Česko vzdalo své zastoupení na vlivném veletrhu v Boloni. Uškodí nám to, reagují nakladatelé

Nahrávám video

Nakladatelé dětské literatury poslali ministerstvu kultury otevřený dopis. Vadí jim, že z rozhodnutí resortu se Česká republika nebude letos po dlouhých letech prezentovat samostatným, národním stánkem na největším veletrhu dětské literatury, který se má v červnu konat v italské Boloni. Vybraní nakladatelé pouze dostali na základě žádosti finanční podporu své účasti na veletrhu.

Boloňský veletrh knih pro děti a mládež je nejvýznamnější akcí svého druhu v Evropě a míří sem všichni, kdo mají s touto literaturou co do činění: nakladatelé, agenti, grafici, autoři i ilustrátoři. „Jsou to nejjednodušší cesty, jak  dostat ven knihy i naše ilustrátory a autory,“ říká o prezentaci na italském veletrhu Tereza Horváthová z nakladatelství Baobab.

Účast na osmapadesátém ročníku ministerstvo kultury zrušilo na žádost Moravské zemské knihovny a Českého literárního centra, jehož je knihovna z pověření ministerstva zřizovatelem. Cílem instituce je „soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí i u nás“. Mimo jiné má na starosti prezentaci Česka na čtyřech zahraničních veletrzích: v Londýně, Lipsku, Frankfurtu nad Mohanem a právě v Boloni.

Problémy v komunikaci

Účast zvažuje centrum před každým nadcházejícím ročníkem, možné zapojení podle vedoucího Martina Krafla posuzuje jak z hlediska finančního, tak organizačního. Loňské jarní přípravy boloňského veletrhu ovlivnila pandemie. Organizátoři nejprve v únoru oznámili, že významnou knižní událost posunují na květen, v březnu, kdy se běžně veletrh koná, pak padlo rozhodnutí, že se ročník zruší zcela. Dlouho se prý řešila organizace, storna účastnických poplatků a další záležitosti.

Podle vyjádření ministerské mluvčí Michaely Lagronové se Moravská zemská knihovna a České literární centrum odvolávaly na problémy v komunikaci s italskými organizátory.

„Když se v polovině minulého roku připravovaly rozpočty na rok 2021 a když jsme s ministerstvem kultury vedli rozpravu, na kterých veletrzích být, tak od mých kolegů, kteří měli Boloňu na starosti, vím, že právě s Boloňou byla komunikace nejsložitější, a myslím si, že to v rozhodování hrálo také roli,“ potvrzuje Martin Krafl.

„To je nesmysl,“ reaguje za nakladatele dětské literatury Tereza Horváthová z Baobabu. „Nedávno jsem byla v Boloni, kde se veletrh řeší, snaží se přežít a velice stojí o to, aby klasičtí účastníci veletrhu zůstávali. Obzvláště státy, které jsou pro ně důležité, a Česká republika je považována za tradičního účastníka,“ nepochybuje nakladatelka; v roce 1963 stálo tehdejší Československo u zrodu veletrhu, o současnou tuzemskou produkci je navíc zájem zejména s ohledem na renesanci českého ilustrátorství. 

Centrum nabízí podporu, podle nakladatelů nestačí

České literární centrum se tuzemským nakladatelům dětské literatury a literárních agentů rozhodlo nabídnout finanční podporu, která by měla pokrýt náklady na cestu do Boloni. Mezi deset schválených žadatelů rozdělilo 150 tisíc korun. Podporu mají přislíbena nakladatelství Meander, Paseka, Verzone, Jakost, Labyrint, Host, Argo, Albatros a Baobab a agentura DB Agency.

Zástupci nakladatelů ale podporu považují za nedostatečnou, ti menší si nemohou, ani s přidělenou podporou, v Boloni vlastní prezentaci dovolit. Podle nich je festival jediný svého druhu a absence národního stánku poškodí literární renomé České republiky.

Zvláště když se o České republice prý uvažovalo jako o jednom z hlavních hostů příštích ročníků, tedy v době, „kdy se kontinuální práce mnoha českých profesionálů i smysluplné zastoupení v Boloni konečně začaly zhodnocovat“, stojí v otevřeném dopise adresovaném ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD).

Mezi signatáři jsou i zástupci nakladatelství, která se o podporu na cestu ucházela a dostala ji (vedle Baobabu také Meander, Labyrint a Argo). Svůj podpis připojili také třeba Michaela Kukovičová z ateliéru ilustrace a grafiky pražské UMPRUM či odbornice na literaturu pro děti a mládež Jan Čeňková.

V dopise vyjadřují údiv nad tím, že se o rozhodnutí ministerstva dozvěděli „v podstatě náhodou“ a že s nimi nikdo „závažné rozhodnutí“ nekonzultoval ani se nevedla profesní debata na toto téma. Připojují prosbu, aby ministerstvo zvážilo „další nezvratné rozhodnutí“ a navrhují „diskusi v rámci širší kulturní platformy“. Chtějí také vědět, zda se opatření týká pouze letoška nebo i příštích let.

„Malá literatura“ se sama neprosadí

„Žádný jiný veletrh z těch, které jste se rozhodli zachovat, nemá speciální platformu pro knihy pro děti a mládež a nemá tak absolutní mezinárodní účast,“ obávají se, že prezentace české literatury v Londýně nebo ve Frankfurtu neúčast v Boloni nevynahradí.

Poukazují také na proměnu knižního trhu v poslední dekádě. „Velké kontrakty, světové novinky, knihy pro globální publikum ‚žijí‘ on-line, obchodují se prostřednictvím on-line aukcí, zároveň roste podíl velkých nakladatelských společností. V tomto kontextu se ‚malá literatura‘ takřka nemůže prosadit. Musí vyvinout mnohem více úsilí a umět prezentovat vlastní výjimečnost. A právě to se v případě prezentace českých knih na veletrhu v Boloni dařilo,“ uvádí se v prohlášení.

Veletrh v Boloni, jak uvádí na svém webu, hostil před pandemií přes 1400 vystavovatelů a přivítal na 30 tisíc návštěvníků z osmdesáti zemí. Konání letošního ročníku je zatím v plánu na 14. až 17. června, a to částečně v on-line podobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 22 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
včera v 18:12

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
včera v 17:27

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...