.
Dvě originální sochy slavné čínské terakotové armády a další exponáty čínského historického umění budou v Císařské konírně na Pražském hradě vystaveny od pátku. Na rozdíl od replik hliněných válečníků, které v minulých letech putovaly po světě a byly k vidění i v tuzemsku, jde o výstavu uspořádanou speciálně pro Českou republiku.
Česko-čínské vztahy oživil ministr Zaorálek
Čínská strana zaplatila i vysoké pojištění, které běžně platí ten, kdo si exponáty půjčuje. Pojistná hodnota exponátů výstavy se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Originální kusy slavné terakotové armády přitom Čína na výstavy zapůjčuje pouze minimálně. Praze je nyní propůjčila na čtyři měsíce. Výstava je součástí oslav 65. výročí navázání diplomatických styků mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou.
Za českou stranu výstavu pořádá Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce a Správa Pražského hradu, čínskými organizátory jsou Art Exhibition China a Státní úřad pro kulturní dědictví. Smíšená česko-čínská komora se podílela i na výstavě současného čínského umění, která se v Císařské konírně konala loni. V rozmezí jediného roku se tak na Pražském hradě pořádají hned dvě výstavy organizované čínskými úřady.
O zapůjčení slavného archeologického nálezu se jednalo dlouho. Při své návštěvě Číny v roce 2008 o výstavě mluvil už tehdejší ministr kultury Václav Jehlička. Česko-čínské vztahy se oživily poté, co současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při dubnové návštěvě Pekingu prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny. Opozice ho v této souvislosti kritizovala za to, že česká diplomacie tím údajně ustoupila od politiky obhajoby lidských práv.
Rolníci kopali studnu, ale nalezli poklad
Výstava Poklady staré Číny představuje na 90 předmětů, které zachycují období pěti tisíc let čínských dějin od neolitu až po poslední vládnoucí dynastii. Největším lákadlem jsou jistě dva vojáci z terakotové armády, která je řazena k největším archeologickým nálezům dvacátého století. Coby posmrtnou stráž si ji nechal zbudovat čínský vládce Čchin Š'-chuang-ti. Nekropole byla náhodně objevena v roce 1974. „Terakotoví bojovníci byli objeveni čínskými rolníky, kteří chtěli kopat studnu. Na místě však neobjevili vodu, ale skutečný poklad, osmitisícovou armádu,“ vypráví archeolog Liang Yanmin.
Na ploše hrobky a v blízkém okolí našli archeologové více než 8 000 soch válečníků a přibližně 50 tisíc dalších cenných předmětů. „Císař si nechal postavit obrovský komplex, který měl představovat celý jeho palác, armádu i služebnictvo,“ říká kurátorka výstavy Helena Heroldová. Sochy v nadživotní velikosti, původně kolorované, jsou propracovány do každého detailu, včetně copů na hlavě nebo podrážek na botě. „Každá hlava má individuální rysy, byly dělány podle živých modelů, opravdových vojáků,“ doplňuje kurátorka. V osmdesátých letech bylo naleziště terakotové armády zařazeno na seznam UNESCO.
