Drama Toman režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu člověka, který kšeftoval s osudy lidí, představuje první upoutávku. Herec Jiří Macháček ztvárnil titulní roli komunistického rozvědčíka, šmelináře i prospěchářského zachránce Židů. Snímek, který vznikal v koprodukci České televize, se ve čtvrtek, dva měsíce před uvedením do distribuce, dočká slavnostní předpremiéry na festivalu ve Slavonicích.
Chtěl nahoru i přes mrtvoly. Jiří Macháček jako rozvědčík Toman se představuje v první upoutávce
Jiří Macháček v roli Zdeňka Tomana vyšplhá díky bezskrupulózní povaze dobového veksláka, valutovým kontaktům získaným za druhé světové války v Londýně a po válce využívaným k hromadění prostředků na podporu KSČ, z pozice řadového úředníka až na post vedoucího zahraniční rozvědky. Tu systematicky čistí od nestraníků, aby se na konci sám stal jedním z prvních komunistů vězněných komunisty.
Toman kromě jiného organizoval odchod východoevropských Židů přeživších holocaust přes Československo do Palestiny, samozřejmě za tučné a neustále se zvyšující provize od židovských organizací.
Období třetí republiky
Režisér a producent Ondřej Trojan se pokusil převést na plátno nejen napínavý politický thriller, ale také co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o archivní a očitá svědectví.
Film odkrývá období třetí republiky, tedy roky 1945 až 48. „Je pro mne fascinující, zabývat se touto dobou, o které se tak málo mluví a která zásadním způsobem ovlivnila naše životy až do dnešních dnů,“ říká Trojan.
„Koneckonců mnoho potomků těch, co se dostali v poválečných letech přes mrtvoly nahoru, působilo v různých tajných i veřejných strukturách až do roku 1989 a nemálo z nich, bohužel, dodnes. Metody, které si osvojili od svých předků, praktikují v naší politice, bohužel, také dodnes,“ dodává Trojan.
„Asi před třemi lety jsem se Ondry ptal, jestli nechystá nějaký film, protože jsem chtěl točit něco právě s ním. A on že ano, připravuje, Zdeněk Toman se to jmenuje. Šéf komunistické rozvědky po druhé světové válce, zároveň Žid a současně takový vekslák té doby, prapodivná postava, jeden z prvních komunistů vězněných komunisty. A to mě zaujalo. To bych měl hrát já, říkám. A Ondřej na to: No, jak se na tebe dívám, máš s ním hodně společných rysů,“ popisuje Jiří Macháček, jak se k roli dostal.
V roli Tomanovy ženy Pesly se na plátně představí herečka a zpěvačka Kateřina Winterová, která ztělesňuje paradoxní mix zaryté komunistky a buržoazní paničky, ženy, pro kterou jsou komunistické ideje a společenské postavení nad vlastní dítě i život.
V dalších rolích se představí Kristýna Boková jako Tomanova milenka, Stanislav Majer jako generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, Marek Taclík jako fanatický komunista, přednosta obranného zpravodajství Bedřich Reicin, slovenští herci Roman Luknár jako Jan Masaryk, Lukáš Latinák jako politik Vlado Clementis, Marian Mitaš jako komunistický fanatik a agent NKVD Karel Vaš nebo Táňa Pauhofová jako Tomanova sestra Aurélia.
Ve filmu dále hrají Lukáš Melník v roli Tomanovy pravé ruky Františka Kuraciny, Jaromír Dulava jako ministr vnitra Václav Nosek, Jiří Dvořák jako generál Bartík, Martin Finger jako agent zpravodajské služby Adolf Püchler nebo Aleš Procházka jako Klement Gottwald.
Autory scénáře podle původního námětu Franka Reisse jsou Ondřej Trojan a Zdeňka Šimandlová, za kameru se postavil Tomáš Sysel, architektem filmu je Tomáš Svoboda, kostýmní výtvarnicí Katarína Štrbová-Bieliková a uměleckou maskérkou Jana Bílková.
Předpremiéra ve Slavonicích
První diváci uvidí snímek Toman už ve čtvrtek druhého srpna na Letním filmovém a hudebním Festivalu Slavonice Fest, kde ho publiku představí režisér Ondřej Trojan, herci Kateřina Winterová, Jiří Macháček, Miroslav Táborský, střihač Vladimír Barák a další tvůrci.
Slavonice Fest si pro předpremiéru svého čtvrtého celovečerního filmu (Pějme píseň dohola, Želary, Občanský průkaz, Toman) vybral režisér Trojan záměrně. Festival ve městě na pomezí Čech, Moravy a Rakouska před pěti lety založil a je jeho hlavním organizátorem i dramaturgem.
Zdeněk Toman se narodil jako Zoltán Goldberger v rodině maďarských Židů. V životě si několikrát změnil jméno, snad aby se distancoval od svého původu. Později, po válce, pomáhal východoevropským Židům přeživším holocaust odejít přes Československo do Palestiny, ovšem za tučné provize. Během druhé světové války získal vazby na exilovou vládu v Londýně, kam odešel, po roce 1945 získal post šéfa československé zahraniční rozvědky. Po celou dobu se podle tvůrců neštítil kšeftovat s kýmkoli a s čímkoli.