Česko vzdalo své zastoupení na vlivném veletrhu v Boloni. Uškodí nám to, reagují nakladatelé

Nahrávám video
Nakladatelům vadí zrušená účast ČR na knižním festivalu v Boloni
Zdroj: ČT24

Nakladatelé dětské literatury poslali ministerstvu kultury otevřený dopis. Vadí jim, že z rozhodnutí resortu se Česká republika nebude letos po dlouhých letech prezentovat samostatným, národním stánkem na největším veletrhu dětské literatury, který se má v červnu konat v italské Boloni. Vybraní nakladatelé pouze dostali na základě žádosti finanční podporu své účasti na veletrhu.

Boloňský veletrh knih pro děti a mládež je nejvýznamnější akcí svého druhu v Evropě a míří sem všichni, kdo mají s touto literaturou co do činění: nakladatelé, agenti, grafici, autoři i ilustrátoři. „Jsou to nejjednodušší cesty, jak  dostat ven knihy i naše ilustrátory a autory,“ říká o prezentaci na italském veletrhu Tereza Horváthová z nakladatelství Baobab.

Účast na osmapadesátém ročníku ministerstvo kultury zrušilo na žádost Moravské zemské knihovny a Českého literárního centra, jehož je knihovna z pověření ministerstva zřizovatelem. Cílem instituce je „soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí i u nás“. Mimo jiné má na starosti prezentaci Česka na čtyřech zahraničních veletrzích: v Londýně, Lipsku, Frankfurtu nad Mohanem a právě v Boloni.

Problémy v komunikaci

Účast zvažuje centrum před každým nadcházejícím ročníkem, možné zapojení podle vedoucího Martina Krafla posuzuje jak z hlediska finančního, tak organizačního. Loňské jarní přípravy boloňského veletrhu ovlivnila pandemie. Organizátoři nejprve v únoru oznámili, že významnou knižní událost posunují na květen, v březnu, kdy se běžně veletrh koná, pak padlo rozhodnutí, že se ročník zruší zcela. Dlouho se prý řešila organizace, storna účastnických poplatků a další záležitosti.

Podle vyjádření ministerské mluvčí Michaely Lagronové se Moravská zemská knihovna a České literární centrum odvolávaly na problémy v komunikaci s italskými organizátory.

„Když se v polovině minulého roku připravovaly rozpočty na rok 2021 a když jsme s ministerstvem kultury vedli rozpravu, na kterých veletrzích být, tak od mých kolegů, kteří měli Boloňu na starosti, vím, že právě s Boloňou byla komunikace nejsložitější, a myslím si, že to v rozhodování hrálo také roli,“ potvrzuje Martin Krafl.

„To je nesmysl,“ reaguje za nakladatele dětské literatury Tereza Horváthová z Baobabu. „Nedávno jsem byla v Boloni, kde se veletrh řeší, snaží se přežít a velice stojí o to, aby klasičtí účastníci veletrhu zůstávali. Obzvláště státy, které jsou pro ně důležité, a Česká republika je považována za tradičního účastníka,“ nepochybuje nakladatelka; v roce 1963 stálo tehdejší Československo u zrodu veletrhu, o současnou tuzemskou produkci je navíc zájem zejména s ohledem na renesanci českého ilustrátorství. 

Centrum nabízí podporu, podle nakladatelů nestačí

České literární centrum se tuzemským nakladatelům dětské literatury a literárních agentů rozhodlo nabídnout finanční podporu, která by měla pokrýt náklady na cestu do Boloni. Mezi deset schválených žadatelů rozdělilo 150 tisíc korun. Podporu mají přislíbena nakladatelství Meander, Paseka, Verzone, Jakost, Labyrint, Host, Argo, Albatros a Baobab a agentura DB Agency.

Zástupci nakladatelů ale podporu považují za nedostatečnou, ti menší si nemohou, ani s přidělenou podporou, v Boloni vlastní prezentaci dovolit. Podle nich je festival jediný svého druhu a absence národního stánku poškodí literární renomé České republiky.

Zvláště když se o České republice prý uvažovalo jako o jednom z hlavních hostů příštích ročníků, tedy v době, „kdy se kontinuální práce mnoha českých profesionálů i smysluplné zastoupení v Boloni konečně začaly zhodnocovat“, stojí v otevřeném dopise adresovaném ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD).

Mezi signatáři jsou i zástupci nakladatelství, která se o podporu na cestu ucházela a dostala ji (vedle Baobabu také Meander, Labyrint a Argo). Svůj podpis připojili také třeba Michaela Kukovičová z ateliéru ilustrace a grafiky pražské UMPRUM či odbornice na literaturu pro děti a mládež Jan Čeňková.

V dopise vyjadřují údiv nad tím, že se o rozhodnutí ministerstva dozvěděli „v podstatě náhodou“ a že s nimi nikdo „závažné rozhodnutí“ nekonzultoval ani se nevedla profesní debata na toto téma. Připojují prosbu, aby ministerstvo zvážilo „další nezvratné rozhodnutí“ a navrhují „diskusi v rámci širší kulturní platformy“. Chtějí také vědět, zda se opatření týká pouze letoška nebo i příštích let.

„Malá literatura“ se sama neprosadí

„Žádný jiný veletrh z těch, které jste se rozhodli zachovat, nemá speciální platformu pro knihy pro děti a mládež a nemá tak absolutní mezinárodní účast,“ obávají se, že prezentace české literatury v Londýně nebo ve Frankfurtu neúčast v Boloni nevynahradí.

Poukazují také na proměnu knižního trhu v poslední dekádě. „Velké kontrakty, světové novinky, knihy pro globální publikum ‚žijí‘ on-line, obchodují se prostřednictvím on-line aukcí, zároveň roste podíl velkých nakladatelských společností. V tomto kontextu se ‚malá literatura‘ takřka nemůže prosadit. Musí vyvinout mnohem více úsilí a umět prezentovat vlastní výjimečnost. A právě to se v případě prezentace českých knih na veletrhu v Boloni dařilo,“ uvádí se v prohlášení.

Veletrh v Boloni, jak uvádí na svém webu, hostil před pandemií přes 1400 vystavovatelů a přivítal na 30 tisíc návštěvníků z osmdesáti zemí. Konání letošního ročníku je zatím v plánu na 14. až 17. června, a to částečně v on-line podobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 1 hhodinou

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 21 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...