Cigán má být odrazem i našeho světa

Karlovy Vary – „Známe Gipsy Kings, stočlenný romský orchestr z Budapešti, ale nemáme představu, v jakých podmínkách žije dvě stě tisíc Romů na východním Slovensku,“ vysvětlil režisér Martin Šulík, co ho vedlo k natočení filmu Cigán. Ve světové premiéře jej uvedl v úterý na karlovarském festivalu, kde byl snímek, který Šulík označil za svůj neosobnější, zařazen do hlavní soutěže. Cigán vznikl ve slovensko-české koprodukci, s přispěním České televize.

„Nechtěli jsme Romy mytizovat, folklorizovat ani romantizovat. Chtěli jsme pravdivě zachytit jejich život, protože život v romské osadě je odrazem našeho světa,“ domnívá se Šulík. Cigána natáčel v autentickém prostředí na východě Slovenska, příběh čtrnáctiletého Adama byl inspirován skutečnými příběhy, které si tvůrci vyslechli.

„Chlapec se snaží překročit hranice a naráží nejen na předsudky majoritní společnosti, ale i na nepsané zákony uvnitř své komunity. Je to film o střetnutí dvou kultur: té naší, majoritní, a kultury Romů,“ dodává ke snímku Šulík. Do příběhu chtěl prý obsadit jen Romy, natáčel převážně s neherci. „Nechtěli jsme, aby je hráli gadžové natření krémem na boty. Protože existuje řada romských dialektů, zvolili jsme ten spišský a potenciální herce obsadili podle toho, jak hovoří,“ prozradil.

Nahrávám video
Reportáž Jakuba Železného
Zdroj: ČT24

Jediným profesionálem v hereckém obsazení byl Attila Mokos, který ztvárnil postavu faráře. „Natáčení bylo standardní, všechny dohody platily a dialogy byly řečeny přesně podle scénáře,“ uvedl k práci s neherci režisér. „Vždycky jsem si myslel, že je lehké být hercem, ale jenom to tak vypadá,“ podělil se o své dojmy i představitel Adama Ján Mižigár. Život se mu prý po natáčení nezměnil. Podle jeho kolegy Ivana Mirgy je snímek natočen dost realisticky, měl by otevřít diskusi, aby se problémy konečně začaly řešit.

Diskusi o vztazích bílé většiny a Romů chce svým filmem vyvolat i Šulík. „Důležité je, aby gadžové a Romové začali všem sociálním a jiným problémům čelit společně. Vždyť jedni ani druzí na to nestačí. A začít by se mělo hned zítra,“ uvedl režisér v rozhovoru pro Festivalový deník.

Film Cigán není jediným snímkem letošní karlovarské soutěže s českou stopou. „My to na Slovensku nebereme tak vážně, ale když jsme se dozvěděli, že jsme tu i za Českou republiku, padla na nás velmi velká zodpovědnost, a dokonce jsme chtěli některé situace přetáčet,“ reagoval Šulík žertem na to, že se o jeho počinu mluví jako o soutěžním náhradníkovi za chybějící český titul. „Musím poděkovat i českému fondu a České televizi, které náš film koprodukovaly. Vznikl s velkým podílem českých tvůrců,“ dodal ale.

Ve Varech soutěží Šulík už potřetí. Před šesti lety se na festivalu promítal Sluneční stát a v roce 1995 získal za Záhradu zvláštní cenu poroty i hlavní cenu poroty FIPRESCI. Cigán bude uveden také na filmové přehlídce v Torontu. Distribuční premiéru bude mít v Česku 7. července. „A na Slovensku přesně tam, co jsme ho natáčeli - v Richnavě, kde žije 1500 Romů. Uvidíme, zda nás pochválí, či to dopadne jinak. V tom případě čtěte černou kroniku,“ poznamenal Šulík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 19 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 19 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...